Maďarští poslanci dali Orbánovi právo vládnout dekrety. Časová neomezenost vzbuzuje obavy

Maďarský parlament schválil zákon, který rozšiřuje platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Podle opozice premiéru Viktoru Orbánovi legislativa zajistí bezprecedentní moc. Obavy vyjádřila i Evropská komise, hlavně kvůli tomu, že opatření není jasně časově omezeno. Vláda zákon prosadila v reakci na šíření pandemie koronaviru.

Ještě začátkem března spojoval Orbán nemoc COVID-19 s nelegální migrací, podle kritiků ztratil čas a opatření měl zavádět dříve. Teď předseda maďarské vlády přitvrzuje a ve jménu boje proti pandemii navrhl zákon, podle nějž by vládní dekrety vydané v mimořádné situaci už nemusel každé dva týdny potvrdit parlament. Nemusel by dokonce zasedat vůbec – například v případě, kdy by to pandemie neumožnila.

Krátce po souhlasu parlamentu přidal podpis pod sporný normativní akt prezident János Áder. Zákon tak vstoupí v platnost už v úterý.

„V době nouzového stavu měla maďarská vláda mimořádné pravomoci už teď. Ještě před schválením zákona platil nouzový stav na neomezenou dobu a vláda mohla vydávat nařízení. Novinkou je, že tyto dekrety už nebude muset každých patnáct dnů potvrdit parlament, ale budou platit na dobu neurčitou, stejně jako samotný nouzový stav,“ vysvětlil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

„Důležité je také zrušení všech referend a voleb po dobu mimořádného stavu. V blízké době ale ani nebyly v plánu. Týkalo by se to třeba doplňovacích voleb v obcích,“ dodal s tím, že opozice si přála, aby byla platnost zákona ohraničena devadesáti dny, to se ale nestalo. „Zákon říká, že nouzový stav by měl platit do doby, dokud trvá riziko, kvůli němuž byl vyhlášen,“ prohlásil Obrovský.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájí novelu Orbán. Podle opozice se ale snaží zneužít kritické situace k posílení vlastní moci. Zaznívají obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Zákon by vytvořil časově neohraničený a nekontrolovatelný nouzový stav a poskytl vládě Viktora Orbána prostor pro omezování lidských práv,“ řekl David Vig z organizace Amnesty International deníku The Guardian.

„Už v roce 2015 země vyhlásila krizovou situaci kvůli vysokému počtu příchozích utečenců a ta krizová situace platí dodnes, byť počet lidí přicházející do Maďarska významně klesl,“ připomněl v této souvislosti Obrovský.

Nahrávám video

Budete zavírat nepohodlné, zní z opozice

Zákon má i další sporný bod – za šíření zpráv, jež úřady označí za nepravdivé, má hrozit až pětileté vězení. „Budete zavírat novináře, lékaře a opoziční politiky, pokud pojmenujeme věci, které se vám nelíbí,“ spílá Orbánovi opoziční poslankyně strany Dialog Tímea Szabóová.

V Maďarsku už ve čtvrtek 19. března nastoupily kontrolní čety v polovině ze 140 podniků, jež byly postaveny pod dohled armády. Podle ministra obrany Tibora Benköa je cílem armádního dohledu nad klíčovými společnostmi zajistit jejich hladký provoz. Nejedná se přitom jen o státní, nýbrž také o soukromé firmy a velký obchodní řetězec.

Situaci pozorně sleduje i Brusel, který kvůli porušování hodnot právního státu vede s Maďarskem už delší dobu řízení. „Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer.

Výtky má i Rada Evropy – neunijní instituce se 47 členy. Orbán na ně odpověděl dopisem: „Jestliže nám v současné krizi nejste schopni pomoci, žádám vás, abyste nám alespoň nebránili v našem úsilí.“

Prezident Áder důrazně odmítl varovné hlasy poukazující na to, že zákon není časově vymezený a že Orbánově vládě poskytuje neomezené pravomoci. „Zákon je účinný pouze do skončení epidemie a pravomoci kabinetu jsou v něm jasně specifikované,“ prohlásil šéf státu.

Napoprvé chtěl vládní Fidesz zákon schválit v parlamentu zrychleně, neměl ale potřebné čtyři pětiny hlasů. V pondělí to zkusil standardní cestou, na kterou stačí dvě třetiny. Ty vládní strana dohromady dala.

Americký miliardář a filantrop maďarsko-židovského původu George Soros v pondělí oznámil, že jeho Open Society Foundations (OSF) věnuje milion eur (přes 27 milionů korun) na boj s koronavirem v Maďarsku, informovala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 5 mminutami

Šéf CIA Ratcliffe přicestoval na jednání do Moskvy, informují americká média

Na jednání do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily.
před 11 mminutami

Silná bouře připravila tisíce Litevců na několik dní o vodu a elektřinu

Silná bouře, která se o víkendu přehnala přes Litvu, připravila tisíce lidí o elektřinu, vodu, teplo i mobilní signál. Jedno z měst vyhlásilo místní stav nouze, zatímco obce začaly v pondělí vyhodnocovat škody a odklízet následky bouře. V některých oblastech za pouhých dvanáct hodin spadl téměř měsíční úhrn srážek.
před 11 mminutami

Ukrajina získala souhlas Londýna a Paříže s výrobou střel Storm Shadow / SCALP

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.
před 48 mminutami

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 1 hhodinou

Slovenská policie oznámila, že překazila útok na továrnu na drony

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Policisté informovali i o rozsahu škod, které mohl požár způsobit a zajištění většího množství zápalné směsi, nářadí či telefonů.
15:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 3 hhodinami

Ukrajinci zasáhli ruské závody, hlásí dva mrtvé v Záporoží a jednoho v Charkově

Gubernátor Krasnodarského kraje na jihu Ruska Veniamin Kondratěv napsal, že po nočním ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v Afipské rafinerii. Úder později potvrdila i ukrajinská armáda. Ta deklaruje ještě zásah závodu na zpracování plynu, zatímco ruské úřady zmiňují druhou zasaženou rafinerii. Ruské útoky zabily dva lidi v Záporoží a poškodily šestnáctipatrovou obytnou budovu v Kyjevě, píše server Ukrajinska pravda. O jednom mrtvém v Charkově informoval starosta města.
08:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.