Nový fond pomůže spolupráci českých vědců se špičkovou americkou univerzitou MIT

Nový fond podpoří spolupráci mezi vědci z Česka a prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT). Z tříletého programu MIT-Czech Republic Seed Fund půjde 300 tisíc amerických dolarů (zhruba 6,4 milionu korun) na náklady spjaté s výzkumnými cestami česko-amerických týmů.

Tento fond vzniká ve spolupráci MIT, Akademie věd ČR (AV) a Ústavu organické chemie a biochemie AV (ÚOCHB). Peníze do něj vloží firma IOCB Tech, která je dceřinou společností ÚOCHB.

„Považujeme to za ,první vlaštovku‘ tohoto typu spolupráce a současně důležitý signál o kvalitě vědy v České republice,“ řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová. Dále uvedla, že program rozšíří akademickým ústavům možnosti výzkumu, AV podle ní o tuto spolupráci hodně usilovala.

„Z českých zemí v minulých staletích vzešlo mnoho úžasných vědců, intelektuálů a umělců, kteří formovali civilizaci a rozvíjeli naše společné lidství. Díky vynikajícímu výzkumu v takových oblastech, jako je umělá inteligence, nanotechnologie, fyzika vysokých energií či biochemie, je Česko pro MIT přirozeným partnerem,“ vysvětluje zájem o spolupráci ze strany MIT Markus Buehler, profesor inženýrství na MIT a předseda poradní komise fondu.

„Jsme nadšeni z této příležitosti pro výzkumníky z Česka a MIT, aby společně hledali možnosti spolupráce a v blízké budoucnosti rozvinuli větší a trvalé společné výzkumné projekty.“

Fond má pomoci vědecké spolupráci v rané fázi, kdy ji nepokrývá standardní grantová podpora. Podle zástupců akademie nyní spolupracuje MIT na 16 podobných programech zaměřených na různé země – například Německo, Japonsko či Izrael.

Špičkoví vědci dostanou podporu

Program každoročně přispěje částkou 100 tisíc dolarů na tři až pět nových spoluprací. Vědci mohou využít příspěvek na zaplacení ubytování a dopravy na pracovních cestách a vědeckých stážích. O podporu budou žádat společné týmy vědců z MIT a různých akademických i výzkumných institucí v Česku.

Podle ÚOCHB letos MIT uspořádá dva webináře s informacemi pro uchazeče. Zájemci poté mohou zasílat přihlášky od září do půlky prosince. To, zda uspěli, se dozví do dubna 2022. Úspěšní žadatelé pak vyrazí na první cesty nejdříve v červnu příštího roku. Na české straně bude program zastřešovat Akademie věd.

Nejlepší z nejlepších

Massachusettský technologický institut je soukromá koedukovaná výzkumná univerzita ve městě Cambridge amerického státu Massachusetts. Komplex MIT má pět škol a jednu vysokou školu s 32 akademickými odděleními. MIT je jedna ze dvou soukromých univerzit podporovaných státem. Grant dostává i ze dvou amerických grantových programů, spjatých s výzkumem moře a výzkumem vesmíru.

Je spojený s 96 držiteli Nobelových cen v nejrůznějších oborech, od ekonoma Paula Krugmana, přes biochemika Paula Modricha, až po Kofi Annana, který obdržel cenu za mír. Dlouhodobě patří mezi nejlepší univerzity světa. Podle žebříčku QS World University Rankings, který sleduje přes 1200 špičkových vysokých škol po celém světě, je MIT v současné době na jeho prvním místě – před univerzitami Stanford a Harvard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 14 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 17 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 19 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 19 hhodinami
Načítání...