Jeden ze čtyř nyní již bývalých minneapoliských policistů z kauzy úmrtí Afroameričana George Floyda byl propuštěn na kauci. Thomas Lane, kterého prokuratura obvinila z napomáhání vraždě, opustil vazbu po složení 750 tisíc dolarů (17,6 milionu korun). Informovala o tom agentura Reuters, která se o původu peněz nezmínila. V noci na čtvrtek strhli demonstranti další sochy, které považují za symboly kolonialismu a otrokářství.
Jeden z policistů z Floydovy kauzy byl propuštěn na kauci. Demonstranti strhli další sochy
Lane spolu s dalšími dvěma kolegy podle prokuratury napomohli vraždě tím, že nezastavili policistu Dereka Chauvina, který Floydovi klečel takřka devět minut na krku. Chauvin čelí obvinění z vraždy.
Všechny čtyři policisty po incidentu policie v Minneapolisu propustila. O několik dní později byl zadržen a obviněn z vraždy Chauvin a následně z napomáhání vraždě i jeho tři kolegové.
Pro Chauvina stanovil soud kauci 1,25 milionu dolarů (29 milionů korun) a pro zbývající trojici milion dolarů (23,5 milionu korun). V případě splnění dalších podmínek, jako jsou mimo jiné odevzdání cestovních dokladů, závazek neopustit americký stát Minnesotu či odevzdání případných zbraní, se kauce sníží na jeden milion pro Chauvina a 750 tisíc dolarů pro ostatní. Lane k propuštění využil kauci se splněním podmínek.
Laneův právní zástupce Earl Gray médiím řekl, že jeho klient se snažil Floydovi pomoci. Uvedl také, že Lane byl teprve čtvrtým dnem v práci a že Chauvin byl jeho školitel, kterého měl poslouchat. „Co měl můj klient udělat, když ne poslouchat školicího důstojníka?“ řekl Gray. Laneův právník nyní podle médií připravuje žádost o stažení obvinění.
Padly další sochy Kolumba či Konfederace
Floydova smrt vyvolala v USA nevídanou vlnu demonstrací proti rasové nerovnosti a policejní brutalitě, protesty v mnoha městech přerostly v násilnosti. Demonstranti během protestů strhli některé sochy považované za symboly kolonialismu i amerického otrokářství, kromě konfederačních soch zaútočili i na sochy mořeplavce Kryštofa Kolumba.
Domorodí obyvatelé USA dlouhodobě vyjadřují výhrady proti oslavování Kolumba s argumentem, že jeho expedice do Ameriky vedly ke kolonizaci a genocidě jejich předků. V noci na čtvrtek strhlo několik desítek demonstrantů z jejich řad v Saint Paul ve státě Minnesota Kolumbovu sochu, která stála před budovou místního zákonodárného sněmu.
Sochu janovského mořeplavce v Miami na Floridě zase někdo potřísnil červenou barvou.
V Richmondu ve Virginii, který byl v letech 1861 až 1865 hlavním městem Konfederovaných států amerických, byla ve středu před půlnocí stržena socha konfederačního prezidenta Jeffersona Davise. Ve stejný den účastníci demonstrace v nedalekém Portsmouthu strhli čtyři sochy na místním konfederačním památníku. Podle AP padající skulptura zasáhla jednoho demonstranta, který byl v bezvědomí převezen do nemocnice.
O pomnících představitelů Konfederace, která během americké občanské války hájila otroctví, se v USA diskutuje pravidelně. Zatímco někteří lidé je vnímají jako historické monumenty a součást jižanské kultury, jiní je považují za symboly rasismu a útlaku černochů.
Anglické město odstraní sochu zakladatele skautingu
V důsledku amerických protestů mizí z veřejného prostoru také některé pomníky ve Velké Británii. Úřady v jihoanglickém městě Pool oznámily, že odstraní sochu zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella kvůli jeho rasistickým názorům.
Městská rada Poolu uvedla, že Baden-Powellova socha bude odstraněna z nábřeží naproti ostrovu Brownsea, kde skautské hnutí v roce 1907 vzniklo. V roce 2007 se Baden-Powell umístil na 13. místě v anketě nejvlivnějších osob v Británii ve 20. století. Podle kritiků však zároveň zastával rasistické názory a byl i podporovatelem Adolfa Hitlera a fašismu.
O víkendu lidé při demonstraci proti rasismu v Bristolu strhli sochu obchodníka s otroky Edwarda Colstona (1636–1721) a vhodili ji do ramene řeky Avony. Ve středu byla v Londýna odstraněna socha dalšího otrokáře Roberta Milligana (1746–1809), který vlastnil cukrové plantáže na Jamajce a zasloužil se o vybudování londýnských Západoindických doků.
V Londýně demonstranti poškodili sochu někdejšího premiéra Winstona Churchilla. Pod jeho jméno připsali, že „byl rasista“. Stejným nápisem ve čtvrtek někdo opatřil sochu někdejšího britského premiéra také v Praze. Svými pomníky se zabývají i další britská města.
Policie se stáhla ze čtvrti v Seattlu, řídí ji demonstranti
Policisté ze čtvrti Capitol Hill ve městě Seattle na severozápadě USA se po týdnech střetů s demonstranty stáhli z místní policejní stanice a nechali protestujícím volnou působnost. Lidé se této příležitosti chopili a ustavili v oblasti takzvanou autonomní zónu, která je experimentem pro život bez policie, napsal list The New York Times (NYT).
