Čeští vědci vyvinuli nový test. Umí rychle určit účinné protilátky proti covidu

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které přímou ochranu neposkytují. Oznámili to zástupci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV). Podle ústavu je test jednodušší a levnější než nynější způsob zjišťování hladiny účinných protilátek.

Test vyvinuly laboratoř Cyrila Bařinky z Biotechnologického ústavu AV a týmy Jana Webera a Pavla Šáchy z ÚOCHB v externí spolupráci s odborníkem Janem Plickou. Zmíněné ústavy také uzavřely se společností Immunotech licenční smlouvu na výrobu těchto testů – díky tomu mohou být testy na trhu do několika týdnů.

„Hlavní problém byl až dosud v tom, že ne všechny protilátky, které se v krvi pacienta po kontaktu s koronavirem či jeho spike proteinem vytvářejí, jsou schopné virus přímo neutralizovat a zastavit tak infekci buněk v organismu. Existující testy dokážou měřit pouze souhrnný signál všech protilátek rozpoznávajících spike protein včetně těch, které virus neutralizovat nedokážou,“ popsal Cyril Bařinka, vedoucí Laboratoře strukturní biologie.

„Jinými slovy: nevíme, jaké závěry z naměřených hodnot vyvodit, pokud měření protilátek nedoplníme dalším složitým testováním,“ vysvětlil vědec. Zatím, pokud chtějí odborníci zjistit, jak dalece protilátky chrání člověka před nákazou, je nutné u každého člověka určit celkové množství protilátek a pak ještě ověřit jejich účinnost na infekčních virech.

Bařinka sdělil, že cena těchto testů je 800 až tisíc korun a trvají asi týden. Test vyvinutý na AV podle něj zabere zhruba čtyři hodiny a měl by stát výrazně méně, konkrétní částku neuvedl.

Test zaměřený na spike protein

Vědci zkoumali takzvaný spike protein viru SARS-CoV-2, na který se zaměřují i vyvinuté vakcíny. Pomocí myších modelů identifikovali několik monoklonálních protilátek, které se vytvořily po kontaktu se spike proteinem a dokázaly se na něj navázat, načež prověřili jejich schopnost neutralizovat virové částice.

„Zjistili jsme, že skutečný ochranný účinek mezi těmito protilátkami má jediná. Ta ale úspěšně neutralizovala jak původní SARS-CoV-2, tak i další známé varianty koronaviru, alfu, betu, gamu a deltu,“ popsal výsledky Jan Weber, který v ÚOCHB vede skupinu Virologie.

Výzkumníci následně připravili diagnostický test, který měří hladinu virus neutralizačních protilátek a ignoruje ty, u kterých nelze určit míru a mechanismus účinku. Biochemik Pavel Šácha uvedl, že test je jednoduchý, bezpečný a může ho provádět prakticky každá laboratoř. Podle Bařinky trval vývoj zhruba sedm měsíců.

Licenční dohoda, kterou uzavřely zmíněné ústavy s tuzemskou firmou Immunotech patřící do americkému koncernu Beckman Coulter, má umožnit start průmyslové produkce testů. Bařinka dodal, že v současnosti je před ukončením registrace testů v Evropské unii a jejich prodej začne během září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 3 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 4 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 5 hhodinami
Načítání...