Do městečka na hranici Izraele s Libanonem může po dvaceti letech veřejnost. Míří tam turisté

3 minuty
Události: Radžar se otevřel veřejnosti
Zdroj: ČT24

Pro veřejnost se poprvé otevřelo město Radžar na pomezí Izraele, Libanonu a Golanských výšin. Prakticky z nuly v něm startuje turistický ruch, který láká zdejší unikátní komunita muslimských alávitů i možnost podívat se zblízka na sousední Libanon, oddělený hranicí střeženou jednotkami OSN.

Bývalé území nikoho se poprvé ukazuje světu. Mezi minovými poli leží úpravné třítisícové město. „Život je tu normální, dobrý. Co se dá o naší obci říct? Je tu čisto, máme skvělého starostu,“ popsala obyvatelka Nofa Salanová.

Až do září 2022 byl Radžar izolovaným „ostrovem“, který od zbytku světa po dvacet let odděloval vojenský zátaras. Městečko bylo nepřístupné pro veřejnost. Jakmile izraelská armáda přestala s kontrolami, vše se změnilo. Objevily se výletní autobusy i prodejní stánky a turisté z Izraele i zahraničí.

„Teď sem proudí peníze a taky přicházejí lidé, kteří se mohou dozvědět o naší kultuře a o tom, jakou krásnou obec tu máme,“ přiblížil Ahmed Maradž, který přiznal, že do tichého městečka s turisty přišlo o trochu víc ruchu.

Radžar obývají alávité, stejná odnož islámu, k jaké patří i syrský prezident Bašár Asad. Nofa Salmanová má v Sýrii příbuzné. Její teta a strýc žijí v Damašku, je s nimi v častém kontaktu přes telefon.

Hranice město dělí mezi dva státy

Když Izraelci v roce 1967 dobyli syrské Golanské výšiny, zjistili až dodatečně, že k nim patří i tato obec v nížině pod horami, u hranice s Libanonem. Průběh hranic stále není dořešen. V roce 2000 stanovila linii OSN, domy na sever od ní mají patřit Libanonu, domy na jih od hranice jsou syrským územím obsazeným Izraelem. To je ovšem jenom teorie.

Místní nechtějí, aby jim hranice město rozřízla. Spojili proto svůj osud s Izraelem a přijali izraelské občanství. „Já jsem izraelský Arab, který žije ve státě Izrael a v Radžaru,“ popsal Maradž.

Hranice tak tvoří půlkruh na severu města hlídaný jednotkami OSN. Od sousední libanonské vesnice dělí Radžar plot a údolí s přítokem řeky Jordán. Radžar je názornou ukázkou složitostí Blízkého východu. Komplikovaných dějin, hranic a identit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...