Jak využít vysloužilé baterie z elektromobilů? Řešení přinesl vědec, který dostal cenu Wernera von Siemense

Nahrávám video

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila disertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun. Předání cen proběhlo kvůli pandemii ve čtvrtek večer on-line.

V kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu vyhrál tým Martina Srnce, který popsal objev nového faktoru pro přenos atomu vodíku. To by v budoucnu mohlo pomoci vývoji účinnějších katalyzátorů. Ocenění vědci působí na Akademii věd – na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a na Ústavu organické chemie a biochemie. 

Bocková má cenu za nejlepší disertaci a zároveň za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou. Na projektu vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy porota ocenila i to, že propojuje několik oborů – fyziku, chemii a biologii.

Cenu za nejlepší diplomovou práci letos dostal Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho práce shrnuje a interpretuje výsledky laboratorních experimentů, které se zabývaly následky dopadů asteroidů na vývoj mladých planet – Marsu a Země.

V kategorii pro nejlepšího pedagoga zvítězil Petr Šťourač z Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity. Porotu zaujal zaváděním inovativních a efektivních metod do výuky anesteziologie a intenzivní medicíny. Šťourač je průkopníkem elektronické výuky akutní medicíny. Jejím prostřednictvím vzdělává studenty, mladé lékaře a lékařky před atestací v oboru. Založil také internetový vzdělávací portál AKUTNĚ.CZ a podílel se na vzniku Simulačního centra Lékařské fakulty MU, které vede.

Cenu za překonání překážek při studiu letos dostal Josef Zaduban z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Student s vrozenou oboustrannou hluchotou od dětství využívá kochleární implantát. Na UTB od roku 2018 studuje obor Technologická zařízení. Podle organizátorů je při poslechu přednášek či procvičování látky často odkázán na odezírání, což mu v posledním roce ztěžují roušky a respirátory. Musí tak vynaložit více času i soustředění. Zaduban studuje obor Technologická zařízení, zaměřuje se na modelování a konstrukce v pokročilých CAD systémech.

Cenu za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 má Megi Mejdrechová z Fakulty strojní ČVUT. Mejdrechová je autorkou práce s názvem Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka.

Novinkou je kategorie oceňující nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika. Zabodoval v ní Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Janota se věnoval tématu druhotného využití vyřazených baterií z elektromobilů. Podrobnosti o jeho práci nabízí video v úvodu tohoto článku.

Ceny se udělují od roku 1998. Akci pořádá společnost Siemens s představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 14 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 16 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 17 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 19 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 20 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...