Židovské osady na etiketách. Potraviny z okupovaných území nemají být „izraelské“, rozhodl soud EU

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že na potravinách pocházejících z území okupovaných od června 1967 Izraelem musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně židovských osad. Uvedl, že v opačném případě by byla informace o původu zboží klamavá. Opatření má zajistit, aby produkty z židovských osad na okupovaném území, tedy ze Západního břehu Jordánu nebo Golanských výšin, byly jasně označeny a neměly pouze štítek, že pocházejí z Izraele. Verdikt soudu v Lucemburku je pro členské státy závazný. Podle Izraele je rozhodnutí morálně chybné.

Izraelské ministerstvo zahraničí v oficiální reakci uvedlo, že „Izrael rozhodně odmítá rozhodnutí Soudního dvora EU, který se nechal zatáhnout do politické kampaně s cílem použít na Izrael a jeho jedinečný charakter dvojí metr“.

Ministerstvo upozornilo, že na světě existuje na 200 různých územních sporů, které se neřeší u soudu. „Jde o diskriminační politické rozhodnutí,“ míní izraelské ministerstvo zahraničí, podle kterého je výrok soudu v rozporu s pozicemi EU a „deformuje mír“.

„Rozhodnutí posiluje palestinskou samosprávu v jejím odmítání jednat přímo s Izraelem, je odměnou pro ty, kdo Izrael nenávidí, a pro radikály, kteří propagují bojkot proti Izraeli a popírají jeho právo na existenci,“ upozornilo ministerstvo zahraničí. Soudní verdikt naopak přivítala Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).

Izraelský ministr dopravy Bezalel Smotrič podle tamního tisku prohlásil, že soudci v Lucemburku se postavili na stranu radikálů z Pásma Gazy, kteří ostřelují Izrael. Z tohoto palestinského území bylo do Izraele v úterý ráno odpáleno mnoho raket, proti kterým zasáhla izraelská protivzdušná obrana.

Evropská komise doporučila přesné označování původu zboží jako nikoli izraelského, ale jako produktu z židovské osady, už v roce 2015. Izrael v tom však viděl povzbuzení stoupenců hnutí, které doporučuje čelit izraelskému útlaku Palestinců bojkotem izraelské kultury a ekonomiky. Považoval to za diskriminační krok, avšak Komise trvala na tom, že jde o technické, nikoli politické rozhodnutí.

Česká Poslanecká sněmovna tehdy dospěla k názoru, že rozhodnutí EK nezakládá povinnost vnitrostátních orgánů členských států EU podle něj jednat. Některé země EU nicméně už nyní zboží z osad prodávají s etiketou obsahující přesný popis původu.

Záležitosti se již v pondělí věnoval izraelský tisk. Připomněl, že pokud soud rozhodne v neprospěch Izraele a někdo pak v určité členské zemi EU objeví například víno z osady Pesagot označené jako izraelské, může věc oznámit a soud příslušné země se pak opře o rozhodnutí soudu EU.

Izrael zahájí kampaň

Izraelské ministerstvo zahraničí, které verdikt očekávalo, se chystá vyslat své zástupce do evropských zemí na příslušné úřady, například na ministerstva zemědělství nebo hospodářství, a trpělivou diplomacií dosáhnout toho, aby státy prosazovaly mírnou interpretaci soudního výroku.

Vedena má být i širší kampaň, která evropské veřejnosti vysvětlí, že rozhodnutí týkající se osad může skončit bojkotem izraelského zboží jako takového.

Izrael okupuje Západní břeh Jordánu i Golanské výšiny od roku 1967 a buduje tam osady pro Židy. Odporuje to mezinárodnímu právu, jímž se řídí EU a podle nějž se mělo o osudu okupovaného území vyjednávat. Mírové rozhovory se Sýrií i s Palestinci ale zkrachovaly.

Ani v Kanadě se nesmí vína ze Západního břehu označovat jako izraelská

Stejný spor řešily také soudy v Kanadě, kde letos v červenci federální soud rozhodl, že vína židovských osadníků z okupovaného Západního břehu nesmí být v zemi označována jako izraelský výrobek. Podle názoru soudu je takové označení nepřesné a spotřebiteli dává zavádějící informaci, informoval deník The Jerusalem Post.

„Označování vín z izraelských osad jako výrobek Izraele je nepřesné a zavádějící. Kanadské federální zákony vyžadují, aby potravinové výrobky, včetně vín, které se prodávají v Kanadě nesly pravdivé, ne klamavé a ne zavádějící označení země původu,“ citoval deník z verdiktu soudu. Toto rozhodnutí však kritizovalo izraelské ministerstvo zahraničí i kanadské židovské organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 11 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.