Izrael hodlá do pěti let zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách. Plán odsoudila Liga arabských států, podle níž jde o flagrantní porušení mezinárodního práva. Podobně se už dříve vyjádřila Sýrie. Na okupovaném území nyní žije asi dvacet pět tisíc Izraelců. Většina světa anexi této oblasti neuznává, výjimkou jsou Spojené státy.
Golanské výšiny jsou náhorní planina, jenž je korunována více než dvěma tisíci metry vysokou horou Hermon. Izrael je obsadil za války v roce 1967. Na izraelské poměry je oblast extrémně málo zalidněná. Nyní zde žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů ve čtyřech větších vesnicích pod horou Hemron.
„Drúzové si udržují velice ambivalentní a pragmatický vztah ke státu Izrael. Od roku 1967 žijí pod izraelskou suverenitou, zároveň velká část z nich se nevzdala syrského občanství a považují se za Syřany. Mají ale status rezidentů Izraele, takže využívají jeho školský či sociální systém, všichni mluví perfektně hebrejsky, neexistuje tam žádné násilné hnutí odporu vůči Izraelcům, neznají fenomén teroristických útoků. Využívají toho, že tam Izraelci jezdí na dovolenou, ta atmosféra je velmi přátelská,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Rozvoj za sedm miliard
Plán na zdvojnásobení počtu obyvatel oznámil již v prosinci izraelský premiér Naftali Bennett. Rozšíření populace si dle něj vyžádá miliardu šekelů (sedm miliard korun), rozvoj infrastruktury, výstavbu bytů a vytvoření pracovních míst.
Kabinet pak schválil návrh výstavby 7300 bytových jednotek v Kacrinu, což je hlavní z osad na Golanech. Stavět se bude ale také v menších komunitách a Bennett řekl, že se počítá s výstavbou dvou zcela nových sídlišť, kde má vzniknout čtyři tisíce domů.
„V Izraeli už několik let není bydlení na Golanech považováno za něco ideologického. Tam se už nyní stěhují Izraelci, kteří chtějí zažívat čtyři roční období, chtějí zažívat sníh, chtějí zažít trochu evropského klima ve velice ekologickém zdravém prostředí,“ dodal Borek. Nevýhodou při řídkém osídlení je ovšem nedostatek infrastruktury, silnic, nemocnic či škol.
Strategické území
Sýrie i nadále formálně navrácení území požaduje. Izrael si v roce 1967 význam Golanských výšin uvědomoval. Z hory Hermon je totiž vidět přímo do Damašku a umožňuje izraelské armádě kontrolovat letový i telefonní provoz na velké části syrského území. Pod horou je zase velice úrodné údolí. V devadesátých letech se situace zklidnila a došlo dokonce na několik mírových pokusů mezi Izraelem a Sýrií. Ve všech plánech se předpokládalo, že by se Izrael mohl stáhnout, výměnou za plný mír se Sýrií. K tomu ale nikdy nedošlo.
V roce 2011 vypukla syrská občanská válka a Izrael si znovu naplno uvědomil význam toho, že výšiny kontroluje. „Mnohým Izraelcům doslova zamrazilo, když si představili, že by se vzdali Golanských výšin a pak by tam na očích Izraele probíhala syrská občanská válka se všemi jejich krutostmi, ať už krutosmi Asadova režimu, či od džihádistů. Izrael tedy ztratil chuť na jakýkokoliv kompromis a svět zároveň daleko méně vnímá rozpor mezi mezinárodním právem a tím, co je de facto v terénu. Bašár Asad nyní nemá podporu toho, aby někdo bojoval za jeho uzmuté právo na držení Golan,“ vysvětlil Borek.
Trumpova osada
Bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uznal svrchovanost Izraele nad částí Golan a bývalý izraelský premiér Benjamin Natanjahu pak po Trumpovi pojmenoval jednu z tamních osad. Trump se svou politikou odklonil od dosavadní praxe Washingtonu, který budování osad na okupovaných územích neschvaloval.
„Ta osada je pořád v počátečním stádiu. Vyrostla tam nová brána, je tam nový transparent, symbol amerického orla a židovského svícnu,“ řekl Borek s tím, že jinak se vesnice v podstatě nezměnila. Upozornil také, že ani současný americký prezident Joe Biden rozhodnutí Trumpa nenegoval a USA tedy i nadále považují Golanské výšiny za součást Izraele.
