Vikingové cestovali do Ameriky už od roku 1021. Vědci to prokázali zatím nejpřesnějším datováním

Vikingové se nacházeli na americkém kontinentu kolem roku 1021. Uvádí to nový výzkum, který vedli badatelé z nizozemské univerzity v Groningenu, informovala agentura AFP. Vědci využili novou výzkumnou metodu, která jim umožnila přesnější datování než obvyklý postup za použití uhlíku C14.

Badatelé se zaměřili na pozůstatky vikingské osady v L'Anse aux Meadows v severní části kanadského ostrova Newfoundland. Výzkum se zaměřil na trámy a další opracované dřevo zachované v archeologickém areálu.

  • Pravidla českého pravopisu připouštějí variantu vikingové i Vikingové; pravopis se liší podle významu. Přitom platí, že vikingové jsou původně námořní lupiči. V odborné etnologické literatuře byl vysloven názor, že „vikingové“ nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.
  • Vikingové jsou pak prvoobjevitelé Ameriky i severské etnikum, Normani.
  • Spory jsou často také o přídavné jméno vikinský/vikingský. Slovníky (NASCS, SSJČ) uvádějí pouze podobu vikinský, v úzu je však velmi častá (podle databází Českého národního korpusu dokonce častější) podoba vikingský.

Při svém postupu vědci využili toho, že kosmické záření, které vede ke vzniku uhlíku C14, není vždy stabilní. Při slunečních bouřích se koncentrace uhlíku C14 výrazně zvyšuje, což pak zanechává stopy ve struktuře dřeva. Podle japonské studie se jedna z bouří odehrála v letech 992 a 993.

„Když jsme měřili koncentraci uhlíku C14 v letokruzích, u jednoho z nich jsme zaznamenali velmi silné hodnoty a jsme přesvědčení, že to odpovídá bouři z roku 993,“ uvedla badatelka Margot Kuitemsová, která výzkum řídila. Badatelé pak došli k závěru, že stromy, které vikingové použili k vybudování osady na Newfoundlandu, byly pokáceny v roce 1021.

Krátké cesty přes oceán

Podle stanice CNN není jasné, jak dlouho se vikingové na americkém kontinentě zdrželi. Vícero prvků ale naznačuje, že jejich přítomnost byla spíše krátkodobá. Vikingové podnikali výpravy na západ hlavně z toho důvodu, aby získali dřevo a další přírodní materiály. „Toto cestování mezi kontinenty za materiály je vlastně prvním krokem globalizace,“ uvedl badatel Michael Dee. 

Vědci se už dříve domnívali, že vikingové byli prvními Evropany, kteří přicestovali na americký kontinent, a to několik století před známou výpravou Kryštofa Kolumba v roce 1492. Badatelé například poukazovali na některé pasáže severských ság, jež popisovaly setkání s americkým domorodým obyvatelstvem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 10 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 11 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 17 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 17 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 18 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 20 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...