Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky

V pátek otevírá Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Zámořské pracoviště povede americký vědec David Sabatini, který musel z amerických univerzit ve stejném městě před několika lety odejít po skandálu se studentkami. Šéf ústavu, biochemik Jan Konvalinka, chce, aby za oceánem vznikly i další laboratoře s českou účastí, a říká, že to může vést i k zisku Nobelovy ceny.

Termití kamikadze chrání kolonii pomocí zvláštního enzymu. Do jeho tajů pronikli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Ve věku 85 let v pondělí zemřel český chemik Josef Michl, informoval Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Michl v ústavu vedl vědeckou skupinu zaměřenou na organickou chemii, od roku 1991 působil také na Coloradské univerzitě v Boulderu v USA. Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem, který dosáhl významných výsledků a světové proslulosti, uvedl ústav.

Pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) oznámil, že zakládá laboratoř ve Spojených státech. Tímto krokem se dostane do centra biomedicínského výzkumu. Centrum totiž vznikne v Bostonu, kde sídlí nejen slavné akademické instituce, jakými jsou například Harvardova univerzita, MIT nebo Centrum klinické medicíny v Bostonu, ale také řada firem podnikajících v tomto oboru.

O Davidu Sabatinim se ještě před pár roky psalo jako o jednom z kandidátů na Nobelovu cenu. Pak ale jeho kariéru přetnula kauza spojená se sexuálním vztahem se studentkou a také s porušováním pravidel amerických vědeckých institucí. Dva roky nemohl najít nové působiště, teď ho získal v Praze.

Ty nejhorší nádory, které se nedají odstranit chirurgicky, může zničit léčba radioaktivním luteciem. Čeští vědci přišli na to, jak ho snadno a levně vyrábět – jejich metoda je natolik přelomová, že ji teď naplno začne využívat americká společnost v jedné z největších výrobních linek na světě. Léky z ní pomohou desítkám tisíc lidí ročně.

Biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka vítá zrušení povinnosti nosit ve veřejné dopravě ochranu dýchacích cest. Řekl to v Událostech, komentářích. Situace je podle něj příznivá, přesto všem doporučuje třetí dávku očkování proti covidu. S tím souhlasí i předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, který byl hostem Devadesátky ČT24. Nic účinnějšího než očkování podle něj stále neexistuje.

Laboratoře v Česku ve středu potvrdily 11 452 případů koronaviru, jde o více než padesátiprocentní nárůst oproti minulému týdnu. Na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní připadá 478 nově nakažených, vyšší byla týdenní incidence naposledy před Vánocemi. Dál se snížil počet lidí s covidem-19 v nemocnicích, je nejnižší od konce října. S variantou omikron se potká každý, řekl virolog Evžen Bouřa. Hlavní zbraní proti covidu zůstane podle něj očkování. Farmaceutické firmy už také vyvíjí vakcínu zaměřenou na omikron, která by měla být účinnější než dnešní očkovací látky, připomněl Bouřa.

V listopadu 2001 byl v tuzemsku představen lék na AIDS Viread. Vychází z objevu českého vědce Antonína Holého a je na Seznamu základních léčiv Světové zdravotnické organizace obsahujícím nejdůležitější léky, které by měly být běžně dostupné pro všechny potřebné a správně indikované pacienty.

Výhody očkování jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami, a pokud ho pro děti ve věku pět až 11 let schválí Evropská léková agentura (EMA), tak by se k vakcinaci mělo přistoupit. Shodli se na tom odborníci v pořadu Události, komentáře. Česko si předobjednalo 700 tisíc vakcín od firmy Pfizer/BioNTech pro tuto věkovou skupinu dětí.

Nový typ látek, které zvládnou bezpečně přepravit do buněk různé typy nukleových kyselin, objevili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Látky lze využít v léčbě genetických onemocnění i v takzvaných mRNA vakcínách proti covidu-19. Oproti dosavadním řešením má tento systém univerzální použití a může usnadnit i skladování léčiv a vakcín. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Advanced Functional Materials. Nové látky už byly také patentovány a jedná se o jejich využití ve farmaceutickém průmyslu.

