Maďarští poslanci dali Orbánovi právo vládnout dekrety. Časová neomezenost vzbuzuje obavy

Maďarský parlament schválil zákon, který rozšiřuje platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Podle opozice premiéru Viktoru Orbánovi legislativa zajistí bezprecedentní moc. Obavy vyjádřila i Evropská komise, hlavně kvůli tomu, že opatření není jasně časově omezeno. Vláda zákon prosadila v reakci na šíření pandemie koronaviru.

Ještě začátkem března spojoval Orbán nemoc COVID-19 s nelegální migrací, podle kritiků ztratil čas a opatření měl zavádět dříve. Teď předseda maďarské vlády přitvrzuje a ve jménu boje proti pandemii navrhl zákon, podle nějž by vládní dekrety vydané v mimořádné situaci už nemusel každé dva týdny potvrdit parlament. Nemusel by dokonce zasedat vůbec – například v případě, kdy by to pandemie neumožnila.

Krátce po souhlasu parlamentu přidal podpis pod sporný normativní akt prezident János Áder. Zákon tak vstoupí v platnost už v úterý.

„V době nouzového stavu měla maďarská vláda mimořádné pravomoci už teď. Ještě před schválením zákona platil nouzový stav na neomezenou dobu a vláda mohla vydávat nařízení. Novinkou je, že tyto dekrety už nebude muset každých patnáct dnů potvrdit parlament, ale budou platit na dobu neurčitou, stejně jako samotný nouzový stav,“ vysvětlil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

„Důležité je také zrušení všech referend a voleb po dobu mimořádného stavu. V blízké době ale ani nebyly v plánu. Týkalo by se to třeba doplňovacích voleb v obcích,“ dodal s tím, že opozice si přála, aby byla platnost zákona ohraničena devadesáti dny, to se ale nestalo. „Zákon říká, že nouzový stav by měl platit do doby, dokud trvá riziko, kvůli němuž byl vyhlášen,“ prohlásil Obrovský.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájí novelu Orbán. Podle opozice se ale snaží zneužít kritické situace k posílení vlastní moci. Zaznívají obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Zákon by vytvořil časově neohraničený a nekontrolovatelný nouzový stav a poskytl vládě Viktora Orbána prostor pro omezování lidských práv,“ řekl David Vig z organizace Amnesty International deníku The Guardian.

„Už v roce 2015 země vyhlásila krizovou situaci kvůli vysokému počtu příchozích utečenců a ta krizová situace platí dodnes, byť počet lidí přicházející do Maďarska významně klesl,“ připomněl v této souvislosti Obrovský.

8 minut
Zpravodaj ČT Obrovský: Opozice chtěla, aby platnost zákona byla ohraničena 90 dny
Zdroj: ČT24

Budete zavírat nepohodlné, zní z opozice

Zákon má i další sporný bod – za šíření zpráv, jež úřady označí za nepravdivé, má hrozit až pětileté vězení. „Budete zavírat novináře, lékaře a opoziční politiky, pokud pojmenujeme věci, které se vám nelíbí,“ spílá Orbánovi opoziční poslankyně strany Dialog Tímea Szabóová.

V Maďarsku už ve čtvrtek 19. března nastoupily kontrolní čety v polovině ze 140 podniků, jež byly postaveny pod dohled armády. Podle ministra obrany Tibora Benköa je cílem armádního dohledu nad klíčovými společnostmi zajistit jejich hladký provoz. Nejedná se přitom jen o státní, nýbrž také o soukromé firmy a velký obchodní řetězec.

Situaci pozorně sleduje i Brusel, který kvůli porušování hodnot právního státu vede s Maďarskem už delší dobu řízení. „Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer.

Výtky má i Rada Evropy – neunijní instituce se 47 členy. Orbán na ně odpověděl dopisem: „Jestliže nám v současné krizi nejste schopni pomoci, žádám vás, abyste nám alespoň nebránili v našem úsilí.“

Prezident Áder důrazně odmítl varovné hlasy poukazující na to, že zákon není časově vymezený a že Orbánově vládě poskytuje neomezené pravomoci. „Zákon je účinný pouze do skončení epidemie a pravomoci kabinetu jsou v něm jasně specifikované,“ prohlásil šéf státu.

Napoprvé chtěl vládní Fidesz zákon schválit v parlamentu zrychleně, neměl ale potřebné čtyři pětiny hlasů. V pondělí to zkusil standardní cestou, na kterou stačí dvě třetiny. Ty vládní strana dohromady dala.

Americký miliardář a filantrop maďarsko-židovského původu George Soros v pondělí oznámil, že jeho Open Society Foundations (OSF) věnuje milion eur (přes 27 milionů korun) na boj s koronavirem v Maďarsku, informovala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Podle listu Financial Times chystá EU balík odvetných tarifů proti americkému zboží a službám ve výši 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Jeho součástí by mohlo být také omezení vstupu amerických firem na evropský trh.
14:25Aktualizovánopřed 32 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 5 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...