O Davidu Sabatinim se ještě před pár roky psalo jako o jednom z kandidátů na Nobelovu cenu. Pak ale jeho kariéru přetnula kauza spojená se sexuálním vztahem se studentkou a také s porušováním pravidel amerických vědeckých institucí. Dva roky nemohl najít nové působiště, teď ho získal v Praze.
V Praze našel nové zaměstnání špičkový americký vědec, který přišel o kariéru v sexuální kauze
Zaslouží si vědci, kteří se údajně dopustili sexuálních přestupků, druhou šanci? Na tuto otázku si teď musí odpovědět česká věda, uvedl prestižní americký žurnál Science. Jako první totiž upozornil na to, že špičkový americký biolog David Sabatini, který přišel o práci ve třech prominentních vědeckých ústavech, nastoupil v říjnu jako vedoucí vědecké skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd v Praze. Vědec musel svá předchozí pracoviště opustit kvůli porušování zásad sexuálního chování, jeho novému pražskému vedení ale jeho minulost nevadí.
„Věříme, že už byl za své předchozí činy dostatečně potrestán a že vědecké komunitě nejlépe prospěje, když se tento vynikající vědec vrátí k výzkumu,“ uvedl pro Science Jan Konvalinka, který ÚOCHB vede. Dále zdůraznil, že bude vyžadovat, aby Sabatini dodržoval stejně vysoké standardy chování, jaké se očekávají od všech jiných vědců na takové pozici.
V ústavu jsou si všech kontroverzí prý vědomi. „My jsme se tím zabývali mnoho měsíců. Zabývala se tím naše mezinárodní rada, kde jsou mimochodem profesoři z MIT, Oxfordu či Společnosti Maxe Plancka. Došli k tomu, že přijmout toho člověka je tak mimořádná příležitost pro českou vědu, že se to vyplatí,“ řekl Konvalinka v Událostech, komentářích.
Zdůraznil, že důvodem Sabatiniho odchodu nebyl sexuální harassment, ale nehlášený vztah s kolegyní z MIT. Situaci probírali velmi dlouho uvnitř ústavu a nikdo se podle něj neobává, že by se mohl chovat jako sexuální predátor.
Události, komentáře: Hlídání etických pravidel ve vědě (zdroj: ČT24)
Kauzy amerického génia
Pětapadesátiletý David Sabatini je pokládaný za špičku svého oboru, zejména za objev signální dráhy mTOR, která je zodpovědná za mnoho typů rakoviny. Proto se považuje za velmi důležitý cíl pro léčbu této civilizační choroby – využívá ji zejména lék rapamycin. Tento objev je v podstatě na úrovni, za jakou se dávají Nobelovy ceny a o Sabatinim se také v minulosti opakovaně spekulovalo jako o jejím možném laureátovi.
- Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) je výzkumná instituce Akademie věd České republiky. Věnuje se základnímu výzkumu v oblasti organické chemie, biochemie a v dalších disciplínách, orientuje se také na aplikace v lékařství a životním prostředí.
- Ústav se proslavil svou rolí ve vývoji klíčových léků proti HIV a hepatitidě typu B. Podílí se také na vzdělávání na univerzitní úrovni, vedení diplomových a doktorských prací.
Roku 2021 ale jeho vynikající vědeckou kariéru přerušila kauza. Ústav, kde 24 let pracoval (Lékařský institut Howarda Hughese) mu dal výpověď poté, co skončilo vyšetřování toho, jak se choval na pracovišti. A ve stejnou dobu rezignoval z neziskového Whiteheadova institutu na Cambridge, kde sídlila další jeho laboratoř. „Doktor Sabatini porušil zásady Institutu týkající se sexuálního obtěžování a další zásady, které nesouvisejí s pochybením při výzkumu,“ zdůvodnila tehdy ukončení spolupráce ředitelka institutu. Co se stalo?
Podle starších článků v Science proběhlo na podnět jedné ze studentek nezávislé vyšetřování právní kanceláří, která nebyla s univerzitou nijak spojená. Tato detailní zpráva měla 248 stran. Tvrdí, že Sabatini navázal tajný sexuální vztah s vědkyní Kristin Knouseovou, která si na něj posléze stěžovala. Měl s ní mít sexuální vtah přímo na ústavu, a to přesto, že to jeho pravidla explicitně zakazují. Největším problémem přitom podle zprávy bylo, že v té době byl jejím vedoucím v programu, který sám řídil – a očekávalo se od něj, že jí napíše v budoucnu doporučující dopisy.
Dále se mělo ukázat, že jako šéf vytvořil ve své laboratoři prostředí, kde se vyplácelo provokování se sexuálním podtextem. A ani to nebylo všechno. Měl totiž také vyhrožovat jinému členovi fakulty, který odmítl uvolnit místo ve své laboratoři vědkyni, kterou si Sabatini později vzal za ženu. Důsledkem byla podle vyšetřování právníků všudypřítomná atmosféra strachu z odplaty. Sabatini měl často naznačovat ostatním členům své laboratoře, že pokud o něm podají vyšetřovatelům pro něj nepříznivé informace, bude to pro ně mít „kariérní důsledky“.
