Židovské osady na etiketách. Potraviny z okupovaných území nemají být „izraelské“, rozhodl soud EU

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že na potravinách pocházejících z území okupovaných od června 1967 Izraelem musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně židovských osad. Uvedl, že v opačném případě by byla informace o původu zboží klamavá. Opatření má zajistit, aby produkty z židovských osad na okupovaném území, tedy ze Západního břehu Jordánu nebo Golanských výšin, byly jasně označeny a neměly pouze štítek, že pocházejí z Izraele. Verdikt soudu v Lucemburku je pro členské státy závazný. Podle Izraele je rozhodnutí morálně chybné.

Izraelské ministerstvo zahraničí v oficiální reakci uvedlo, že „Izrael rozhodně odmítá rozhodnutí Soudního dvora EU, který se nechal zatáhnout do politické kampaně s cílem použít na Izrael a jeho jedinečný charakter dvojí metr“.

Ministerstvo upozornilo, že na světě existuje na 200 různých územních sporů, které se neřeší u soudu. „Jde o diskriminační politické rozhodnutí,“ míní izraelské ministerstvo zahraničí, podle kterého je výrok soudu v rozporu s pozicemi EU a „deformuje mír“.

„Rozhodnutí posiluje palestinskou samosprávu v jejím odmítání jednat přímo s Izraelem, je odměnou pro ty, kdo Izrael nenávidí, a pro radikály, kteří propagují bojkot proti Izraeli a popírají jeho právo na existenci,“ upozornilo ministerstvo zahraničí. Soudní verdikt naopak přivítala Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).

Izraelský ministr dopravy Bezalel Smotrič podle tamního tisku prohlásil, že soudci v Lucemburku se postavili na stranu radikálů z Pásma Gazy, kteří ostřelují Izrael. Z tohoto palestinského území bylo do Izraele v úterý ráno odpáleno mnoho raket, proti kterým zasáhla izraelská protivzdušná obrana.

Evropská komise doporučila přesné označování původu zboží jako nikoli izraelského, ale jako produktu z židovské osady, už v roce 2015. Izrael v tom však viděl povzbuzení stoupenců hnutí, které doporučuje čelit izraelskému útlaku Palestinců bojkotem izraelské kultury a ekonomiky. Považoval to za diskriminační krok, avšak Komise trvala na tom, že jde o technické, nikoli politické rozhodnutí.

Česká Poslanecká sněmovna tehdy dospěla k názoru, že rozhodnutí EK nezakládá povinnost vnitrostátních orgánů členských států EU podle něj jednat. Některé země EU nicméně už nyní zboží z osad prodávají s etiketou obsahující přesný popis původu.

Záležitosti se již v pondělí věnoval izraelský tisk. Připomněl, že pokud soud rozhodne v neprospěch Izraele a někdo pak v určité členské zemi EU objeví například víno z osady Pesagot označené jako izraelské, může věc oznámit a soud příslušné země se pak opře o rozhodnutí soudu EU.

Izrael zahájí kampaň

Izraelské ministerstvo zahraničí, které verdikt očekávalo, se chystá vyslat své zástupce do evropských zemí na příslušné úřady, například na ministerstva zemědělství nebo hospodářství, a trpělivou diplomacií dosáhnout toho, aby státy prosazovaly mírnou interpretaci soudního výroku.

Vedena má být i širší kampaň, která evropské veřejnosti vysvětlí, že rozhodnutí týkající se osad může skončit bojkotem izraelského zboží jako takového.

Izrael okupuje Západní břeh Jordánu i Golanské výšiny od roku 1967 a buduje tam osady pro Židy. Odporuje to mezinárodnímu právu, jímž se řídí EU a podle nějž se mělo o osudu okupovaného území vyjednávat. Mírové rozhovory se Sýrií i s Palestinci ale zkrachovaly.

Ani v Kanadě se nesmí vína ze Západního břehu označovat jako izraelská

Stejný spor řešily také soudy v Kanadě, kde letos v červenci federální soud rozhodl, že vína židovských osadníků z okupovaného Západního břehu nesmí být v zemi označována jako izraelský výrobek. Podle názoru soudu je takové označení nepřesné a spotřebiteli dává zavádějící informaci, informoval deník The Jerusalem Post.

„Označování vín z izraelských osad jako výrobek Izraele je nepřesné a zavádějící. Kanadské federální zákony vyžadují, aby potravinové výrobky, včetně vín, které se prodávají v Kanadě nesly pravdivé, ne klamavé a ne zavádějící označení země původu,“ citoval deník z verdiktu soudu. Toto rozhodnutí však kritizovalo izraelské ministerstvo zahraničí i kanadské židovské organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...