Vědci pracují na univerzální vakcíně proti všem kmenům chřipky. První testy naznačují její potenciál

Obava ze vzniku takové mutace chřipkového viru, který by zasáhl svět podobně jako španělská chřipka před sto lety, vede výzkumníky k pokusům vyvinout univerzální očkování. Chránit by mělo před všemi kmeny chřipky tím, že by útočilo na jejich společný jmenovatel. První kroky ve vývoji takové vakcíny se nyní povedly vědeckému týmu ve Spojených státech.

Virus chřipky rychle hromadí mutace, například oproti novému koronaviru SARS-CoV-2 až několikanásobnou rychlostí. Současně u něj dochází ke snadné a časté výměně genů mezi různými kmeny, čímž vytváří varianty, které se tak dokáží vyhnout jakékoli dřívější imunitě, již lidé získali přirozenou cestou nebo pomocí vakcín. 

V současnosti proto musejí každou sezonu vznikat nové očkovací látky, které jsou vždy účinné jen proti kmenům chřipky, které se daný rok nejvíce očekávají. Hledání univerzální vakcíny, která by u člověka účinkovala proti jakémukoli chřipkovému kmenu, je naopak kvůli variabilitě chřipky pomalé.

Nový koncept jednoho kandidáta na takovou vakcínu teď ale prošel prvním testem v malé klinické studii – a to velmi úspěšně. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Medicine.

Síla hlavičky

Stávající vakcíny proti chřipce obsahují oslabené nebo inaktivované chřipkové viry s kombinací hemaglutininů (HA), což jsou proteiny, které viru pomáhají nalepit se na buňku. Cílem těchto vakcín je primárně vyvolat protilátkovou reakci proti vrchní části HA, která vypadá jako hlavička.

Genetické změny chřipkových virů málokdy změní většinu této hlavičky, menší část ale často reaguje nebo mutuje, což umožňuje novým virovým kmenům vyhnout se imunitní paměti a nutí výrobce vakcín proti chřipce, aby každý rok připravovali nové preparáty.

Virová částice, „houbičky“ na povrchu viru s modrou hlavičkou a červenou stopkou jsou hemaglutininy
Zdroj: M. Eickmann/ Wikimedia Commons

Potenciál stopky

Spodní část, neboli stopka HA, je méně náchylná k takové proměnlivosti. Epidemiologické studie ukázaly, že lidé, kteří byli vystaveni chřipkovému kmeni a vyvinuli si protilátky proti stopce, mohou odvrátit širokou škálu jiných chřipkových kmenů. Nový kandidát na univerzální vakcínu proti chřipce, jeden z několika, které jsou nyní ve vývoji, se tedy podíval právě na stopku HA.

Studie poprvé ukazuje, že „lze vyvinout vakcinační strategii, která u lidí produkuje stopkově reaktivní protilátky,“ říká virolog Florian Krammer z Icahnovy lékařské fakulty v Mount Sinai, který vede výzkum univerzálních vakcín financovaný americkým Národním institutem pro alergie a infekční choroby a současně pomáhá při vývoji vakcíny testované v nové studii.

Zaměřit se na stopku je těžší, než se zdá, protože buňky imunitní paměti nahromaděné za celý život reagují na oblast hlavičky HA tak silně, že tato reakce převáží tvorbu protilátek proti stopce. Někteří vědci se to pokusili obejít tím, že vyrobili vakcíny, které obsahují pouze stopku HA, ale tato cesta nikam nevedla – výsledek byl vysoce nestabilní.

Chiméra proti chřipce

Aby se Krammer a jeho kolegové tomuto problému vyhnuli, vytvořili cosi, čemu říkají chimérické HA, které spojuje konzervovanou stopku bílkovin s neobvyklými hlavičkami, které jsou pro lidský imunitní systém zcela nové a nevyvolávají tedy u člověka reakci imunitní paměti. V důsledku se tedy vytvářejí jen nízké hladiny protilátek proti hlavičce, což umožňuje silnou novou imunitní reakci, které je už zaměřená hlavně na stopku HA.

V malé studii, která měla účinnost této očkovací látky ověřit, bylo 51 účastníků očkováno různými vakcínami a jejich protilátky byly porovnávány s protilátkami patnácti osob, které dostávaly placebo. Jediná dávka vakcíny s chimérickými HA inaktivovanými viry podle vědců „vyvolala pozoruhodně vysoké titry protilátek proti stopce“.

Studie byla pouze studií fáze I, která měla stanovit bezpečnost a změřit sílu imunitní reakce. A to znamená, že ještě netestovala reálnou schopnost vakcín lidi před chřipkou chránit. Když však vědci přenesli lidské protilátky vyvolané experimentálními vakcínami na myši a poté hlodavce „napadli“ virem chřipky, myši ztratily mnohem méně váhy než neléčené myši, které byly také infikovány, což naznačuje, že protilátky je chránily.

Důležitý první krok

Imunolog James Crowe, který vede vakcinační centrum na Vanderbiltově univerzitě, tvrdí, že studie je „vážnou snahou“ otestovat hypotézu o stopkových protilátkách a „důležitým prvním krokem“.

Krammer dále doplňuje, že další vývoj bude pravděpodobně trvat nejméně dva roky, než se podaří vše zkombinovat do univerzální vakcíny. Tato směs by pak byla testována v rozsáhlé, víceleté studii, která by měla prokázat, že kandidát na vakcínu funguje lépe než běžná sezonní vakcína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
před 11 hhodinami

Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
před 13 hhodinami

Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie

Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
před 16 hhodinami

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
28. 10. 2026‌‌

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.