Jak využít vysloužilé baterie z elektromobilů? Řešení přinesl vědec, který dostal cenu Wernera von Siemense

2 minuty
Události: Využití vysloužilých baterií z elektromobilů
Zdroj: ČT24

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila disertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun. Předání cen proběhlo kvůli pandemii ve čtvrtek večer on-line.

V kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu vyhrál tým Martina Srnce, který popsal objev nového faktoru pro přenos atomu vodíku. To by v budoucnu mohlo pomoci vývoji účinnějších katalyzátorů. Ocenění vědci působí na Akademii věd – na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a na Ústavu organické chemie a biochemie. 

Bocková má cenu za nejlepší disertaci a zároveň za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou. Na projektu vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy porota ocenila i to, že propojuje několik oborů – fyziku, chemii a biologii.

Cenu za nejlepší diplomovou práci letos dostal Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho práce shrnuje a interpretuje výsledky laboratorních experimentů, které se zabývaly následky dopadů asteroidů na vývoj mladých planet – Marsu a Země.

V kategorii pro nejlepšího pedagoga zvítězil Petr Šťourač z Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity. Porotu zaujal zaváděním inovativních a efektivních metod do výuky anesteziologie a intenzivní medicíny. Šťourač je průkopníkem elektronické výuky akutní medicíny. Jejím prostřednictvím vzdělává studenty, mladé lékaře a lékařky před atestací v oboru. Založil také internetový vzdělávací portál AKUTNĚ.CZ a podílel se na vzniku Simulačního centra Lékařské fakulty MU, které vede.

Cenu za překonání překážek při studiu letos dostal Josef Zaduban z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Student s vrozenou oboustrannou hluchotou od dětství využívá kochleární implantát. Na UTB od roku 2018 studuje obor Technologická zařízení. Podle organizátorů je při poslechu přednášek či procvičování látky často odkázán na odezírání, což mu v posledním roce ztěžují roušky a respirátory. Musí tak vynaložit více času i soustředění. Zaduban studuje obor Technologická zařízení, zaměřuje se na modelování a konstrukce v pokročilých CAD systémech.

Cenu za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 má Megi Mejdrechová z Fakulty strojní ČVUT. Mejdrechová je autorkou práce s názvem Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka.

Novinkou je kategorie oceňující nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika. Zabodoval v ní Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Janota se věnoval tématu druhotného využití vyřazených baterií z elektromobilů. Podrobnosti o jeho práci nabízí video v úvodu tohoto článku.

Ceny se udělují od roku 1998. Akci pořádá společnost Siemens s představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...