Do nizozemského přístavu Rotterdam v pondělí dopoledne připlula výletní loď MV Hondius, na níž se v dubnu objevila nákaza smrtelným hantavirem. Plavidlo, z něhož se cestující vylodili už dříve, dovezlo 25 členů posádky, dva lékaře a tělo jedné ze zemřelých cestujících, informují tiskové agentury. Přímo z lodi míří posádka do karantény, kde by měla strávit šest týdnů. Loď čeká důkladná dezinfekce.
Loď plující pod nizozemskou vlajkou zahájila plavbu 1. dubna v argentinském městě Ushuaia. Na palubě se během cesty potvrdil výskyt hantaviru, kvůli kterému zemřeli tři lidé. Podle lékařů se virus patrně začal šířit od nizozemského manželského páru, který cestoval po Argentině, Chile a Uruguayi. Zhruba tři desítky cestujících po úmrtí prvního Nizozemce vystoupily už v dubnu z lodi na ostrově Svatá Helena, zbylých přibližně 120 před týdnem na Tenerife na Kanárských ostrovech. Cestující pocházeli z více než dvaceti zemí.
Loď v pondělí do největšího nizozemského přístavu doprovodil policejní člun, uvedla agentura AP. Členové posádky lodi měli na obličejích respirátory. V Rotterdamu jsou pro ně připraveny speciálně vybavené obytné karavany, kam by měli zamířit ihned po vylodění, informují nizozemská média.
Loď přivezla také tělo zemřelé cestující z Německa, která je vedle nizozemského páru třetí obětí viru. Její tělo z lodi vyzvednou pracovníci pohřebního ústavu oblečení v ochranných oděvech. Zpopelněno bude v Nizozemsku, popel bude pak předán příbuzným, sdělila médiím ředitelka rotterdamské zdravotní služby GGD Yvonne van Duijnhovenová.
Podle provozovatele lodi, společnosti Oceanwide Expeditions, nemá nikdo z lidí na palubě příznaky nákazy. Plavidlo by mělo dezinfekcí a vyčištěním projít od úterý do pátku, uvedla van Duijnhovenová. Pak by loď měla k další cestě vyrazit 29. května z islandského Keflavíku, tentokrát do Arktidy.
Mezi lidmi, kteří na lodi cestovali, se zatím potvrdilo devět případů hantaviru, uvedla AP. Dva další případy s příznaky zatím potvrzeny nebyly.
Epidemie nehrozí, upozorňují experti
V souvislosti s případem šíření hantaviru se objevilo srovnání s pandemií covidu-19. Epidemiologové i Světová zdravotnická organizace (WHO) ale upozornili, že hantavirus se nešíří tak snadno, jako se šířil koronavirus SARS-CoV-2, a také že nejde o nový virus, jako to bylo v případě covidu-19. WHO v dosud posledním nedělním hodnocení uvedla, že riziko globálního šíření hantaviru zůstává nízké.
Na totéž ve vysílání ČT24 upozornil Michal Kráľ z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Širší epidemie podle něj nehrozí, protože hantavirus se přenáší hlavně z hlodavce na člověka, šíření mezi lidmi je podle něj velmi ojedinělé, což limituje možnost vypuknutí ohniska nákazy.
Momentálně jsou v izolaci desítky lidí, kteří mohli přijít do styku s cestujícími z lodi. „Pokud jsou v izolaci, klidně jen domácí, riziko (nákazy) je extrémně nízké. Hantaviry se všeobecně nepřenáší mezi lidmi, jedinou výjimkou je tento andský hantavirus,“ poznamenal Kráľ s tím, že i u něj je však nutný velmi blízký a dlouhý kontakt.
„Máme záznamy z předchozích ohnisek nákazy andského hantaviru, která se nejčastěji vyskytují v Argentině a Chile. U asi pěti set infekcí se z člověka na člověka přeneslo jen přibližně šestnáct případů,“ dodal Kráľ.
Hantavirus andes má podle Kráľe extrémně dlouhou inkubační dobu, a to až 42 dní. Mediánová inkubační doba nicméně podle něj činí šestnáct až osmnáct dní. Člověk začíná být infekční až s projevy příznaků onemocnění, jako jsou bolest hlavy nebo horečka. Jestliže je dotyčný má, izolace pak trvá pět až šest týdnů a závisí to na tom, jak dlouho vykazuje příznaky.
Různé druhy hantavirů
Experti rozlišují téměř šedesát hantavirů, které se podle Kráľe vyskytují po celém světě. Lze je rozdělit na dvě skupiny, a to takzvané hantaviry starého světa, vyskytující se v Asii a Evropě, a nového světa. Právě druhé jmenované se šíří v Americe a patří mezi ně i andský hantavirus.
Zatímco evropské a asijské druhy podle Kráľe postihují ledviny a v porovnání způsobují mírnější onemocnění, které často ani nevyžaduje hospitalizaci, americké podněcují vnitřní krvácení, silné horečky a postihují plíce. Jediný evropský hantavirus, který způsobuje vážnou chorobu, se podle Kráľe vyskytuje na Balkáně.
Celkově je za rok zaznamenáno v celé Evropě okolo dvou tisíc případů hantavirů. V Česku je to přitom jen pět až patnáct případů ročně, uvedl Kráľ. Nejvíce evropských nakažených pak připadá na Německo a Finsko.
V Americe se za rok prokáže pouhých dvě stě případů nákazy hantavirem. Rozšířenější jsou pak v Asii, zejména v Číně a Jižní Koreji, kde se ročně počty případů pohybují mezi sto tisíci až dvěma sty tisíci případů, dodal Kráľ.
