Golanské výšiny strana 2 z 2

Dosavadní úvahy ohledně dronů pro českou armádu se mění na konkrétnější plány. Válka na Ukrajině zdůraznila význam bezpilotních letadel a obecně vede státy střední Evropy k razantnímu zvýšení zbrojních výdajů. Čeští poslanci proto jednali v izraelských zbrojovkách včetně výrobců dronů.

Izrael hodlá do pěti let zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách. Plán odsoudila Liga arabských států, podle níž jde o flagrantní porušení mezinárodního práva. Podobně se už dříve vyjádřila Sýrie. Na okupovaném území nyní žije asi dvacet pět tisíc Izraelců. Většina světa anexi této oblasti neuznává, výjimkou jsou Spojené státy.

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

Libanonské militantní hnutí Hizballáh odpálilo na Izrael skoro dvě desítky raket, na což izraelská armáda reagovala útoky na místa odpalu v Libanonu. Hizballáh, který je podporován Íránem, svůj útok označil za odpověď na čtvrteční nálety Izraele. Ten uvedl, že s Libanonem nechce válku, ačkoliv by i na tuto možnost byl připraven. Libanonská armáda později oznámila, že čtyři členové Hizballáhu zodpovědní za odpálení raket byli zadrženi.

Spojené státy okamžitě zakročí proti organizacím napojeným na hnutí prosazující bojkot Izraele. V Jeruzalémě to řekl šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který tam přijel v rámci své současné cesty do Evropy a na Blízký východ. Jako první vrcholný americký diplomat navštívil židovskou osadu na palestinském Západním břehu Jordánu a následně jako první ministr zahraničí Spojených států navštívil syrské Golanské výšiny, strategicky významné území okupované Izraelem od roku 1967.

Syrská protivzdušná obrana zasáhla proti útoku, který tamní média připsala Izraeli. Syrská tisková agentura SANA  informovala, že střely byly zneškodněny nad Damaškem. Agentura Reuters s odvoláním na západní rozvědky napsala, že Izraelci mířili na cíle spojené s Íránci, kteří v Sýrii působí.

Galilejské jezero, největší sladkovodní zdroj v Izraeli, je zcela plné. V předchozích letech v něm vody neustále ubývalo, loňské a letošní deště ale byly natolik vydatné, že jeho břehy vystoupaly až na maximum. Není přitom vyloučeno, že přebytečnou vodu ještě letos vypustí směrem k Mrtvému moři, další vodní ploše, která je ohrožena vysycháním.

Etiopie pokračuje s výstavbou jedné z největších přehradních nádrží v Africe. Sousední Egypt se bouří, jelikož považuje hráz na Nilu za ohrožení svých životních zájmů. Tahanice o vodu přitom mohou vést i k mezistátním konfliktům. O urovnání sporu nyní jednal v Etiopii šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Spojené státy podle Reuters připravují vyslání tří tisíc vojáků na Blízký východ.

Americká operace, při níž zemřel velitel elitních íránských jednotek Kuds Kásim Solejmání, vyvolala mezinárodní odezvu. Spojené státy a další země se připravují na případnou odvetu Teheránu. Velká Británie a Německo zpřísňují opatření na blízkovýchodních základnách, Francie a Nizozemsko varují své občany v Iráku. České ministerstvo zahraničí situaci sleduje, zatím ale zvláštní pokyn nevydalo – před cestami do Iráku varuje dlouhodobě.

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že na potravinách pocházejících z území okupovaných od června 1967 Izraelem musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně židovských osad. Uvedl, že v opačném případě by byla informace o původu zboží klamavá. Opatření má zajistit, aby produkty z židovských osad na okupovaném území, tedy ze Západního břehu Jordánu nebo Golanských výšin, byly jasně označeny a neměly pouze štítek, že pocházejí z Izraele. Verdikt soudu v Lucemburku je pro členské státy závazný. Podle Izraele je rozhodnutí morálně chybné.

