V západoněmeckém Gelsenkirchenu stojí od soboty socha bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina, kterou ve městě nechala instalovat krajně levicová Marxisticko-leninská strana Německa (MLPD). Sobotního slavnostního odhalení dvoumetrové sochy, která byla odlita v roce 1957 v někdejším Československu, se zúčastnilo několik stovek lidí. Město se pokoušelo instalaci sochy zabránit, zákaz ale nakonec zvrátil správní soud.
V západním Německu vztyčila marxistická strana sochu Lenina pocházející z Česka
Události ČT: V Německu vztyčili sochu Lenina pocházející z Česka (zdroj: ČT24)
Městská část, kde socha nově stojí, je toho názoru, že Lenin ztělesňuje násilí, útisk, teror a nezměrné lidské utrpení, které zachvátilo Sovětský svaz po bolševické revoluci v roce 1917. Domáhala se proto u soudu toho, aby takový „antidemokratický“ symbol strana na veřejném místě instalovat nemohla. Svůj požadavek však zdůvodnila tím, že socha ohrožuje památkovou hodnotu přilehlých budov, což soud v Münsteru v březnu odmítl.
Předsedkyně MLPD Gabi Fechtnerová se naproti tomu domnívá, že revoluční vůdce je „světoznámým pokrokovým myslitelem a bojovníkem za svobodu a demokracii pro masy“. Podle levicové strany jde o vůbec první Leninovu sochu na území někdejšího západního Německa, která se prý k dělnickému městu, jakým je podle ní Gelsenkirchen, skvěle hodí.
Socha přitom není nová, němečtí komunisté ji odkoupili ze středočeských Hořovic, kde stála do sametové revoluce. Přes rakouského obchodníka ji koupila Marxisticko-leninská strana Německa. Extrémně levicovou organizaci, ke které se hlásí tři tisíce lidí, dlouhodobě sleduje vnitřní rozvědka.
Před odhalením sochy se u řečnického pultu vystřídala řada mluvčích, kteří hovořili například o nebezpečí kapitalismu. Lenin, který stojí v zamyšlení s rukou v bok, se nakonec objevil za hlasitého potlesku, následoval zpěv Internacionály.
Zatímco v Německu mají od soboty o jednu kontroverzní sochu navíc, v mnoha západních státech naopak v posledních týdnech z veřejného prostoru mizí sochy osobností, které jsou spojovány s rasovým útlakem. Jde o součást protestů proti rasismu a policejní brutalitě, které vyvolala květnová smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.
V USA tak zmizely například sochy Kryštofa Kolumba či představitelů Konfederace, která za americké občanské války v 19. století hájila otroctví. V Británii byla stržena socha Edwarda Colstona, který v 17. století vydělal jmění na obchodu se západoafrickými otroky, v Belgii se hněv zaměřil proti sochám krále Leopolda II., za jehož vlády země krvavě kolonizovala Kongo. Na Novém Zélandu pak nechali odstranit sochu britského velitele Johna Fanea Charlese Hamiltona, který bojoval s domorodými Maory.