Nový fond pomůže spolupráci českých vědců se špičkovou americkou univerzitou MIT

Nový fond podpoří spolupráci mezi vědci z Česka a prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT). Z tříletého programu MIT-Czech Republic Seed Fund půjde 300 tisíc amerických dolarů (zhruba 6,4 milionu korun) na náklady spjaté s výzkumnými cestami česko-amerických týmů.

Tento fond vzniká ve spolupráci MIT, Akademie věd ČR (AV) a Ústavu organické chemie a biochemie AV (ÚOCHB). Peníze do něj vloží firma IOCB Tech, která je dceřinou společností ÚOCHB.

„Považujeme to za ,první vlaštovku‘ tohoto typu spolupráce a současně důležitý signál o kvalitě vědy v České republice,“ řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová. Dále uvedla, že program rozšíří akademickým ústavům možnosti výzkumu, AV podle ní o tuto spolupráci hodně usilovala.

„Z českých zemí v minulých staletích vzešlo mnoho úžasných vědců, intelektuálů a umělců, kteří formovali civilizaci a rozvíjeli naše společné lidství. Díky vynikajícímu výzkumu v takových oblastech, jako je umělá inteligence, nanotechnologie, fyzika vysokých energií či biochemie, je Česko pro MIT přirozeným partnerem,“ vysvětluje zájem o spolupráci ze strany MIT Markus Buehler, profesor inženýrství na MIT a předseda poradní komise fondu.

„Jsme nadšeni z této příležitosti pro výzkumníky z Česka a MIT, aby společně hledali možnosti spolupráce a v blízké budoucnosti rozvinuli větší a trvalé společné výzkumné projekty.“

Fond má pomoci vědecké spolupráci v rané fázi, kdy ji nepokrývá standardní grantová podpora. Podle zástupců akademie nyní spolupracuje MIT na 16 podobných programech zaměřených na různé země – například Německo, Japonsko či Izrael.

Špičkoví vědci dostanou podporu

Program každoročně přispěje částkou 100 tisíc dolarů na tři až pět nových spoluprací. Vědci mohou využít příspěvek na zaplacení ubytování a dopravy na pracovních cestách a vědeckých stážích. O podporu budou žádat společné týmy vědců z MIT a různých akademických i výzkumných institucí v Česku.

Podle ÚOCHB letos MIT uspořádá dva webináře s informacemi pro uchazeče. Zájemci poté mohou zasílat přihlášky od září do půlky prosince. To, zda uspěli, se dozví do dubna 2022. Úspěšní žadatelé pak vyrazí na první cesty nejdříve v červnu příštího roku. Na české straně bude program zastřešovat Akademie věd.

Nejlepší z nejlepších

Massachusettský technologický institut je soukromá koedukovaná výzkumná univerzita ve městě Cambridge amerického státu Massachusetts. Komplex MIT má pět škol a jednu vysokou školu s 32 akademickými odděleními. MIT je jedna ze dvou soukromých univerzit podporovaných státem. Grant dostává i ze dvou amerických grantových programů, spjatých s výzkumem moře a výzkumem vesmíru.

Je spojený s 96 držiteli Nobelových cen v nejrůznějších oborech, od ekonoma Paula Krugmana, přes biochemika Paula Modricha, až po Kofi Annana, který obdržel cenu za mír. Dlouhodobě patří mezi nejlepší univerzity světa. Podle žebříčku QS World University Rankings, který sleduje přes 1200 špičkových vysokých škol po celém světě, je MIT v současné době na jeho prvním místě – před univerzitami Stanford a Harvard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...