Ozbrojenci Hizballáhu v neděli vypálili z Libanonu na území Izraele několik protitankových střel. Šíitské radikální hnutí tvrdí, že zasáhly vojenské auto. Izraelští vojáci následně palbu opětovali. Podle televizní stanice provozované Hizballáhem izraelské rakety dopadly na hraniční vesnici na jihu Libanonu. Izrael naopak tvrdí, že mířily na vojenskou základnu a armádní auta.

Ukončila téměř půl století trvající válečný stav a narýsovala cestu k míru a spolupráci mezi Izraelem a Jordánskem. Před pětadvaceti lety, 25. července 1994, podepsali takzvanou Washingtonskou deklaraci jordánský král Husajn I. a izraelský premiér Jicchak Rabin. Prostředníkem jim byl někdejší prezident Spojených států Bill Clinton. O tři měsíce později lídři blízkovýchodních států svůj záměr stvrdili v izraelsko-jordánské mírové smlouvě.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na okupovaných Golanských výšinách slavnostně otevřel novou židovskou osadu, pojmenovanou na počest amerického prezidenta Ramat Trump (Trumpův vrch).

Izrael ve volbách vybírá nové složení parlamentu. Bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó v Interview ČT24 poznamenal, že Izraelci chtějí politicky zkušené lídry a vojenské hrdiny. Bývalý šéf armády Benjamin Gantz, který má šanci zvítězit, sice má politické zkušenosti, ale nevyrovná se úřadujícímu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který je podle Szántó v zemi vnímán jako nejtěžší politická váha. A i kdyby Netanjahu skončil, nelze očekávat návrat období podobného 90. letům s velkými mezinárodními mírovými konferencemi.

Spojené státy přidaly íránské revoluční gardy na seznam zahraničních teroristických organizací. Agentura AP krok USA považuje za výjimečný, neboť Washington dosud nikdy formálně neoznačil ozbrojené síly jiného státu za teroristickou skupinu. Íránská nejvyšší bezpečnostní rada vzápětí v odvetném opatření označila americké ozbrojené síly za teroristickou organizaci.

Americký prezident Donald Trump podepsal dekret, v němž uznává svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Tuto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí OSN anektoval. Trump dekret podepsal v Bílém domě za přítomnosti izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který označil Trumpovo rozhodnutí za historický a spravedlivý krok. Sýrie ho naopak považuje za útok na svou suverenitu a teritoriální integritu. Podle OSN se status Golan nezmění.

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše dekret, v němž uzná svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. S odvoláním na prohlášení izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace o tom informovala agentura AP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli podle agentury řekl, že Turecko předloží záležitost Golanských výšin v OSN.

Syrská vláda oznámila, že Syřané jsou odhodláni získat Golanské výšiny zpět všemi dostupnými prostředky. Země tak reagovala na čtvrteční výrok Donalda Trumpa. Americký prezident uvedl, že by USA měly uznat izraelskou svrchovanost nad tímto územím. Vůči Trumpovým slovům se v pátek ohradila také řada dalších států i některé mezinárodní organizace. Izrael obsadil Golany v roce 1967 a později je anektoval, avšak svět tento krok neuznává. Podle Reuters USA zřejmě oficiálně uznají svrchovanost Izraele nad Golany už v pondělí.

Šéf Bílého domu Donald Trump na sociální síti Twitter napsal, že je čas, aby Spojené státy plně uznaly Golanské výšiny za izraelské území. Dodal, že jde ze strategického a bezpečnostního hlediska o klíčové území pro Izrael i stabilitu celého regionu. Izrael syrské území obsadil na konci šestidenní války v roce 1967. Mezinárodní společenství anexi neuznává.

Izraelská armáda oznámila, že ostřelovala íránské cíle v Sýrii. V prohlášení také varovala Damašek, aby nezkoušel útočit na území židovského státu. Oznámení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael sestřelil raketu nad Golanskými výšinami. Syrská agentura SANA uvedla, že sestřelila hned „několik nepřátelských střel“ v okolí Damašku. Podle ruských zdrojů zemřeli čtyři syrští vojáci, podle syrských pozorovatelů je mrtvých jedenáct. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu varoval, že akty agrese Izrael neponechá bez odpovědi. Židovský stát útoky v Sýrii přiznává jen zřídka, upozorňuje BBC.