Vědci pracují na univerzální vakcíně proti všem kmenům chřipky. První testy naznačují její potenciál

Obava ze vzniku takové mutace chřipkového viru, který by zasáhl svět podobně jako španělská chřipka před sto lety, vede výzkumníky k pokusům vyvinout univerzální očkování. Chránit by mělo před všemi kmeny chřipky tím, že by útočilo na jejich společný jmenovatel. První kroky ve vývoji takové vakcíny se nyní povedly vědeckému týmu ve Spojených státech.

Virus chřipky rychle hromadí mutace, například oproti novému koronaviru SARS-CoV-2 až několikanásobnou rychlostí. Současně u něj dochází ke snadné a časté výměně genů mezi různými kmeny, čímž vytváří varianty, které se tak dokáží vyhnout jakékoli dřívější imunitě, již lidé získali přirozenou cestou nebo pomocí vakcín. 

V současnosti proto musejí každou sezonu vznikat nové očkovací látky, které jsou vždy účinné jen proti kmenům chřipky, které se daný rok nejvíce očekávají. Hledání univerzální vakcíny, která by u člověka účinkovala proti jakémukoli chřipkovému kmenu, je naopak kvůli variabilitě chřipky pomalé.

Nový koncept jednoho kandidáta na takovou vakcínu teď ale prošel prvním testem v malé klinické studii – a to velmi úspěšně. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Medicine.

Síla hlavičky

Stávající vakcíny proti chřipce obsahují oslabené nebo inaktivované chřipkové viry s kombinací hemaglutininů (HA), což jsou proteiny, které viru pomáhají nalepit se na buňku. Cílem těchto vakcín je primárně vyvolat protilátkovou reakci proti vrchní části HA, která vypadá jako hlavička.

Genetické změny chřipkových virů málokdy změní většinu této hlavičky, menší část ale často reaguje nebo mutuje, což umožňuje novým virovým kmenům vyhnout se imunitní paměti a nutí výrobce vakcín proti chřipce, aby každý rok připravovali nové preparáty.

Virová částice, „houbičky“ na povrchu viru s modrou hlavičkou a červenou stopkou jsou hemaglutininy
Zdroj: M. Eickmann/ Wikimedia Commons

Potenciál stopky

Spodní část, neboli stopka HA, je méně náchylná k takové proměnlivosti. Epidemiologické studie ukázaly, že lidé, kteří byli vystaveni chřipkovému kmeni a vyvinuli si protilátky proti stopce, mohou odvrátit širokou škálu jiných chřipkových kmenů. Nový kandidát na univerzální vakcínu proti chřipce, jeden z několika, které jsou nyní ve vývoji, se tedy podíval právě na stopku HA.

Studie poprvé ukazuje, že „lze vyvinout vakcinační strategii, která u lidí produkuje stopkově reaktivní protilátky,“ říká virolog Florian Krammer z Icahnovy lékařské fakulty v Mount Sinai, který vede výzkum univerzálních vakcín financovaný americkým Národním institutem pro alergie a infekční choroby a současně pomáhá při vývoji vakcíny testované v nové studii.

Zaměřit se na stopku je těžší, než se zdá, protože buňky imunitní paměti nahromaděné za celý život reagují na oblast hlavičky HA tak silně, že tato reakce převáží tvorbu protilátek proti stopce. Někteří vědci se to pokusili obejít tím, že vyrobili vakcíny, které obsahují pouze stopku HA, ale tato cesta nikam nevedla – výsledek byl vysoce nestabilní.

Chiméra proti chřipce

Aby se Krammer a jeho kolegové tomuto problému vyhnuli, vytvořili cosi, čemu říkají chimérické HA, které spojuje konzervovanou stopku bílkovin s neobvyklými hlavičkami, které jsou pro lidský imunitní systém zcela nové a nevyvolávají tedy u člověka reakci imunitní paměti. V důsledku se tedy vytvářejí jen nízké hladiny protilátek proti hlavičce, což umožňuje silnou novou imunitní reakci, které je už zaměřená hlavně na stopku HA.

V malé studii, která měla účinnost této očkovací látky ověřit, bylo 51 účastníků očkováno různými vakcínami a jejich protilátky byly porovnávány s protilátkami patnácti osob, které dostávaly placebo. Jediná dávka vakcíny s chimérickými HA inaktivovanými viry podle vědců „vyvolala pozoruhodně vysoké titry protilátek proti stopce“.

Studie byla pouze studií fáze I, která měla stanovit bezpečnost a změřit sílu imunitní reakce. A to znamená, že ještě netestovala reálnou schopnost vakcín lidi před chřipkou chránit. Když však vědci přenesli lidské protilátky vyvolané experimentálními vakcínami na myši a poté hlodavce „napadli“ virem chřipky, myši ztratily mnohem méně váhy než neléčené myši, které byly také infikovány, což naznačuje, že protilátky je chránily.

Důležitý první krok

Imunolog James Crowe, který vede vakcinační centrum na Vanderbiltově univerzitě, tvrdí, že studie je „vážnou snahou“ otestovat hypotézu o stopkových protilátkách a „důležitým prvním krokem“.

Krammer dále doplňuje, že další vývoj bude pravděpodobně trvat nejméně dva roky, než se podaří vše zkombinovat do univerzální vakcíny. Tato směs by pak byla testována v rozsáhlé, víceleté studii, která by měla prokázat, že kandidát na vakcínu funguje lépe než běžná sezonní vakcína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...