Neznámí útočníci v Peru zničili nedávno odhalenou sochu s obřím falem, která měla připomínat předkolumbovskou civilizaci Močiků. Radnice města Moche, na jejímž území tato civilizace žila, chtěla sochou přitáhnout zájem turistů. Vztyčení artefaktu ale kritizovaly konzervativní kruhy. Kritici také tvrdili, že se jednalo o snahu starosty Artura Fernándeze zviditelnit se před volbami.
V Peru zničili sochu s obřím falem, která připomínala předkolumbovskou civilizaci
Horizont ČT24: Strhávání soch v Latinské Americe (zdroj: ČT24)
Močikové jsou známí keramickými předměty, jejichž prostřednictvím zachycovali svůj život. Dochovala se také řada keramických sošek s otevřeně sexuálním vyzněním. Močická civilizace, která na severu Peru existovala od druhého do osmého století našeho letopočtu, vynikala také důmyslnými systémy zavlažování.
Starosta Fernández nechal vztyčit sochu na připomínku této civilizace na konci loňského roku. Již na začátku ledna ale na ni zaútočili neznámí vandalové a poničili charakteristický velký falus. Druhý útok z pondělí pak sochu zcela zničil. „Hodili na ni dva molotovovy koktejly a polili ji benzinem a sochu spálili,“ popsal starosta Fernández.
Kritici: Starostovi jde o volby
Proti umístění díla u hlavního vjezdu do obce se ozvali konzervativní představitelé, kteří považovali artefakt za „nevhodný“. Podle kritiků chtěl starosta nevšední sochou jen upozornit na sebe před krajskými volbami.
Fernández, který je povoláním gynekolog, si získal v Peru jistou známost svými protesty proti pandemickým opatřením. Deníku The Guardian před časem řekl, že chce v obci umístit třicet soch připomínajících močickou keramiku, a to včetně děl se sexuálním námětem.
Podobné erotické výjevy totiž spojovala močická kultura s úrodou půdy, nikoliv se sexuální rozkoší. „V močické kultuře nebyl tento druh keramiky považován za erotický, zobrazoval božstva,“ uvedl starosta.
Útoky na sochy conquistadorů
Dosud se cílem útoků v Latinské Americe stávaly hlavně sochy evropských dobyvatelů. Naposledy šlo o památník španělského conquistadora Juana Ponce de Leóna v San Juanu, hlavním městě Portorika. Neznámí vandalové ho svrhli jen několik hodin před návštěvou španělského krále Filipa VI., který na ostrov přiletěl kvůli pětistému výročí založení města.
„Je to velmi smutné, že tímto způsobem chtějí vyvolat debatu o historii,“ komentoval počínání vandalů Luis Moisés Pérez, ředitel Muzea San Juan.
Příznivci strhávání a ničení soch, jejichž terčem se nejčastěji stávají vyobrazení Kryštofa Kolumba, tvrdí, že památníky symbolizují zotročení původního obyvatelstva Evropany. Mnohdy jde ale i o důsledek frustrace pramenící z extrémní chudoby. Třeba v kolumbijské Barranquille strhnul dav Kolumbovu sochu loni v červnu při protestech proti daňové reformě.
V Mexiku nahradila Kolumba indiánka
V Mexiku si zase 12. října připomínají místo objevení Ameriky Den původních obyvatel. Symboly kolonialismu chrání během protestů v hlavním městě ploty, i tak není pro policii jednoduché některé z nich ubránit. Kolumbovu sochu z 19. století, která dominovala prestižní třídě mexické metropole, nechala původně z důvodu rekonstrukce odstranit starostka a památník pak připomínal jen nápis „Kryštof Kolumbus je vrah“.
Nakonec se ale na své původní místo nevrátil vůbec. Po roce a půl ho definitivně nahradila socha mladé indiánky. „Chceme prokázat velikost Mexika prostřednictvím jeho původních kultur,“ zdůvodnila starostka Mexico City Claudia Sheinbaumová.
Mnohem dál šli ve Spojených státech, kde početné odstraňování soch především konfederačních vojáků a politiků znovu rozpoutalo hnutí Black Lives Matter. Hněvu demonstrantů tam neušel ani Kolumbus, který jen v roce 2020 ztratil své původní místo ve více než třiceti případech.