Krajský soud zamítl žalobu dvou matek z Jilemnice, kterým se nelíbilo, že kraj odmítl přijmout jejich dva neočkované syny do mateřské školy. Ženy s rozhodnutím nesouhlasí a zřejmě podají kasační stížnost. Jedna z nich uvedla, že očkování odmítla kvůli tomu, že zná děti, které mají po očkování následky. Ústavní soud už ale v minulosti rozhodl, že očkování smí zůstat podmínkou pro přijetí dítěte do školky.
Matky se domáhaly přijetí neočkovaných dětí do školky – soud však žalobu zamítl
„Vadí mi, že se soud nevypořádal s našimi argumenty. Předpokládám, že po poradě s právníkem podáme kasační stížnost,“ uvedla jedna z matek Šárka Dubská. „Domnívám se, že nemoci, proti kterým se očkuje v současné době, se nevyskytují nebo jsou málo závažné a jejich přirozené prodělání poskytuje doživotní ochranu,“ řekla Dubská.
Rodiče žádali o přijetí tříletých dětí do školky v Jilemnici dva roky neúspěšně, poté podali odvolání ke krajskému úřadu. Ten však jejich odvolání zamítl, proto se rozhodli podat žaloby k soudu.
Zástupce kraje v úterý u soudu upozorňoval, že krajský úřad ani jinak rozhodnout nemohl: „Přijetí dítěte, které není očkované, do mateřské školy je správní delikt.“
Krajský soud žalobu zamítl (zdroj: ČT24)
Předseda senátu hradeckého soudu Jan Rutsch při zdůvodnění rozsudku zdůraznil, že otázky rozsahu povinného očkování mají řešit expertní orgány a mají být předmětem politické diskuse, ne však dokazování před soudem.
Ústavní soud: Očkování lze odmítnout jen výjimečně
Odkázal také na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který řešil otázku očkování vícekrát. Podle základního nálezu z roku 2011 lze rodičům sankci za neočkování prominout jen v individuálních případech, například když očkování prokazatelně odporuje náboženskému přesvědčení rodiny.
Letos také Ústavní soud rozhodl, že důvodem pro odmítnutí očkování může být i svoboda svědomí: jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého. V této souvislosti ale soudce Ludvík David upozorňoval, že musí zůstat u výjimek, aby nebyla narušena proočkovanost populace.
Soud také v minulosti rozhodl, že očkování smí zůstat podmínkou pro přijetí dítěte to školky. Na druhé straně se Ústavní soud vyslovil pro to, aby stát nesl odpovědnost za případné poškození zdraví následkem očkování.
- Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.
- Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.