Proti tomuto vývoji se však tvrdě ohrazuje prezident Donald Trump. „Tento prostor je nyní majetkem lidu ze Seattlu,“ píše se na obřím transparentu vyvěšeném na nyní prázdné policejní stanici. NYT popisuje nastalou situaci z poloviny jako pouliční festival a z poloviny jako komunu.
Stovky lidí se scházejí, aby si vyslechli proslovy, hudební vystoupení či předčítání poezie. Bydlí na ulici ve stanech a společnými silami si zajišťují jídlo a lékařskou péči. Veřejně se promítají filmy o rasismu v Americe a děti si hrají na prázdných ulicích.
Zóna funguje s tichou podporou úřadů. Na místě byl ve středu šéf místních hasičů Harold Scoggins, který zprostředkovával rozhovor mezi protestujícími a vedením policie a ujišťoval se, že ve čtvrti panují náležité hygienické podmínky. „Nemám vůbec tušení, kam to směřuje,“ řekl Scoggins. „Pracujeme krok po kroku na tom, jak si vybudovat vztahy, budujeme důvěru na malých věcech, abychom si to dokázali vyjasnit společně,“ dodal.
Ve Francii byl poškozen pomník, který připomíná zrušení otroctví
Na jihozápadě Francie ve čtvrtek neznámý pachatel poškodil pomník, který připomíná zrušení otroctví. Sochu černošského otroka v parku ve městě Pau polil bílou barvou. Bronzová busta z 19. století, která se nachází od roku 2012 v parku města Pau, má být upomínkou na zrušení otroctví.
Na kamenném podstavci je i datum 10. května, který je ve Francii dnem připomínky zrušení otroctví. V tento den v roce 2001 francouzský parlament přijal zákon, který otroctví označil za zločin proti lidskosti. Sochu i podstavec někdo potřísnil bílou barvou. Kbelík, ve kterém původně byla, se našel nedaleko.
Ve zjevné narážce na hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), které vzniklo v USA na protest proti rasismu a policejnímu násilí, bylo na plechovce napsáno White Lives Matter (Na bělošských životech záleží). Radnice města Pau, které leží v podhůří Pyrenejí, už nechala sochu vyčistit.
- Hnutí Black Lives Matter (v českém překladu „Na černošských životech záleží“) je jedním z organizátorů současných protestů kvůli násilné smrti George Floyda. Upozorňuje na případy brutality policistů vůči afroamerickému obyvatelstvu, které v řadě případů skončily tragicky.
- Vzniklo 13. července 2013 jako reakce na zabití neozbrojeného sedmnáctiletého černošského mladíka Trayvona Martina, kterého v únoru 2012 zastřelil člen dobrovolné hlídky na Floridě.
- Další zvýšení povědomí o BLM následovalo po incidentu ze srpna 2014, kdy ve Fergusonu ve státě Missouri zastřelil policista šesti ranami neozbrojeného osmnáctiletého černocha Michaela Browna, který kradl v obchodě. Událost vyvolala rozsáhlé nepokoje. Bělošský policista Darren Wilson obviněn nebyl, na práci u policie nicméně rezignoval. Nakonec jej ministerstvo spravedlnosti očistilo od všech podezření.
- K zakladatelům hnutí patřily například americká herečka a aktivistka Patrisse Cullorsová, americká bojovnice za lidská práva Alicia Garzaová nebo americko-nigerijská spisovatelka a aktivistka Opal Tometivoá.
- Hnutí má 16 poboček v USA, tři pobočky v Kanadě a aktivní je i v Británii. V roce 2016 se například po celé Británii konala série demonstrací, jež měly upozornit na údajnou diskriminaci černochů a etnických menšin v zemi. Koordinovaná akce se uskutečnila den po pátém výročí smrti Marka Duggana, jehož při noční kontrole v taxíku v severolondýnské čtvrti Tottenham zastřelil policista.
- Hnutí v minulosti podpořila řada celebrit ze showbyznysu, některými kritiky je ale obviňováno ze šíření protipolicejních nálad. Kritice muselo hnutí čelit třeba po masakru pěti policistů v roce 2016 v Dallasu. Motiv byl zřejmě rasistický. Vyšetřovatelé útočníka identifikovali jako pětadvacetiletého černocha Micaha Xaviera Johnsona, který vyjednávačům podle médií řekl, že jeho cílem jsou bělošští policisté.
- Představitelé BLM útok na policisty odsoudili s tím, že jim jde o spravedlnost a důstojnost, ne o vraždy policistů. Tehdy se sociálními sítěmi začal šířit hashtag #BlueLivesMatter podle modré barvy policejních uniforem. Černošský republikánský senátor ze státu Jižní Karolína Tim Scott zase reagoval na heslo Na černošských životech záleží heslem Na všech životech záleží.
- V předvolební kampani v prezidentských volbách v roce 2016 podpořila hnutí kandidátka Demokratické strany Hillary Clintonová, ke které se členové hnutí předtím ale vyjadřovali kriticky, protože se podle nich problematice policejního násilí a rasismu nevěnovala.