Německá antisystémová Alternativa pro Německo chce letos poprvé obsadit křeslo zemského premiéra. Stranu ale rozdělují vnitřní spory ohledně vztahu k Rusku a Spojeným státům i k protimigračním návrhům. Západ spolkové republiky je opatrnější, východ naopak radikálnější. K urnám letos voliči zamíří celkem pětkrát.
„Migranty z odlišných kultur si už nemůžeme dovolit. To samozřejmě souvisí i s biologií,“ řekla poslankyně braniborského zemského sněmu za AfD Lenka Kotré. Někteří členové AfD jsou příznivci reemigrace, tedy masové deportace muslimů z Německa. Pojem zazněl v lednu 2024 a vyvolal protesty. Vedení AfD se ale snaží vyhnout přímému spojení s protiústavními návrhy.
„Když někdo rozděluje německé občany do různých tříd, říká, že jsou lepší a horší Němci, tak by to byl důvod stranu zakázat,“ soudí totiž politolog Freie Universität Berlin Carsten Koschmieder. A dodává, že členové AfD ve spolkových zemích na západě Německa jsou v tomto spíš opatrnější.
Světové dění stranu rozděluje
Stranu rozděluje i světové dění. Zatímco východ volá po smíření s Ruskem a Spojeným státům nevěří, západní křídlo vidí situaci jinak. „(Americký prezident Donald) Trump ukázal, že je někdo, s kým se dají uzavírat obchody, s kým se dá vždycky mluvit,“ uvedl zahraničněpolitický mluvčí AfD v Bundestagu Markus Frohnmaier. Ten je zároveň volebním lídrem v západním Bádensku-Württembersku. V prosinci převzal od mladých republikánů v New Yorku cenu za boj s útlakem, kterému podle nich v Německu čelí.
Politolog Koschmieder se domnívá, že Trump „dělá přesně to, co by chtěli dělat i pravicoví extremisté, takže se teď ve straně hádají“.
Německo letos čekají patery zemské volby. Dvoje na východě, dvoje na západě a jedny v Berlíně. Zatímco Frohnmaier šanci na výhru nemá, ve východním Sasku Anhaltsku AfD nyní s bezmála čtyřiceti procenty vede, přibližuje zpravodajka ČT v Německu Helena Truchlá. A od září tam chce AfD vládnout, s absolutní většinou a sama.
