Svérázný jako Rusko devadesátých let. Zemřel dlouholetý starosta Moskvy Jurij Lužkov

Ve věku 83 let zemřel dlouholetý starosta Moskvy a jeden z nejvýraznějších ruských politiků Jurij Lužkov. Proslavil se svým živelným projevem, razantní stavební proměnou metropole i mimořádným bohatstvím, které během výkonu funkce nahromadila jeho žena Jelena Baturinová. Na konci devadesátých let se neúspěšně pokusil vstoupit do nejvyšších pater celostátní politiky.

V čele moskevské radnice stál od června 1992, kdy ho do funkce jmenoval prezident Boris Jelcin. Poté třikrát zvítězil v přímých volbách v letech 1996, 1999 a 2003, vždy s velkou převahou. Podle kritiků za své postavení vděčil mohutné policejní síle rozhánějící nepočetné opoziční demonstrace. V roce 2007 ho po změně zákonů zvolila městská duma na návrh prezidenta Vladimira Putina.

Jeho vládu v Moskvě ukončil otevřený konflikt s Kremlem v září 2010, kdy ho sesadil tehdejší prezident Dmitrij Medvěděv „pro ztrátu důvěry“. Kreml později ohlásil, že k odvolání vedlo „krajně neefektivní řízení města“ a „bezmezná korupce“ v metropoli. Podle jiné verze Medvěděva rozzlobilo, že Lužkov odjel na dovolenou v době, kdy Moskva celé týdny strádala dýmem z požárů v okolí metropole.

Do paměti Rusů se zapsal především svým svérázným, lidovým a živelným vystupováním, nejednou pod vlivem alkoholu.

Jurij Lužkov během soutěže plnoštíhlé Miss
Zdroj: Stringer Russia/Reuters

Razantní proměna Moskvy

Metropole se během jeho starostování proměnila k nepoznání. Podle oficiálních statistik se rozrostla z devíti na téměř dvanáct milionů obyvatel, neoficiálně se mluvilo o patnácti milionech. Ve velkém se bouralo a na volných parcelách rostly rychlým tempem novostavby v mnohdy bizarních stylech. Přibyly mnohaproudé silnice a město zaplavily nekonečné zácpy aut.

„Nikdo tehdy nevěděl, jak se má stavět. Nikdo nemyslel na to, co by bylo vhodné. Takže si každý stavěl, jak chtěl,“ vzpomíná spisovatel Dmitrij Gluchovskij v nekrologu na webu listu Novaja gazeta.

Urbanista a známý bloger Ilja Varlamov jeho odkaz ostře odsoudil: „Lužkov znamenal zničení Moskvy, přezíravost k její historii a kultuře. Představoval sobectví a barbarství. Nejhorší problém je, že se rozhodl postavit si za života pomník. Zničil náměstí, zkazil městská panoramata, rozesel všude ošklivé pomníky a vysál všechnu šťávu města v zájmu svých kamarádů. Málokdo tak poškodil město, jako Jurij Michajlovič.“

Významnou stopu ve městě zanechal také Lužkovův přítel, sochař Zurab Cereteli. Moskva koupila řadu jeho většinou obřích instalací. Nejrozporuplnější reakce vyvolala téměř stometrová socha cara Petra I. na korábu. Podle tehdejšího tisku ji Cereteli vytvořil jako Kryštofa Kolumba a neúspěšně se ji snažil prodat Američanům, Španělům i jihoamerickým státům. Nakonec postavě uřízl hlavu, dal na ni tu Petrovu a udal dílo Moskvě.

Socha Petra I. v Moskvě
Zdroj: Reuters/Sergei Karpukhin

Bohatá choť

Daleko větší prospěch z Lužkovova starostování měla jeho manželka Jelena Baturinová podnikající ve stavebnictví. Vyšvihla se na pozici jedničky na žebříčku nejbohatších Rusek se jměním odhadovaným na více než miliardu dolarů. Po léta sloužila ruské opozici jako symbol korupce v metropoli.

Až po Lužkovově pádu se vyšetřovatelé začali zajímat o osud peněz z moskevského rozpočtu a o podnikání exstarostovy choti. Baturinová z exilu – má nemovitosti i v Británii a Rakousku – přirovnávala předvolání k výslechům k pronásledování žen „nepřátel lidu“ v éře sovětského diktátora Josifa Stalina.

Jurij Lužkov a Jelena Baturinová
Zdroj: Reuters/Sergei Karpukhin

Pokus o nejvyšší patra politiky

V roce 1999 stál Lužkov s Jevgenijem Primakovem u zrodu protikremelské koalice Vlast-Celé Rusko, s níž chtěl zastavit liberální reformy tehdejších vlád a vrátit se k větší roli státu v ekonomice a levicovějšímu přístupu. Skupina vlivných poradců prezidenta Borise Jelcina však jeho politické ambice odmítla, protože za Jelcinova nástupce už vybrala Vladimira Putina. Ve volbách v prosinci 1999 vydatně podpořila Putinovu stranu Jednota, a Lužkovova Vlast proto skončila až třetí.

Lužkov se smířil s tím, že svůj vliv za hranice Moskvy nerozšíří a rychle se vypracoval na zastánce politiky Kremlu. Dostal se do vedení prokremelské strany Jednotné Rusko. I díky tomu se tak v roce 2007 opět stal starostou Moskvy.

I po příklonu ke Kremlu se však svérázný politik občas oficiální moci odvážil oponovat. V roce 2004 vystoupil s ostrou kritikou hospodářské politiky vlády. Vadili mu především liberální ekonomové kolem Dmitrije Medvěděva. A právě ten jeho kariéru nakonec ukončil.

Lužkov poté odešel do důchodu a věnoval se včelařství a chovu koní. V pondělí podle televizní stanice REN TV zemřel v Mnichově, kde podstoupil operaci srdce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
16:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 1 hhodinou

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus, což představuje růst o jedenáct procent. Tržní kapitalizace firmy tak činí 1,96 bilionu dolarů.
11:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
13:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj vyzval k otevřené debatě o LGBTQ+ a rovných právech občanů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyslovil pro otevřenou veřejnou debatu o otázkách LGBTQ+ a rovných právech občanů. Uvedl to během setkání s odborníky z iniciativy Tysiachovesna.
před 5 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 5 hhodinami

Hackeři vyhrožují dronovým útokem na mistrovství světa

Hackerská skupina Handala s vazbami na Írán pohrozila útokem na mistrovství světa ve fotbale v USA s pomocí dronů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) o nichž tvrdí, že do nich dokázala proniknout. FBI v okolí amerických stadionů, kde se mají konat fotbalové zápasy, nasadil drony na ochranu proti letounům bez povolení k přeletu. S odvoláním na konzultační organizaci SITE Intelligence Group, která sleduje činnost islamistů, o tom informuje agentura AFP.
před 6 hhodinami
Načítání...