Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.
Bennett v neděli předsedal vládní schůzi, která se konala mimořádně v kibucu Mevo Hama na Golanech. Řekl, že si plán rozšíření osadnické populace vyžádá miliardu šekelů (sedm miliard korun), rozvoj infrastruktury, výstavbu bytů a vytvoření pracovních míst.
Kabinet pak schválil návrh výstavby 7300 bytových jednotek v Kacrinu, což je hlavní z izraelských osad na Golanských výšinách. Stavět se bude ale také v menších komunitách a Bennett řekl, že se počítá s výstavbou dvou zcela nových sídlišť, kde mají vzniknout 4 tisíce domů.
Sýrie a Izrael jsou technicky ve válečném stavu a Golanské výšiny jsou pro oba státy významným strategickým územím. Zvedají se nad izraelskou Galileou, jsou významným zdrojem vody a východištěm tras do Damašku. Golany se rozkládají na rozloze 1800 kilometrů čtverečních, z nichž Izrael anektoval 1200.
Jedna z osad je „Trumpova“
Minulý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uznal svrchovanost Izraele nad částí Golan a bývalý izraelský premiér Benjamin Natanjahu pak po Trumpovi pojmenoval jednu z osad na Golanech.
Trump se svou politikou odklonil od dosavadní praxe Washingtonu, který budování osad na okupovaných územích dosud neschvaloval. Sýrie považuje usídlování Izraelců na Golanech za ohrožení své svrchovanosti.
„Je samozřejmé, že jsou Golanské výšiny izraelské,“ řekl na nedělním jednání vlády Bennett s poukazem na význam Trumpova rozhodnutí a na to, že jeho nástupce Joe Biden „nehodlá tuto politiku měnit“.
Nynější americký ministr zahraničí Antony Blinken v únoru řekl, že jsou Golany „velmi důležité pro bezpečnost Izraele“, ale že „otázky legality jsou jiného druhu“.
Ochrana před Íránem a jeho spojenci
„Toto je naše chvíle, chvíle Golanských výšin. Po dlouhých letech nečinnosti s ohledem na rozsah osad je dnes naším cílem je zdvojnásobit,“ řekl Bennett.
Spojenci jsou podle něj k izraelským plánům s Golanami vstřícnější nyní také kvůli dlouhé válce v Sýrii. Izrael delší dobu tvrdí, že si musí udržet kontrolu nad Golanami, aby si zajistil ochranu před Íránem a jeho spojenci působícími v Sýrii.
Bennett musel z vládní schůze odejít předčasně, protože dostal zprávu, že jeho dcera má pozitivní test na koronavirus. Uchýlil se domů do izolace, i když měl první rychlý test negativní. Jeho čtrnáctiletá dcera má za sebou očkování.
