Připravujeme se na všechny možné scénáře, oznámil izraelský premiér po přestřelce s Hizballáhem

3 minuty
Přestřelka mezi libanonským Hizballáhem a Izraelem opět zvýšila napětí
Zdroj: ČT24

Ozbrojenci Hizballáhu v neděli vypálili z Libanonu na území Izraele několik protitankových střel. Šíitské radikální hnutí tvrdí, že zasáhly vojenské auto. Izraelští vojáci následně palbu opětovali. Podle televizní stanice provozované Hizballáhem izraelské rakety dopadly na hraniční vesnici na jihu Libanonu. Izrael naopak tvrdí, že mířily na vojenskou základnu a armádní auta.

Podle libanonských zdrojů střely zabily nebo zranily lidi, kteří v armádním voze cestovali. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale vojáci vyvázli bez škrábnutí. „Odpověděli jsme se stovkou střel, leteckou podporou a dalšími opatřeními. Projednáváme, co bude dál. Dal jsem instrukce, abychom byli připraveni na všechny možné scénáře,“ prohlásil Netanjahu.

Libanonský premiér Saad Harírí kvůli incidentům telefonoval americkému ministrovi zahraničí Mikeu Pompeovi a rovněž poradcům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Libanonský deník Daily Star uvedl, že premiér požádal Francii a Spojené státy, aby zastavily násilnosti na hranicích.

V pondělí byl na libanonsko-izraelské hranici obnoven klid, oznámilo velitelství Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL), které zajišťuje jih Libanonu. „Je to vážný incident… jehož zjevným cílem bylo destabilizovat oblast. Nyní byl obnoven klid a obě strany mne ujistily, že chtějí nepřátelské aktivity ukončit,“ sdělil v prohlášení šéf UNIFIL Stefano Del Col.

USA stojí za Izraelem

Spojené státy vyjádřily obavy z narůstajícího napětí na izraelsko-libanonské hranici. Americká diplomacie však zdůraznila, že nadále podporuje právo Izraele na obranu.

V podobném duchu se na Twitteru vyjádřil i blízkovýchodní zmocněnec USA Jason Greenblatt. „Z Libanonu byly na Izrael vypáleny rakety. Írán má v Libanonu a Gaze stoupence, kteří Izraeli škodí, podrývají šance na mír a ohrožují lepší budoucnost pro Palestince. Spojené státy stojí po boku Izraele a plně podporují jeho právo bránit se proti všem útokům,“ napsal Greenblatt.

Podle televize al-Manár, která je blízká Hizballáhu, izraelská armáda vypálila také několik střel směrem ke kopcům u vesnice Kfar Šúbá. Ta leží vedle sporného pohraničního území takzvaných farem Šibáa.

Izrael kontroluje farmy Šibáa na sporném území mezi Libanonem, Sýrií a Izraelem spolu s Golanskými výšinami od roku 1967. Farmy Šibáa (též Har Dov) se rozkládají v masivu Hermon na necelých třiceti čtverečních kilometrech a jsou důležitou oblastí z hlediska vodních zdrojů. OSN považuje farmy za součást Golanských výšin, Libanon je ale nárokuje jako své území.

Incident s drony

Situace v oblasti se vyostřila před pár dny, když dvojice údajně izraelských bezpilotních letounů dopadla na jižní předměstí Bejrútu. Libanonský Hizballáh to označil za izraelskou agresi a dodal, že drony nesly trhaviny. Zároveň pohrozil odvetou.

Izrael už dříve odmítl incident i tvrzení Libanonu o původu bezpilotních letounů komentovat. Libanonská armáda i vláda incidenty označily za narušení svrchovanosti Libanonu a zdůraznily, že země má právo se v takových případech bránit.

Vůdce skupiny Hasan Nasralláh už minulý víkend řekl, že Hizballáh připraví odvetnou akci, ale že s ní nebude spěchat. Jeho zástupce Naím Kásim k tomu ale sdělil, že není pravděpodobné, že by došlo na novou válku.

Otevřené kryty

Izrael následně vyslal na sever země k hranici s Libanonem vojenské posily a po posledních incidentech vyzval obyvatele v oblasti, aby raději zůstávali doma. Otevřeny byly rovněž veřejné kryty.

„Já i všichni zdejší obyvatelé doufáme, že tento incident skončí. Jsme ale připraveni chránit naše lidi, pokud to bude pokračovat,“ podotkl předseda regionální rady Galileje Giora Zaltz. „Trochu se bojíme, ale jsme na to zvyklí. Už jsme to v minulosti několikrát zažili. Vyrostli jsme v tomto regionu, takže víme, jak se s tím vypořádat,“ konstatoval průvodce Rotem Amram.

Naposledy vypukl otevřený konflikt mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh v roce 2006, když komando bojovníků Hizballáhu přešlo hranici a uneslo z izraelského území dva izraelské vojáky. Následný měsíc trvající takzvaná letní válka stála život asi 1200 Libanonců a 160 Izraelců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...