Vědci pracují na univerzální vakcíně proti všem kmenům chřipky. První testy naznačují její potenciál

Obava ze vzniku takové mutace chřipkového viru, který by zasáhl svět podobně jako španělská chřipka před sto lety, vede výzkumníky k pokusům vyvinout univerzální očkování. Chránit by mělo před všemi kmeny chřipky tím, že by útočilo na jejich společný jmenovatel. První kroky ve vývoji takové vakcíny se nyní povedly vědeckému týmu ve Spojených státech.

Virus chřipky rychle hromadí mutace, například oproti novému koronaviru SARS-CoV-2 až několikanásobnou rychlostí. Současně u něj dochází ke snadné a časté výměně genů mezi různými kmeny, čímž vytváří varianty, které se tak dokáží vyhnout jakékoli dřívější imunitě, již lidé získali přirozenou cestou nebo pomocí vakcín. 

V současnosti proto musejí každou sezonu vznikat nové očkovací látky, které jsou vždy účinné jen proti kmenům chřipky, které se daný rok nejvíce očekávají. Hledání univerzální vakcíny, která by u člověka účinkovala proti jakémukoli chřipkovému kmenu, je naopak kvůli variabilitě chřipky pomalé.

Nový koncept jednoho kandidáta na takovou vakcínu teď ale prošel prvním testem v malé klinické studii – a to velmi úspěšně. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Medicine.

Síla hlavičky

Stávající vakcíny proti chřipce obsahují oslabené nebo inaktivované chřipkové viry s kombinací hemaglutininů (HA), což jsou proteiny, které viru pomáhají nalepit se na buňku. Cílem těchto vakcín je primárně vyvolat protilátkovou reakci proti vrchní části HA, která vypadá jako hlavička.

Genetické změny chřipkových virů málokdy změní většinu této hlavičky, menší část ale často reaguje nebo mutuje, což umožňuje novým virovým kmenům vyhnout se imunitní paměti a nutí výrobce vakcín proti chřipce, aby každý rok připravovali nové preparáty.

Virová částice, „houbičky“ na povrchu viru s modrou hlavičkou a červenou stopkou jsou hemaglutininy
Zdroj: M. Eickmann/ Wikimedia Commons

Potenciál stopky

Spodní část, neboli stopka HA, je méně náchylná k takové proměnlivosti. Epidemiologické studie ukázaly, že lidé, kteří byli vystaveni chřipkovému kmeni a vyvinuli si protilátky proti stopce, mohou odvrátit širokou škálu jiných chřipkových kmenů. Nový kandidát na univerzální vakcínu proti chřipce, jeden z několika, které jsou nyní ve vývoji, se tedy podíval právě na stopku HA.

Studie poprvé ukazuje, že „lze vyvinout vakcinační strategii, která u lidí produkuje stopkově reaktivní protilátky,“ říká virolog Florian Krammer z Icahnovy lékařské fakulty v Mount Sinai, který vede výzkum univerzálních vakcín financovaný americkým Národním institutem pro alergie a infekční choroby a současně pomáhá při vývoji vakcíny testované v nové studii.

Zaměřit se na stopku je těžší, než se zdá, protože buňky imunitní paměti nahromaděné za celý život reagují na oblast hlavičky HA tak silně, že tato reakce převáží tvorbu protilátek proti stopce. Někteří vědci se to pokusili obejít tím, že vyrobili vakcíny, které obsahují pouze stopku HA, ale tato cesta nikam nevedla – výsledek byl vysoce nestabilní.

Chiméra proti chřipce

Aby se Krammer a jeho kolegové tomuto problému vyhnuli, vytvořili cosi, čemu říkají chimérické HA, které spojuje konzervovanou stopku bílkovin s neobvyklými hlavičkami, které jsou pro lidský imunitní systém zcela nové a nevyvolávají tedy u člověka reakci imunitní paměti. V důsledku se tedy vytvářejí jen nízké hladiny protilátek proti hlavičce, což umožňuje silnou novou imunitní reakci, které je už zaměřená hlavně na stopku HA.

V malé studii, která měla účinnost této očkovací látky ověřit, bylo 51 účastníků očkováno různými vakcínami a jejich protilátky byly porovnávány s protilátkami patnácti osob, které dostávaly placebo. Jediná dávka vakcíny s chimérickými HA inaktivovanými viry podle vědců „vyvolala pozoruhodně vysoké titry protilátek proti stopce“.

Studie byla pouze studií fáze I, která měla stanovit bezpečnost a změřit sílu imunitní reakce. A to znamená, že ještě netestovala reálnou schopnost vakcín lidi před chřipkou chránit. Když však vědci přenesli lidské protilátky vyvolané experimentálními vakcínami na myši a poté hlodavce „napadli“ virem chřipky, myši ztratily mnohem méně váhy než neléčené myši, které byly také infikovány, což naznačuje, že protilátky je chránily.

Důležitý první krok

Imunolog James Crowe, který vede vakcinační centrum na Vanderbiltově univerzitě, tvrdí, že studie je „vážnou snahou“ otestovat hypotézu o stopkových protilátkách a „důležitým prvním krokem“.

Krammer dále doplňuje, že další vývoj bude pravděpodobně trvat nejméně dva roky, než se podaří vše zkombinovat do univerzální vakcíny. Tato směs by pak byla testována v rozsáhlé, víceleté studii, která by měla prokázat, že kandidát na vakcínu funguje lépe než běžná sezonní vakcína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 19 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 3 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 21 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
včera v 09:14

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.