TÉMA

Kryštof Kolumbus

Kolumbus nebyl Ital, ale Žid ze západního Středomoří, tvrdí dokument

Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova, tvrdí dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl Židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.
13. 10. 2024|

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Severní Amerika si v průběhu pondělí užije zatmění Slunce. Míří za ním statisíce lidí, kteří si chtějí užít podívanou, která se člověku nabídne mnohdy jen jednou za život. A někdy ani to ne. V současnosti se zatmění chápe většinou už jen jako velký spektákl, ale v minulosti tato událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024|

30 let zpět: Svatá Anežka měla připomenout Kolumba a vydat se na oceán

Se Svatou Anežkou – funkční replikou karavely z 16. století – se skupina nadšenců z Přerova chtěla zúčastnit plavby konané na oslavu 500 let Kolumbovy cesty do Nového světa. Plavidlo vzniklo přestavbou staré rybářské lodi dovezené z Polska. A přestože byla dokončena včas, za oceán se nakonec nevydala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
10. 3. 2022|

V Peru zničili sochu s obřím falem, která připomínala předkolumbovskou civilizaci

Neznámí útočníci v Peru zničili nedávno odhalenou sochu s obřím falem, která měla připomínat předkolumbovskou civilizaci Močiků. Radnice města Moche, na jejímž území tato civilizace žila, chtěla sochou přitáhnout zájem turistů. Vztyčení artefaktu ale kritizovaly konzervativní kruhy. Kritici také tvrdili, že se jednalo o snahu starosty Artura Fernándeze zviditelnit se před volbami.
25. 1. 2022Aktualizováno25. 1. 2022, 21:58|

Vikingové cestovali do Ameriky už od roku 1021. Vědci to prokázali zatím nejpřesnějším datováním

Vikingové se nacházeli na americkém kontinentu kolem roku 1021. Uvádí to nový výzkum, který vedli badatelé z nizozemské univerzity v Groningenu, informovala agentura AFP. Vědci využili novou výzkumnou metodu, která jim umožnila přesnější datování než obvyklý postup za použití uhlíku C14.
21. 10. 2021|

Italský mnich psal o Americe 150 let před tím, než ji objevil Kolumbus

Když historici analyzovali středověké italské dokumenty ze 14. století, zjistili, že jsou v nich pasáže, které se týkají Severní Ameriky. A to v době přibližně 150 let před tím, než se na nový světadíl vypravil Kryštof Kolumbus.
11. 10. 2021|

V Chile zůstalo po demonstraci osmnáct zraněných, lidé z etnika Mapučů se střetli s policií

V Chile se v neděli během protestu za práva domorodých obyvatel Mapučů střetli demonstranti s policisty. Zraněných po incidentu zůstává osmnáct lidí, většina z nich patří právě k mužům v uniformě. Policie také devět lidí zadržela. Manifestace u příležitosti výročí dne, kdy Kryštof Kolumbus v roce 1492 poprvé doplul do Ameriky, se v oblasti konají opakovaně.
10. 10. 2021|

Většina historických událostí byla jen o štěstí, myslí si francouzský spisovatel Binet. Na Svět knihy přivezl Civilizaci

Francouzský spisovatel Laurent Binet se před více než deseti lety proslavil románem o atentátu na Reinharda Heydricha. Teď se do Prahy vrátil a na veletrh Svět knihy přivezl svou zatím poslední knihu s názvem Civilizace. V ní rozvíjí myšlenku, jak by vypadala historie, kdyby se jihoameričtí Inkové ubránili dobyvatelům a sami se vylodili v Evropě. Rozhovor vedl Tadeáš Hlavinka.
25. 9. 2021|

Před 500 roky vstoupil do Tenochtitlánu anděl smrti. Padlo město, říše i celá civilizace

Španělský šlechtic a conquistador Hernán Cortés získal dobyvatelské zkušenosti už počátkem 16. století na Kubě. Smutné proslulosti dosáhl ale až později na území Mexika, kde poprvé přistál v březnu 1519. Dvouleté dobývání aztécké říše, během něhož vedle zbraní hubily domorodce po milionech rovněž neštovice, skončilo 13. srpna 1521 pádem hlavního města Tenochtitlánu. Výsledky Cortésova tažení proti Aztékům položily základy koloniální moci Španělů ve střední Americe na dalších tři sta let.
13. 8. 2021|

Když z vodopádu teče krev. Podivné přátelství Angličana s domorodcem vedlo před 250 lety k masakru

