Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.
Evropská komise vyzvala Česko, aby přestalo diskriminovat romské děti
Řízení pro porušení práva neboli infringement má dvě fáze. V první zasílá Evropská komise členskému státu nejprve právě formální upozornění na porušení práva a posléze své odůvodněné stanovisko. Teprve ve druhé fázi dochází k projednání porušení práva před Evropským soudním dvorem.
Česko podle Evropské komise nedodržuje směrnici o rasové rovnosti. Ta striktně zakazuje diskriminaci na základě etnického původu v klíčových oblastech života, včetně vzdělávání. Brusel zaslal Praze výzvu k řešení nepřiměřeného a systémového umisťování romských žáků do oddělených škol pro děti se zdravotním postižením již před deseti lety.
„Od té doby Česko ukončilo režim zvláštních nebo praktických škol, zjištění komise ale ukazují, že romské děti jsou stále nadměrně zastoupeny v oddělených třídách, nebo ve školách pro žáky s mentálním či tělesným postižením nebo závažnými poruchami vývoje či chování,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. „Kromě toho mnoho romských dětí, které v Česku navštěvují běžné vzdělávání, je segregováno v samostatných třídách nebo školách, například v samostatných třídách pouze pro Romy nebo ve školách pouze pro Romy s nižším vzděláním,“ dodala unijní exekutiva.
Právě z tohoto důvodu zasílá Komise takzvanou dodatečnou formální výzvu. „V případě neposkytnutí uspokojivé odpovědi může komise rozhodnout o vydání odůvodněného stanoviska,“ což je další krok v řízení pro porušení práva EU.
Je třeba meziresortní řešení, říká Laurenčíková
Podle Evropské komise Česko nadále nedokáže efektivně vyrovnávat určité handicapy, s kterými do škol přichází zejména děti ze sociálně vyloučených lokalit. V Česku se tento problém týká ve velké míře právě romských dětí, upřesnila náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Řešení musí být designována meziresortní optikou; skutečnou změnu systému nedokáže zařídit samotné ministerstvo školství, musí mít k ruce i návazné resorty a musí na národní úrovni vzniknout národní plán desegregačních opatření,“ řekla. Za dva měsíce se to sice nemůže stihnout, podotkla, ale je možné nastavit a schválit kvalitní plán opatření.
6 minut
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Šimáčková Laurenčíková o kritice ČR za diskriminaci romských dětí
Podobné kritice od Evropské komise kvůli zacházení s romskými dětmi čelí i Maďarsko, které již rovněž obdrželo formální výzvu ke splnění povinnosti. Vůči Slovensku loni v květnu Evropská komise dokonce podala žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Ministerstvo školství chce v reakci na kritiku Evropské komise představit již nastavená opatření a nový Akční plán pro desegregaci, který v současnosti Česko naplňuje, uvedla mluvčí resortu Tereza Fojtová. Dopis zatím nemá ministerstvo k dispozici. Tyto kroky úřad podle ní představil už koncem minulého roku na jednání Rady Evropy. O přetrvávajících problémech nadměrného zastoupení romských žáků mimo hlavní vzdělávací proud ministerstvo ví, komunikuje o nich s Komisí i s Radou Evropy, ujistila Fojtová. Resort školství nyní čeká na doručení dopisu Komise, aby se mohl konkrétně vyjádřit k jednotlivým bodům.
Neopodstatněné umístění
S kritikou EK souhlasí také česká nezisková organizace ROMEA, která sdružuje romské i neromské občany. „Toto zařazování žáků do speciálních tříd, mnohdy ne úplně opodstatněné, má neblahý vliv na jejich pozdější zapojení se do společnosti, což můžeme z praxe jednoznačně říct,“ uvedl Štefan Balog, který má v organizaci na starost vzdělávání.
Romea podle něj se svým stipendijním programem jezdí na motivační besedy do základních škol, kde následky zařazování romských žáků do speciálních tříd vidí. „Často se tito žáci dostanou do speciální třídy jen kvůli velmi mírné formě logopedické vady, na které by šlo pracovat i v běžné třídě,“ popsal Balog.
Doplnil však, že pro řešení problémů v Česku je nutné zapojení více institucí, musí podle něj nastat změny na mnoha úrovních vzdělávacího systému.
Situace romských dětí se výrazně nelepší ani podle ombudsmana Stanislava Křečka. Odvolává se přitom na data resortu školství. „Přibližně čtvrtina romských žáků se vzdělává v programech se sníženými nároky. Ministerstvu školství jsem proto mimo jiné doporučil, aby školská poradenská zařízení vedlo k častějšímu využívání moderních diagnostických nástrojů. Zastaralá diagnostika podle mých zjištění totiž nemusí u romských žáků správně odlišit vrozené rozumové schopnosti a vliv prostředí,“ řekl Křeček. Uvítal, že se resort vrátil k pravidelnému zveřejňování zpráv o kvalifikovaných odhadech podílu romských žáků na základních školách.
