V Bejrútu se zřítily dva drony, jeden explodoval. Harírí obvinil Izrael z otevřeného útoku na Libanon

Na jihu Bejrútu v neděli spadly dva drony, jeden z nich vybuchl a poškodil mediální centrum radikálního hnutí Hizballáh. Několik lidí údajně utrpělo lehká zranění. Libanonský premiér Saad Harírí považuje incident za útok Izraele na svrchovanost země. Židovský stát mezitím přiznal, že letouny izraelské armády v sobotu udeřily u syrského Damašku na íránské síly. Íránci se údajně chystali vypustit ozbrojené bezpilotní letouny na cíle v Izraeli.

Šíitský Hizballáh, který má vazby na Írán, ohlásil, že na jižní předměstí Bejrútu, které považuje za svou baštu, se zřítil v neděli izraelský dron, druhý pak explodoval blízko nad zemí.

První z malých průzkumných bezpilotních strojů dopadl na střechu mediální kanceláře Hizballáhu, druhý se na místě objevil zhruba o tři čtvrtě hodiny později, ve 2:30 místního času (1:30 SELČ), a z dosud neznámých příčin explodoval.

Svědkové hlásili jeden velký výbuch, který otřásl oblastí a způsobil požár. „Armáda okamžitě přijela na místo, kam drony spadly, a oblast uzavřela,“ uvedly libanonské ozbrojené síly v prohlášení.

Podle mluvčího Hizballáhu nemělo hnutí s havárií nic společného. „Ani jeden z dronů jsme nesestřelili,“ tvrdí. Izraelský list Haarec v komentáři napsal, že drony mohly ve skutečnosti patřit Íránu.

5 minut
Zpravodaj ČT Borek: Rozšiřuje se spektrum zemí, kde Izrael útočí na proíránské síly
Zdroj: ČT24

Izrael ohrožuje stabilitu regionu, kritizuje Harírí

Libanonský premiér Saad Harírí obvinil Izrael z „přímého útoku na libanonskou suverenitu“. „Tato nová agrese … představuje hrozbu pro regionální stabilitu a snahu ještě zvýšit napětí,“ uvedl ve svém prohlášení.

Podle Harírího izraelské průzkumné lety jasně porušují rezoluci Rezoluci OSN 1701, která ukončila válku v roce 2006. Letouny z Izraele podle něj přelétávají nízko nad Bejrútem, Sidónem i jihem Libanonu. Harírí vyzval mezinárodní společenství, aby vyvinulo tlak na židovský stát, aby tyto aktivity ukončil.

Harírí zároveň zdůraznil, že vláda se postará o bezpečnost v zemi a nedovolí další porušování národní suverenity. Kvůli incidentu je v kontaktu s prezidentem Michelem Aúnem i předsedou parlamentu, s nimiž projedná další kroky. Podle prezidenta jde o „další důkaz agresivních izraelských záměrů, které cílí na stabilitu a mír v Libanonu i v celém regionu“.

Hizballáh je jedinou milicí, která se po ukončení občanské války v Libanonu v roce 1990 nevzdala zbraní. V současné době má své zastoupení v parlamentu i ve vládě. V Sýrii Hizballáh podporuje režim prezidenta Bašára Asada, jemuž poslal na pomoc tisíce bojovníků. 

Zásah proti „vražedným dronům“

Izrael v neděli po delší době otevřeně přiznal, že o den dříve udeřil v Sýrii, kde často cílí mimo jiné i na pozice Hizballáhu. „Útok cílil na íránské radikální jednotky Kuds a šíitské milice, které v posledních dnech připravovaly útoky ze Sýrie na cíle v Izraeli,“ informovala izraelská armáda. Její mluvčí sdělil, že íránské síly chtěly vystřelit na Izrael „vražedné drony“.

Letectvo podle něj zasáhlo několik cílů jihovýchodně od hlavního města. „Írán odmítl, že by při mezi zabitými při izraelském útoku byl i příslušník íránských revolučních gard, popřípadě Kuds, což jsou elitní zahraniční íránské síly,“ informoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Syrská státní televize tvrdí, že protivzdušná obrana všechny rakety zneškodnila ještě předtím, než těchto cílů dosáhly.

„Zdůrazňuji, že Írán nikde nemá imunitu. Naše síly operují proti íránské agresi ve všech oblastech. Když se vás někdo snaží zabít, zabijte ho první,“ tweetoval izraelský premiér Netanjahu.

Izrael provádí raketové útoky v sousední Sýrii často, ale jen zřídka je přiznává. Izraelské nálety, kterých mohly být od začátku války v roce 2011 stovky, míří zejména na íránské cíle a na spojence Íránu z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh.

Poslední takový útok se stal 1. srpna, kdy Sýrie oznámila, že Izrael provedl raketový útok na jihu země a způsobil materiální škody.

Útok v Iráku

Podle některých zpráv Izrael stojí za červencovým náletem na sklad zbraní v Iráku, což by bylo poprvé za dekády, kdy židovský stát zasáhl v této zemi. Americký list The New York Times s odkazem na americké činitele uvedl, že šlo o sklad využívaný Íránci k přepravě zbraní do Sýrie. Izraelská armáda incident dosud nekomentovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...