Očkování proti chřipce zachránilo 40 000 amerických životů jen v letech 2005 až 2014. Jenže loni se ukázalo, že vakcína na sezonu 2016 až 2017 byla proti nejrozšířenějšímu kmeni A H3N2 účinná „jen“ v 43 procentech. V letech 2009 až 2011 se přitom úspěšnost pohybovala kolem 55 až 60 procent. S pokrokem lékařské vědy by se přitom účinnost měla spíše zvyšovat – co se tedy děje?
Nyní se na to pokusily odpovědět dvě studie, které našly příčinu problému: kmen vakcíny zmutoval během přípravy, což vedlo k tomu, že nebyl schopný reagovat na reálný chřipkový virus, který útočil na lidské zdraví.
Vědci od počátku věděli, že očkování má slabinu. Virus se velice rychle vyvíjí, očkovací látky připravené měsíce před začátkem chřipkové sezony se proto logicky často liší od toho, co doopravdy lidi zasáhne.
Nyní se ukazuje, že za to mohou mimo jiné kuřecí vajíčka. Právě v nich dozrávají vakcíny. „Vajíček se musíme zbavit,“ uvedl v rozhovoru pro Scientific Amercian Michael Osterholm, který zkoumá očkovací látky na University of Minnesota. „Nebude to snadné, a navíc to bude drahé, moc drahé.“
Loňská očkovací látka, kterou vybrala americká U.S. Food and Drug Administration jako sezonní vakcínu, velmi dobře odpovídala viru, který způsoboval nemoc. Když se přesto ukázalo, že účinek není takový, jak experti očekávali, začalo několik vědeckých týmů analyzovat příčinu problému.
Malá, ale důležitá odbočka: Odborníci i přes zdánlivě nízkou úspěšnost vakcín doporučují, aby se lidé nechávali očkovat proti chřipce – výhody stále výrazně převažují nad slabinami.
Jak funguje očkování proti chřipce
Očkování proti chřipce jsou vlastně mrtvé nebo silně oslabené viry, které se vpraví do těla a zmobilizují imunitní systém natolik, že pak umí proti opravdové nemoci bojovat. Po dobu sedmdesáti let se tyto vakcíny pěstovaly v drůbežích vajíčkách, již delší dobu se přitom ví, že virus se ve vajíčku dále vyvíjí. Tak, aby v tomto prostředí byl schopen fungovat.
- Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací. Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39 stupňů Celsia), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání). Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu. U dětí se může objevit zánět středního ucha. Nekomplikovaná forma odezní sama zhruba do jednoho až dvou týdnů. K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce. Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.
Nyní popsali vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, že tyto změny mohou přinášet problém pro výsledný produkt. Virus H3N2 se roku 2014 naučil přilepit ke svému povrchu molekulu cukru. Ta mu pomáhala odolávat útokům protilátek, které produkuje lidské tělo – fungovala podobně jako brnění proti meči. Když se to vědci dozvěděli, postarali se o to, aby tento kmen zahrnuli i do vakcíny na rok 2016 až 2017, aby si očkovaní mohli proti tomuto „brnění“ najít účinnější zbraň.
- Ve Spojených státech existují dvě vakcíny, které nejsou založené na kmenech z vajec. Flucelvax roste v psích ledvinových buňkách, Flublok v buňkách hmyzu.
Jenže když pak vědci studovali kmen, který skončil v americké vakcíně, zjistili, že molekula cukru z něj záhadně zmizela. A to bylo pro očkovací látku moc špatné – v řadě experimentů se ukázalo, že protilátky vzniklé ve vejci vystavené této vakcíně nezabíjely účinně cukrem vylepšený virus. Přitom protilátky, které reagovaly na vakcínu, jež nevznikla ve vejci, byly mnohem účinnější. Protilátky vznikající ve vejcích se používají i v Evropě, tedy i v České republice.
Vědci upozornili, že molekula cukru brání viru ve vajíčku růst – a tak se jí zbaví. Viry, které mají fungovat v lidském těle, se adaptují na své prostředí ve vejci. Jenže tím, že se zbaví cukru, dojde současně k mutaci, která ovlivňuje klíčovou oblast, na niž útočí protilátky lidského imunitního systému.
Potvrzené podezření
Další studie, která sice vznikala nezávisle na té výše uvedené (vědci v obou týmech se však částečně překrývali), ale upozornila, že „výroba“ ve vejci má zřejmě ještě mnohem více vedlejších účinků. Tato práce vyšla v odborném časopise PLOS Pathogens a ukázala, že pro protilátky je obtížnější útočit na kmeny vakcíny, které vznikly ve vejcích. Ztrácejí schopnost se na ně přichytit, a tím i proti nim zasáhnout. Vědci ve studii prokázali výrazné snížení účinnosti ve vejci vzniklé vakcíny 2016 až 2017.
Pro reálný svět a nemocné to má negativní důsledky – a může to pomoci vysvětlit, proč některé vakcíny v minulosti nefungovaly zdaleka tak dobře, jak měly. Jde zřejmě třeba o případ vakcíny použité v Kanadě roku 2012 až 2013, která moc nezabrala, a to přesto, že se virus příliš neproměnil od doby, co vakcína vznikla. Vědci teď tvrdí, že kvůli vývoji ve vejci vznikly ve vakcinačním viru tři mutace na místech, která jsou velmi důležitá.
Poslední údaje z amerického úřadu U.S. Centers for Disease Control and Prevention naznačují, že úplně stejné problémy se mohou objevit také u letošního očkování. Agentura už od konce května analyzuje viry H3N2, které kolují americkou i světovou populací. Z výsledků vyplývá, že pomocí vakcín z vajíček bylo zničeno jen 33 procent virů, zatímco vakcíny, jež ve vajíčcích nevznikaly, měly účinnost 97 procent.
Výsledky ukazují, že musí dojít ke změnám
Mnohé naznačila také nová studie z Austrálie, kde právě chřipková sezona končí. Austrálie využila stejné kmeny vakcín, jaké nyní používají v USA. Výsledky této práce naznačují, že část útočící na H3N2 má účinnost pouhých 10 procent.
„Mohlo by se zdát, že jednoduchým řešením je opustit vakcíny připravované ve vejcích, ale to nebude tak snadné,“ uvádí Scientific American. Na tuto výrobu očkovacích látek je připravena rozsáhlá infrastruktura – tímto způsobem se totiž postupovalo odjakživa. Mohlo by trvat roky, ne-li celá desetiletí, než se podaří změnit nastavené procesy.
