Nový fond pomůže spolupráci českých vědců se špičkovou americkou univerzitou MIT

Nový fond podpoří spolupráci mezi vědci z Česka a prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT). Z tříletého programu MIT-Czech Republic Seed Fund půjde 300 tisíc amerických dolarů (zhruba 6,4 milionu korun) na náklady spjaté s výzkumnými cestami česko-amerických týmů.

Tento fond vzniká ve spolupráci MIT, Akademie věd ČR (AV) a Ústavu organické chemie a biochemie AV (ÚOCHB). Peníze do něj vloží firma IOCB Tech, která je dceřinou společností ÚOCHB.

„Považujeme to za ,první vlaštovku‘ tohoto typu spolupráce a současně důležitý signál o kvalitě vědy v České republice,“ řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová. Dále uvedla, že program rozšíří akademickým ústavům možnosti výzkumu, AV podle ní o tuto spolupráci hodně usilovala.

„Z českých zemí v minulých staletích vzešlo mnoho úžasných vědců, intelektuálů a umělců, kteří formovali civilizaci a rozvíjeli naše společné lidství. Díky vynikajícímu výzkumu v takových oblastech, jako je umělá inteligence, nanotechnologie, fyzika vysokých energií či biochemie, je Česko pro MIT přirozeným partnerem,“ vysvětluje zájem o spolupráci ze strany MIT Markus Buehler, profesor inženýrství na MIT a předseda poradní komise fondu.

„Jsme nadšeni z této příležitosti pro výzkumníky z Česka a MIT, aby společně hledali možnosti spolupráce a v blízké budoucnosti rozvinuli větší a trvalé společné výzkumné projekty.“

Fond má pomoci vědecké spolupráci v rané fázi, kdy ji nepokrývá standardní grantová podpora. Podle zástupců akademie nyní spolupracuje MIT na 16 podobných programech zaměřených na různé země – například Německo, Japonsko či Izrael.

Špičkoví vědci dostanou podporu

Program každoročně přispěje částkou 100 tisíc dolarů na tři až pět nových spoluprací. Vědci mohou využít příspěvek na zaplacení ubytování a dopravy na pracovních cestách a vědeckých stážích. O podporu budou žádat společné týmy vědců z MIT a různých akademických i výzkumných institucí v Česku.

Podle ÚOCHB letos MIT uspořádá dva webináře s informacemi pro uchazeče. Zájemci poté mohou zasílat přihlášky od září do půlky prosince. To, zda uspěli, se dozví do dubna 2022. Úspěšní žadatelé pak vyrazí na první cesty nejdříve v červnu příštího roku. Na české straně bude program zastřešovat Akademie věd.

Nejlepší z nejlepších

Massachusettský technologický institut je soukromá koedukovaná výzkumná univerzita ve městě Cambridge amerického státu Massachusetts. Komplex MIT má pět škol a jednu vysokou školu s 32 akademickými odděleními. MIT je jedna ze dvou soukromých univerzit podporovaných státem. Grant dostává i ze dvou amerických grantových programů, spjatých s výzkumem moře a výzkumem vesmíru.

Je spojený s 96 držiteli Nobelových cen v nejrůznějších oborech, od ekonoma Paula Krugmana, přes biochemika Paula Modricha, až po Kofi Annana, který obdržel cenu za mír. Dlouhodobě patří mezi nejlepší univerzity světa. Podle žebříčku QS World University Rankings, který sleduje přes 1200 špičkových vysokých škol po celém světě, je MIT v současné době na jeho prvním místě – před univerzitami Stanford a Harvard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 12 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 14 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 15 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 19 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 20 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...