Izrael zaútočil na cíle v Sýrii. Reagoval na vypálení raket

Izraelská armáda oznámila, že v noci na neděli zaútočila na cíle v Sýrii. Stalo se tak poté, co bylo ze syrského území na Izrael vypáleno šest raket, informovala agentura AP. Zato po dnech zvýšeného napětí v jeruzalémské mešitě al-Aksá skončily ranní ramadánové modlitby pokojně. U přilehlé Zdi nářků se mezitím dopoledne shromáždily tisíce Židů u příležitosti pesachového požehnání. Až do západu Slunce vše podle agentury AP proběhlo bez zásadnějších incidentů.

Jeruzalém nejprve reagoval dělostřeleckou palbou, která mířila do oblasti v Sýrii, odkud na izraelské území střely mířily. Následně izraelské stíhačky podnikly nálety, které měly zasáhnout syrskou vojenskou základnu, radarové systémy a dělostřelecká stanoviště. Syrská státní média hlásila exploze v blízkosti metropole Damašku.

Podle izraelské armády „nese Sýrie odpovědnost za všechny aktivity odehrávající se na jejím území“. „Nedovolíme žádné snahy narušit izraelskou suverenitu,“ zdůraznila armáda v prohlášení.

O první trojici raket informoval Izrael ještě v sobotu středoevropského času. Jedna z nich dopadla do oblasti Izraelem okupovaných Golanských výšin, žádné oběti ale nezpůsobila.

Z druhé trojice střel přeletěly izraelskou hranici dvě, jedna byla sestřelena a druhá dopadla na otevřené prostranství, sdělila armáda.

Syrské ministerstvo obrany uvedlo, že některé rakety vypálené v odvetě Izraelem syrská armáda zachytila. Izraelské útoky si nevyžádaly žádné oběti a způsobily jen materiální škody, dodalo ministerstvo.

Islamisté v uplynulém týdnu zasáhli Izrael na několika frontách. Rakety vyletěly z Gazy i z Libanonu. A v noci na neděli také ze Sýrie. Lídr Hamásu mezitím jednal v Libanonu s šéfem hnutí Hizballáh.

K poslednímu útoku na židovský stát se přihlásila palestinská skupina, která má sídlo v Damašku a je věrná syrskému režimu. Podle ní šlo o odvetu za izraelské policejní razie v jeruzalémské mešitě al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu.

Nahrávám video

Situace na Chrámové hoře

Během posledních dnů byla situace na Chrámové hoře vyostřená. V neděli ráno tam dorazili židovští návštěvníci, ale muslimové, kterým vadí přítomnost Židů na daném místě, zpoza policejního kordonu skandovali „Alláh je velký, Alláh je velký“.

„Oni věří, že tento areál patří jim, že to je jako koláč, ze kterého si každý vezme kousek. My muslimové ale věříme, že to je jen naše, protože odtud prorok Mohamed vstoupil do nebe,“ tvrdí Aúni Basbas, mluvčí islámské nadace Wakf.

Muslimové podezírají Židy, že se tu chtějí modlit, což okrajové proudy judaismu skutečně prosazují. „Doufáme, že povzbudíme co nejvíc Židů, aby sem přišli a modlili se tu, aby svou přítomností zastupovali židovské zájmy na Chrámové hoře,“ prohlásil člen organizace pro židovské modlitby na Chrámové hoře Abraham Truitt.

Část muslimů se v noci na neděli opět opevnila v mešitě al-Aksá a hodlali zopakovat středeční scénář, kdy se tu utkali s izraelskou policií. Záběry z potyček radikálním muslimům pomáhají bičovat emoce proti Židům a Izraeli. Policie ale tentokrát zásah odvolala. Napětí zatím neopadá, ale ani neeskaluje.

U Zdi nářků se konaly sváteční židovské modlitby. „Já cítím silnou ochranu stvořitele světa. Modlím se, aby stejně silnou ochranu poskytl i mým blízkým a celé rodině,“ řekla jedna z věřících, která do Jeruzaléma přijela z Haify. 

„Některá izraelská města zažila demonstrace muslimské menšiny. Situaci vyhrotil i páteční útok v Tel Avivu, jehož pachatelem byl izraelský Arab,“ upozornil zahraniční zpravodaj ČT David Borek a připomněl, že útočník najel autem do lidí na plážové promenádě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
Právě teď

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled