Vědci změnili genetické nůžky na kladivo proti chřipce. Výzkum je v začátku, ale nadějný

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

Už dříve se vědcům podařilo upravit enzym Cas13 tak, aby krájel a stříhal v rámci genetického nástroje CRISPR lidskou RNA a dokázal také hledat přítomnost virů, bakterií a dalších cílů. Nyní ale poprvé úspěšně otestovali, jak CRISPR využít proti virům v lidských buňkách.

Výzkumníci zkombinovali antivirovou aktivitu enzymu Cas13 s jeho schopností pátrat po určitých aktivitách a vytvořili tak jeden systém, který by měl být v budoucnu schopný najít a současně zničit virovou infekci v podstatě jakékoliv povahy. A to včetně virů nových a neznámých.

Tento systém nazvali CARVER neboli řezbář – název je ale zkratkou slov „Cas13-Assisted Restriction of Viral Expression and Readout“. Popsali to v odborném časopise Molecular Cell.

Hlavní autoři tohoto potenciálně přelomového nástroje pocházejí z Harvardovy univerzity. Vývoj vedla Pardis Sabetiová a popsala ho takto: „Lidské virální patogeny jsou extrémně různorodé a neustále se přizpůsobují svému okolí. To znamená, že je složité najít na ně léčbu, a současně to zdůrazňuje, že je potřeba, aby byly takové nástroje dostatečně pružné.“ CARVER je podle ní velmi silná programovatelná technologie, která se dá použít pro množství druhů virů.

Virová hrozba

Že je potřeba nového přístupu k virům akutní, se shoduje většina expertů. Během posledních padesáti let bylo vyrobeno devadesát schválených léčiv účinných proti virům – ta ale léčí jen devět chorob. Další problém spočívá v tom, že viry si dokážou velmi rychle vytvořit proti léčivům odolnost. Ani očkování příliš nefunguje; schválených je jen 16 vakcín.

Vědci se proto soustředili na novou strategii – a tou je právě enzym Cas13. Má spoustu vlastností, které se dají chytře využít: je programovatelný, a tedy ovladatelný, může cílit na specifické sekvence RNA a snadno proniká do buněk. Má jen málo omezení a je už dobře prozkoumaný, takže jeho výzkum nepřináší mnoho rizik.

Teoreticky se dá naprogramovat tak, aby zaútočil na jakoukoliv část viru. A podobně jako v rámci programu CRISPR krájí DNA, může rozřezat i viry. Vědci se ale zatím potýkají s tím, že viry jsou velmi rozmanité a proměnlivé – když Cas13 zacílí špatně, jde o „výstřel do prázdna“ a tento zákrok pak nemá žádný efekt.

V rámci nového výzkumu proto experti identifikovali tisíce míst u stovek druhů virů, na něž by se dalo zaútočit pomocí Cas13.

Testy a výsledky

Výzkumníci otestovali takto upravený Cas13 na třech virech v lidských buňkách. Během 48 hodin dokázal tento enzymatický skalpel snížit množství virové RNA v buňkách čtyřicetinásobně.

V současné době je tento výzkum teprve v zárodku a nedá se proto očekávat, že by se v dohledné době mohla metoda objevit v praxi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 7 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...