Jména dvou dobrodruhů jsou navždy spjata s kanadskou koloniální historií. Někteří historikové označují jejich příběh jako jeden z nejkontroverznějších momentů kanadské historie. Anglický poutník Samuel Hearne a domorodý muž z kmene Čipevajanů Matonabbee se před 250 lety vydali na cestu, jež se zvrtla v extrémně krvavou záležitost.
17. 7. 2021|

Jindřich Mořeplavec pomohl malému Portugalsku ovládnout půlku světa, sám ale nikdy nevyplul

Před 560 lety, 13. listopadu 1460, zemřel Jindřich Mořeplavec. Portugalský princ, který po desetiletí neúnavně vysílal koráby podél Afriky, významně napomohl koloniální expanzi země – z nevýznamného feudálního státečku vytvořil na nějakou dobu supervelmoc. Za tehdejším úspěchem Portugalska přitom stála mimo jiné vhodná politická situace. Vládcem moří však nezůstalo věčně.
13. 11. 2020|

Mexiko žádá po papeži omluvu za utrpení původních obyvatel při dobývání Aztécké říše

Mexický prezident v otevřeném dopise vyzval papeže Františka, aby se Vatikán omluvil za roli katolické církve při španělském dobývání Aztécké říše před pěti sty lety. Zároveň ho požádal o zapůjčení rukopisů z mexické předkoloniální a koloniální éry, které se nacházejí ve vatikánské knihovně, uvedla agentura AP.
12. 10. 2020|

Bouře Sally si v Alabamě vyžádala jednu oběť. Na hranici s Floridou hrozí velmi silné záplavy

Nejméně jeden člověk zemřel na jihu amerického státu Alabama v důsledku hurikánu Sally, jehož přechod přes pobřeží Mexického zálivu provázely mohutné přívaly deště a vzedmutí mořské hladiny. Živel zaplavil řadu obcí a přerušil dodávky elektřiny statisícům domácností. Zbytky bouřkového systému se posouvají na severovýchod, nebezpečí ale v pobřežních oblastech nepominulo, uvedla agentura AP.
17. 9. 2020Aktualizováno17. 9. 2020, 14:50|

V západním Německu vztyčila marxistická strana sochu Lenina pocházející z Česka

V západoněmeckém Gelsenkirchenu stojí od soboty socha bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, kterou ve městě nechala instalovat krajně levicová Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD). Sobotního slavnostního odhalení dvoumetrové sochy, která byla odlita v roce 1957 v někdejším Československu, se zúčastnilo několik stovek lidí. Město se pokoušelo instalaci sochy zabránit, zákaz ale nakonec zvrátil správní soud.
20. 6. 2020Aktualizováno20. 6. 2020, 19:22|

Pentagon prověří postup gardy při demonstracích. Mizí další sochy spojované s rasismem

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil prověřit nasazení národní gardy během nynější vlny demonstrací proti policejní brutalitě a rasové nerovnosti. Pentagon v prohlášení sdělil, že Esperovo nařízení je standardním krokem. V souvislosti s tím se v USA rozhořela diskuse o užití gumových projektilů. V USA i ve světě dál mizí z veřejného prostoru sochy spojované s kolonialismem či rasismem, další se stávají terčem útoků.
12. 6. 2020Aktualizováno12. 6. 2020, 20:45|

Jeden z policistů z Floydovy kauzy byl propuštěn na kauci. Demonstranti strhli další sochy

Jeden ze čtyř nyní již bývalých minneapoliských policistů z kauzy úmrtí Afroameričana George Floyda byl propuštěn na kauci. Thomas Lane, kterého prokuratura obvinila z napomáhání vraždě, opustil vazbu po složení 750 tisíc dolarů (17,6 milionu korun). Informovala o tom agentura Reuters, která se o původu peněz nezmínila. V noci na čtvrtek strhli demonstranti další sochy, které považují za symboly kolonialismu a otrokářství.
11. 6. 2020Aktualizováno11. 6. 2020, 23:14|

Sochu Winstona Churchilla v Praze poškodil sprejer. Napsal, že byl rasista

Na podstavec sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Radnice už nechala nasprejovaný nápis odstranit. Pravděpodobně souvisel s nynějšími protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA, které rozpoutala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.
11. 6. 2020|

Svérázný jako Rusko devadesátých let. Zemřel dlouholetý starosta Moskvy Jurij Lužkov

Ve věku 83 let zemřel dlouholetý starosta Moskvy a jeden z nejvýraznějších ruských politiků Jurij Lužkov. Proslavil se svým živelným projevem, razantní stavební proměnou metropole i mimořádným bohatstvím, které během výkonu funkce nahromadila jeho žena Jelena Baturinová. Na konci devadesátých let se neúspěšně pokusil vstoupit do nejvyšších pater celostátní politiky.
10. 12. 2019Aktualizováno10. 12. 2019, 22:07|