Jak využít vysloužilé baterie z elektromobilů? Řešení přinesl vědec, který dostal cenu Wernera von Siemense

2 minuty
Události: Využití vysloužilých baterií z elektromobilů
Zdroj: ČT24

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila disertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun. Předání cen proběhlo kvůli pandemii ve čtvrtek večer on-line.

V kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu vyhrál tým Martina Srnce, který popsal objev nového faktoru pro přenos atomu vodíku. To by v budoucnu mohlo pomoci vývoji účinnějších katalyzátorů. Ocenění vědci působí na Akademii věd – na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a na Ústavu organické chemie a biochemie. 

Bocková má cenu za nejlepší disertaci a zároveň za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou. Na projektu vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy porota ocenila i to, že propojuje několik oborů – fyziku, chemii a biologii.

Cenu za nejlepší diplomovou práci letos dostal Lukáš Petera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho práce shrnuje a interpretuje výsledky laboratorních experimentů, které se zabývaly následky dopadů asteroidů na vývoj mladých planet – Marsu a Země.

V kategorii pro nejlepšího pedagoga zvítězil Petr Šťourač z Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity. Porotu zaujal zaváděním inovativních a efektivních metod do výuky anesteziologie a intenzivní medicíny. Šťourač je průkopníkem elektronické výuky akutní medicíny. Jejím prostřednictvím vzdělává studenty, mladé lékaře a lékařky před atestací v oboru. Založil také internetový vzdělávací portál AKUTNĚ.CZ a podílel se na vzniku Simulačního centra Lékařské fakulty MU, které vede.

Cenu za překonání překážek při studiu letos dostal Josef Zaduban z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Student s vrozenou oboustrannou hluchotou od dětství využívá kochleární implantát. Na UTB od roku 2018 studuje obor Technologická zařízení. Podle organizátorů je při poslechu přednášek či procvičování látky často odkázán na odezírání, což mu v posledním roce ztěžují roušky a respirátory. Musí tak vynaložit více času i soustředění. Zaduban studuje obor Technologická zařízení, zaměřuje se na modelování a konstrukce v pokročilých CAD systémech.

Cenu za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 má Megi Mejdrechová z Fakulty strojní ČVUT. Mejdrechová je autorkou práce s názvem Návrh robotického lakovacího pracoviště s využitím snímání pohybu a imitace lakýrníka.

Novinkou je kategorie oceňující nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika. Zabodoval v ní Lukáš Janota z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Janota se věnoval tématu druhotného využití vyřazených baterií z elektromobilů. Podrobnosti o jeho práci nabízí video v úvodu tohoto článku.

Ceny se udělují od roku 1998. Akci pořádá společnost Siemens s představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...