Téměř pět procent rodičů v Česku odmítá očkování pro své děti. Jenže ty podle platné legislativy nemohou nastoupit do běžné mateřské školy. V Ostravě proto vznikla první školka, kterou mohou navštěvovat i děti bez očkování. Má status dětského klubu.
Zařízení zahájilo provoz s pěti dětmi. Kapacitu má přitom pro více než dvojnásobek. Zakladatelka Petra Doleželová uvedla, že školku založila po zkušenostech s průběhem očkování jejího šestiletého syna. Ten podle ní začal mít po očkování zdravotní potíže.
Jeho o tři roky mladší sestru už proto Petra Doleželová očkovat nenechala a založila pro ni a další neočkované děti vlastní školku. Díky statusu dětského klubu přitom má relativně volný režim. Školka – podobně jako třeba ty lesní – není svázaná legislativou.
Odpůrců očkování dětí je u nás podle vědeckého sekretáře České vakcinologické společnosti profesora Romana Chlíbka mezi rodiči nejvýše pět procent a nepřibývá jich. Zveřejňují podle něj ale nepotvrzená fakta o škodlivosti vakcín a přibývá tak váhajících rodičů, kteří chtějí jiné intervaly očkování nebo chtějí některá očkování vynechat.
- Aktivisté v dubnu zveřejnili varování, že očkování způsobuje autismus. Argumentují studií na myších, která se zaměřila na to, jak virová infekce během těhotenství matky může poškodit mozek plodu. „Ve studii není ani slovo o očkování. Sami autoři studie odmítají jakoukoli interpretaci ve smyslu rizikovosti očkování,“ uvedl Zdravotnický deník.
- Vědecký sekretář vakcinologické společnosti profesor Roman Chlíbek připomněl, že autor první studie o souvislosti autismu a očkování z počátku devadesátých let přišel kvůli manipulaci s fakty o lékařskou licenci. Tvrzení dokládal na 12 dětech. Žádná z dalších studií, v nichž bylo téměř 15 milionů dětí po celém světě, souvislost neprokázala.
- Společnost pacientů s následky po očkování žádá, aby bylo v ČR zastaveno očkování těhotných žen proti černému kašli. Prosazuje jako nejúčinnější ochranu před nežádoucími účinky očkování homeopatii.
Ústavní soud opakovaně potvrdil zakotvení povinné vakcinace v české legislativě. Povinně se očkuje proti devíti nemocem, z nich šest – záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae a dětská obrna – je v hexavakcíně a pak se celoživotně doočkovává proti tetanu. Další tři – spalničky, zarděnky a příušnice – jsou v trojvakcíně. Děti, které patří do některé z rizikových skupin, se očkují také proti tuberkulóze.
Právě povinná hexavakcína vadí některým rodičům. Podává se v několika dávkách. Neočkované děti nemusejí být přijaty do patřičného zařízení. Krajský soud tak například zamítl žalobu dvou matek z Jilemnice, kterým se nelíbilo, že kraj odmítl přijmout jejich dva neočkované syny do mateřské školy.
Proti nemocem z očkovacího kalendáře je v Česku očkováno 95 až 98 procent populace. Pro takzvanou kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent, pak by se posílila cirkulace bakterií a virů v populaci. Hrozilo by tak onemocnění těm, kdo očkováni sice jsou, ale imunitu si nevytvořili, a těm, kteří kvůli chronické nemoci očkováni být nemohou.
Kromě hexavakcíny je v Česku nyní povinné také očkování, které chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi. Podle hygieniků díky očkování nezemře ročně pět set dětí a dalších 150 tisíc neonemocní.
ÚS: Očkování lze výjimečně prominout
Ústavní soud (ÚS) řešil očkování vícekrát. Podle základního nálezu z roku 2011 lze rodičům sankci prominout jen v individuálních případech, například když očkování prokazatelně odporuje náboženskému přesvědčení rodiny.
Nyní se prostor pro výjimky rozšiřuje. Soud v minulosti také rozhodl, že očkování smí zůstat podmínkou pro přijetí dítěte to školky. Na druhé straně se vyslovil pro to, aby stát nesl odpovědnost za případné poškození zdraví následkem očkování.
Stejný apel na zákonodárce soud zopakoval i letos v lednu, když se zastal rodičů z Brněnska pokutovaných za to, že nenechali naočkovat dítě povinnou hexavakcínou. Důvodem pro odmítnutí očkování může být nejen náboženství, což soud uznal již v minulosti, ale v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého.
V podobných, spíše výjimečných případech, může stát podle ústavních soudců upustit od peněžní sankce. Zákon umožňuje za nedodržení očkovací povinnosti uložit pokutu až 10 tisíc korun. Výjimku mají děti s prokázanou imunitou nebo trvalou kontraindikací.
