Maďarští poslanci dali Orbánovi právo vládnout dekrety. Časová neomezenost vzbuzuje obavy

Maďarský parlament schválil zákon, který rozšiřuje platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Podle opozice premiéru Viktoru Orbánovi legislativa zajistí bezprecedentní moc. Obavy vyjádřila i Evropská komise, hlavně kvůli tomu, že opatření není jasně časově omezeno. Vláda zákon prosadila v reakci na šíření pandemie koronaviru.

Ještě začátkem března spojoval Orbán nemoc COVID-19 s nelegální migrací, podle kritiků ztratil čas a opatření měl zavádět dříve. Teď předseda maďarské vlády přitvrzuje a ve jménu boje proti pandemii navrhl zákon, podle nějž by vládní dekrety vydané v mimořádné situaci už nemusel každé dva týdny potvrdit parlament. Nemusel by dokonce zasedat vůbec – například v případě, kdy by to pandemie neumožnila.

Krátce po souhlasu parlamentu přidal podpis pod sporný normativní akt prezident János Áder. Zákon tak vstoupí v platnost už v úterý.

„V době nouzového stavu měla maďarská vláda mimořádné pravomoci už teď. Ještě před schválením zákona platil nouzový stav na neomezenou dobu a vláda mohla vydávat nařízení. Novinkou je, že tyto dekrety už nebude muset každých patnáct dnů potvrdit parlament, ale budou platit na dobu neurčitou, stejně jako samotný nouzový stav,“ vysvětlil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

„Důležité je také zrušení všech referend a voleb po dobu mimořádného stavu. V blízké době ale ani nebyly v plánu. Týkalo by se to třeba doplňovacích voleb v obcích,“ dodal s tím, že opozice si přála, aby byla platnost zákona ohraničena devadesáti dny, to se ale nestalo. „Zákon říká, že nouzový stav by měl platit do doby, dokud trvá riziko, kvůli němuž byl vyhlášen,“ prohlásil Obrovský.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájí novelu Orbán. Podle opozice se ale snaží zneužít kritické situace k posílení vlastní moci. Zaznívají obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Zákon by vytvořil časově neohraničený a nekontrolovatelný nouzový stav a poskytl vládě Viktora Orbána prostor pro omezování lidských práv,“ řekl David Vig z organizace Amnesty International deníku The Guardian.

„Už v roce 2015 země vyhlásila krizovou situaci kvůli vysokému počtu příchozích utečenců a ta krizová situace platí dodnes, byť počet lidí přicházející do Maďarska významně klesl,“ připomněl v této souvislosti Obrovský.

8 minut
Zpravodaj ČT Obrovský: Opozice chtěla, aby platnost zákona byla ohraničena 90 dny
Zdroj: ČT24

Budete zavírat nepohodlné, zní z opozice

Zákon má i další sporný bod – za šíření zpráv, jež úřady označí za nepravdivé, má hrozit až pětileté vězení. „Budete zavírat novináře, lékaře a opoziční politiky, pokud pojmenujeme věci, které se vám nelíbí,“ spílá Orbánovi opoziční poslankyně strany Dialog Tímea Szabóová.

V Maďarsku už ve čtvrtek 19. března nastoupily kontrolní čety v polovině ze 140 podniků, jež byly postaveny pod dohled armády. Podle ministra obrany Tibora Benköa je cílem armádního dohledu nad klíčovými společnostmi zajistit jejich hladký provoz. Nejedná se přitom jen o státní, nýbrž také o soukromé firmy a velký obchodní řetězec.

Situaci pozorně sleduje i Brusel, který kvůli porušování hodnot právního státu vede s Maďarskem už delší dobu řízení. „Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer.

Výtky má i Rada Evropy – neunijní instituce se 47 členy. Orbán na ně odpověděl dopisem: „Jestliže nám v současné krizi nejste schopni pomoci, žádám vás, abyste nám alespoň nebránili v našem úsilí.“

Prezident Áder důrazně odmítl varovné hlasy poukazující na to, že zákon není časově vymezený a že Orbánově vládě poskytuje neomezené pravomoci. „Zákon je účinný pouze do skončení epidemie a pravomoci kabinetu jsou v něm jasně specifikované,“ prohlásil šéf státu.

Napoprvé chtěl vládní Fidesz zákon schválit v parlamentu zrychleně, neměl ale potřebné čtyři pětiny hlasů. V pondělí to zkusil standardní cestou, na kterou stačí dvě třetiny. Ty vládní strana dohromady dala.

Americký miliardář a filantrop maďarsko-židovského původu George Soros v pondělí oznámil, že jeho Open Society Foundations (OSF) věnuje milion eur (přes 27 milionů korun) na boj s koronavirem v Maďarsku, informovala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...