Izrael zdvojnásobí počet svých osadníků na Golanských výšinách, oznámil premiér Bennett

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

Bennett v neděli předsedal vládní schůzi, která se konala mimořádně v kibucu Mevo Hama na Golanech. Řekl, že si plán rozšíření osadnické populace vyžádá miliardu šekelů (sedm miliard korun), rozvoj infrastruktury, výstavbu bytů a vytvoření pracovních míst. 

Kabinet pak schválil návrh výstavby 7300 bytových jednotek v Kacrinu, což je hlavní z izraelských osad na Golanských výšinách. Stavět se bude ale také v menších komunitách a Bennett řekl, že se počítá s výstavbou dvou zcela nových sídlišť, kde mají vzniknout 4 tisíce domů.

Sýrie a Izrael jsou technicky ve válečném stavu a Golanské výšiny jsou pro oba státy významným strategickým územím. Zvedají se nad izraelskou Galileou, jsou významným zdrojem vody a východištěm tras do Damašku. Golany se rozkládají na rozloze 1800 kilometrů čtverečních, z nichž Izrael anektoval 1200.

Jedna z osad je „Trumpova“

Minulý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uznal svrchovanost Izraele nad částí Golan a bývalý izraelský premiér Benjamin Natanjahu pak po Trumpovi pojmenoval jednu z osad na Golanech.

Trump se svou politikou odklonil od dosavadní praxe Washingtonu, který budování osad na okupovaných územích dosud neschvaloval. Sýrie považuje usídlování Izraelců na Golanech za ohrožení své svrchovanosti.

„Je samozřejmé, že jsou Golanské výšiny izraelské,“ řekl na nedělním jednání vlády Bennett s poukazem na význam Trumpova rozhodnutí a na to, že jeho nástupce Joe Biden „nehodlá tuto politiku měnit“.

Nynější americký ministr zahraničí Antony Blinken v únoru řekl, že jsou Golany „velmi důležité pro bezpečnost Izraele“, ale že „otázky legality jsou jiného druhu“.

Ochrana před Íránem a jeho spojenci

„Toto je naše chvíle, chvíle Golanských výšin. Po dlouhých letech nečinnosti s ohledem na rozsah osad je dnes naším cílem je zdvojnásobit,“ řekl Bennett.

Spojenci jsou podle něj k izraelským plánům s Golanami vstřícnější nyní také kvůli dlouhé válce v Sýrii. Izrael delší dobu tvrdí, že si musí udržet kontrolu nad Golanami, aby si zajistil ochranu před Íránem a jeho spojenci působícími v Sýrii.

Bennett musel z vládní schůze odejít předčasně, protože dostal zprávu, že jeho dcera má pozitivní test na koronavirus. Uchýlil se domů do izolace, i když měl první rychlý test negativní. Jeho čtrnáctiletá dcera má za sebou očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...