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které přímou ochranu neposkytují. Oznámili to zástupci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV). Podle ústavu je test jednodušší a levnější než nynější způsob zjišťování hladiny účinných protilátek.

Za normálních podmínek je voda nestlačitelná. V jádru těžkých planet ale existují takové podmínky a tak obří tlak, že by se tam dala voda stlačit. Měla by pak zcela unikátní vlastnosti. A právě takovou vodu nyní vytvořili laboratorně vědci z Akadmie věd.

K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

Nový fond podpoří spolupráci mezi vědci z Česka a prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT). Z tříletého programu MIT-Czech Republic Seed Fund půjde 300 tisíc amerických dolarů (zhruba 6,4 milionu korun) na náklady spjaté s výzkumnými cestami česko-amerických týmů.

Tým vědců s českým vedením provedl experimenty, které potvrdily, že těžká voda lidem chutná sladce. Podle odborníků byl ohledně chuti těžké vody dlouholetý vědecký spor. Vedle zapojení lidí ochutnávačů a myší výzkumníci využili i upravené buňky s receptory chuti. Článek o výsledcích experimentu publikoval prestižní časopis Communications Biology. Chemici těžkou vodu využívají při určování chemické struktury metodami nukleární magnetické rezonance či neutronového rozptylu.

V projektu možného centra pro virologii navázal spolupráci Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) s Masarykovou univerzitou v Brně. Počítá se i s dalšími partnery. Stále je však třeba získat peníze na stavbu budovy. Pokud vznikne, spolupracovalo by pracoviště na převodu poznatků do praxe s Centrem translačního výzkumu, které plánuje zřídit ÚOCHB v těsné blízkosti, popsala předsedkyně Akademie věd (AV) Eva Zažímalová.

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila disertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun. Předání cen proběhlo kvůli pandemii ve čtvrtek večer on-line.

Začíná masivní testování ve firmách, které by se mělo do poloviny března dotknout více než dvou milionů lidí. Odebrat vzorky všem pracovníkům musí do 12. března všechny podniky, které mají přes 250 zaměstnanců. Menší firmy začnou v pátek. Dodavatelé kvůli testování ve firmách hlásí enormní zájem o antigenní testy na koronavirus, firmy upozorňují, že je někdy obtížné je sehnat. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) navrhne vládě také povinné testování státních zaměstnanců od 10. března.

Pokud se nezačne s testováním ve školách, nebudou se tam podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) vracet děti. Jenže tendrem na pořízení testů se zabývá policie a vláda ho možná zruší. Naznačil to Andrej Babiš (ANO), který tak reagoval na pochybnosti ohledně vítězné firmy. Jan Hamáček (ČSSD), jehož resort má nákup na starost, však tvrdí, že postupoval přesně podle usnesení vlády, a obviňuje premiéra z nepřijatelného tlaku na soutěž.

Bývalý ministr zdravotnictví a poradce premiéra Roman Prymula se domnívá, že Česko by si mělo, podobně jako Maďarsko, nakoupit vakcíny a nespoléhat jenom na Evropskou unii. Hovoří se například o tom, že by se mohla nakoupit zatím Evropskou unií neschválená vakcína z Ruska. Podle proděkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo by však ruskou vakcínu měli posoudit odborníci. Řekl to v Otázkách Václava Moravce.

Nejnovější data ukazují, že koronavirová epidemie v Česku zpomaluje. Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého začátkem týdne obdrží zdravotníci centrální pokyny pro ukončení příkazu zastavení odkladné péče. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Epidemická situace ale zůstává nestabilní. Jedinou zbraní, kterou lidé zatím mají, je testování, uvedl v pořadu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Zpřísnění koronavirových opatření bylo nutné, domnívá se Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a prorektor pro vědu a výzkum UK. Záludnost covidu-19 přitom podle něj mimo jiné spočívá v tom, že ho šíří bezpříznakoví pacienti. Konvalinka byl hostem čtvrtečních Událostí, komentářů.