Maďarští poslanci dali Orbánovi právo vládnout dekrety. Časová neomezenost vzbuzuje obavy

Maďarský parlament schválil zákon, který rozšiřuje platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Podle opozice premiéru Viktoru Orbánovi legislativa zajistí bezprecedentní moc. Obavy vyjádřila i Evropská komise, hlavně kvůli tomu, že opatření není jasně časově omezeno. Vláda zákon prosadila v reakci na šíření pandemie koronaviru.

Ještě začátkem března spojoval Orbán nemoc COVID-19 s nelegální migrací, podle kritiků ztratil čas a opatření měl zavádět dříve. Teď předseda maďarské vlády přitvrzuje a ve jménu boje proti pandemii navrhl zákon, podle nějž by vládní dekrety vydané v mimořádné situaci už nemusel každé dva týdny potvrdit parlament. Nemusel by dokonce zasedat vůbec – například v případě, kdy by to pandemie neumožnila.

Krátce po souhlasu parlamentu přidal podpis pod sporný normativní akt prezident János Áder. Zákon tak vstoupí v platnost už v úterý.

„V době nouzového stavu měla maďarská vláda mimořádné pravomoci už teď. Ještě před schválením zákona platil nouzový stav na neomezenou dobu a vláda mohla vydávat nařízení. Novinkou je, že tyto dekrety už nebude muset každých patnáct dnů potvrdit parlament, ale budou platit na dobu neurčitou, stejně jako samotný nouzový stav,“ vysvětlil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

„Důležité je také zrušení všech referend a voleb po dobu mimořádného stavu. V blízké době ale ani nebyly v plánu. Týkalo by se to třeba doplňovacích voleb v obcích,“ dodal s tím, že opozice si přála, aby byla platnost zákona ohraničena devadesáti dny, to se ale nestalo. „Zákon říká, že nouzový stav by měl platit do doby, dokud trvá riziko, kvůli němuž byl vyhlášen,“ prohlásil Obrovský.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájí novelu Orbán. Podle opozice se ale snaží zneužít kritické situace k posílení vlastní moci. Zaznívají obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Zákon by vytvořil časově neohraničený a nekontrolovatelný nouzový stav a poskytl vládě Viktora Orbána prostor pro omezování lidských práv,“ řekl David Vig z organizace Amnesty International deníku The Guardian.

„Už v roce 2015 země vyhlásila krizovou situaci kvůli vysokému počtu příchozích utečenců a ta krizová situace platí dodnes, byť počet lidí přicházející do Maďarska významně klesl,“ připomněl v této souvislosti Obrovský.

8 minut
Zpravodaj ČT Obrovský: Opozice chtěla, aby platnost zákona byla ohraničena 90 dny
Zdroj: ČT24

Budete zavírat nepohodlné, zní z opozice

Zákon má i další sporný bod – za šíření zpráv, jež úřady označí za nepravdivé, má hrozit až pětileté vězení. „Budete zavírat novináře, lékaře a opoziční politiky, pokud pojmenujeme věci, které se vám nelíbí,“ spílá Orbánovi opoziční poslankyně strany Dialog Tímea Szabóová.

V Maďarsku už ve čtvrtek 19. března nastoupily kontrolní čety v polovině ze 140 podniků, jež byly postaveny pod dohled armády. Podle ministra obrany Tibora Benköa je cílem armádního dohledu nad klíčovými společnostmi zajistit jejich hladký provoz. Nejedná se přitom jen o státní, nýbrž také o soukromé firmy a velký obchodní řetězec.

Situaci pozorně sleduje i Brusel, který kvůli porušování hodnot právního státu vede s Maďarskem už delší dobu řízení. „Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer.

Výtky má i Rada Evropy – neunijní instituce se 47 členy. Orbán na ně odpověděl dopisem: „Jestliže nám v současné krizi nejste schopni pomoci, žádám vás, abyste nám alespoň nebránili v našem úsilí.“

Prezident Áder důrazně odmítl varovné hlasy poukazující na to, že zákon není časově vymezený a že Orbánově vládě poskytuje neomezené pravomoci. „Zákon je účinný pouze do skončení epidemie a pravomoci kabinetu jsou v něm jasně specifikované,“ prohlásil šéf státu.

Napoprvé chtěl vládní Fidesz zákon schválit v parlamentu zrychleně, neměl ale potřebné čtyři pětiny hlasů. V pondělí to zkusil standardní cestou, na kterou stačí dvě třetiny. Ty vládní strana dohromady dala.

Americký miliardář a filantrop maďarsko-židovského původu George Soros v pondělí oznámil, že jeho Open Society Foundations (OSF) věnuje milion eur (přes 27 milionů korun) na boj s koronavirem v Maďarsku, informovala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 11 mminutami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 42 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 6 hhodinami
Načítání...