Samotný Sabatini pak přiznal, že se některých chyb opravdu dopustil. Argumentoval ale tím, že sexuální vztah byl z obou stran dobrovolný, a vyšetřování i trest nepřiměřené. Na otázku České televize, jestli něčeho dnes lituje, odpověděl: „Určitě. Ano. Ale taky jsem si uvědomil, že svět je plný dobrých lidí a spousta z nich mi za tu dobu pomohla.“
Po vypuknutí kauzy, která hrozila, že mu zničí kariéru, zareagoval tím, že Whitehead i bývalou kolegyni zažaloval; ona podala protižalobu a tento proces stále není ukončený. Sabatini se tedy nedá označit jako viník. Tento proces naopak brání lepšímu poznání toho, co se ve skutečnosti stalo – na některé otázky České televize reagoval větou: „Právní otázky nemohu samozřejmě s ohledem na soud nijak komentovat.“
Ani tím ale jeho skandály neskončily. Vloni Sabatini rezignoval na samostatnou profesuru na Massachusettském technologickém institutu (MIT), což je dlouhodobě jedna z nejlepších univerzit světa. Ten oznámil, že vědec porušil jeho vnitřní pravidla týkající se sexuálních vztahů tím, že navázal vztah s Knouseovou v době, kdy absolvovala doktorandský program na Harvardově univerzitě a MIT. Což pravidla neumožňují, pokud to oba neoznámí. Podle článku na webu Free Press se k tomuto kroku vědec rozhodl na radu svých právníků, aby tak zvýšil svoji šanci získat v budoucnosti nové místo.
V témže roce se vzdal také nabídky práce na Newyorské univerzitě. Stalo se to poté, co na veřejnost pronikly informace o jeho kauzách – a na univerzitě se proti němu vzbouřili studenti. I tam ale přírodovědec uváděl, že je nevinný a že se nakonec ukáže pravda, která ho očistí a on se bude moci vrátit ke svému výzkumu.
Podle výše zmíněného článku na webu Free Press se s výše zmíněnou zprávou nezávislé právní kanceláře řada členů Sabatiniho laboratoře neztotožňuje. V anonymních svědectvích charakteristiku Sabatiniho jako lascivního a mstivého označili za „zcela šílenou“. Podobně vyzněla také svědectví jiných jeho bývalých kolegů, která v rozsáhlém investigativním materiálu shromáždil web Boston Globe.
Z MIT do Prahy
Sabatiniho vědecká pověst je ale tak vysoká, že kauzy jeho kariéru úplně nezničily. Už letos na jaře dostal příslib finanční podpory ve výši 25 milionů dolarů – v přepočtu 565 milionů korun – od newyorského miliardáře, investora a filantropa Billa Ackmana a dalšího nejmenovaného dárce.
- 2009 Paul Marks Prize za výzkum rakoviny
- 2014 NAS Award za molekulární biologii
- 2017 Lurie Prize za biomedicínu
- 2019 Louisa Gross Horwitz Prize za příspěvky k výzkumu rakoviny
- 2020 BBVA Foundation Frontiers of Knowledge Awards za biologii a biomedicínu
- 2020 Nemmers Prize za lékařskou vědu
- 2020 Sjöberg Prize udělovaná Švédskou akademií věd
Za ně by měl dalších pět let znovu spustit výzkum rakoviny, buněčné signalizace a dalších oborů, v nichž tolik vynikal. Deník Boston Globe tehdy ale také upozornil, že pro Sabatiniho bude problémem najít pracoviště, které by ho zaměstnalo – a že by si dokonce možná musel postavit vlastní laboratoř. „Pokud se chystáte založit vlastní laboratoř jako ostrov, bylo by to… obtížné,“ uvedl jeden expert pro výše zmíněný deník. „Byl by to zajímavý experiment – opravdu mě nenapadá příklad, kdy by se to udělalo,“ dodal. Nakonec Sabatini ale nic takového nemusel řešit.
Vloni v říjnu měl totiž vědec přednášku v Praze, kde došlo k prvnímu kontaktu s českými vědci z ÚOCHB. Sabatini se osobně znal s významnou českou expertkou na rakovinové nádory Zuzanou Kečkéšovou, která na Whiteheadově institutu v minulosti pracovala.
Po dalším vyjednávání a několika návštěvách Prahy nakonec Sabatini místo dostal a stal se od října vedoucím vlastní výzkumné skupiny. Vedení ÚOCHB si je podle svého vyjádření vědomé problémů, která Sabatini má. Ředitel ústavu Jan Konvalinka k tomu uvedl: „Jsme přesvědčeni, že doktor Sabatini byl za své předchozí činy dostatečně potrestán – i když ÚOCHB by postupoval jinak – a že vědecké komunitě nejvíce prospěje, když se tento brilantní vědec vrátí ke svému výzkumu. Česká i světová vědecká komunita může jen získat, když dá Davidu Sabatinimu druhou šanci.“
Podobně jako profesor Konvalinka podporuje příchod Davida Sabatiniho do ÚOCHB i vedoucí juniorské vědecké sekce Zuzana Kečkéšová, která je zároveň etickou zmocněnkyní ÚOCHB: „Jsem si dobře vědoma kontroverze, která přerušila kariéru doktora Sabatiniho, a chápu její komplexní povahu, která stále rezonuje v americkém akademickém prostředí. Zároveň se nedomnívám, že by vyškrtnutí doktora Sabatiniho ze seznamu osob, jež mohou ještě někdy zastávat nějakou funkci, a rozdávání dodatečných exemplárních trestů pomohlo vyřešit strukturální problémy žen ve vědě.“
Negativní reakce v české vědě
Nástup Sabatiniho na ÚOCHB vyvolal mezi řadou českých vědců negativní reakce. Vyjádřil se například ředitel brněnského vědeckého konsorcia CEITEC Pavel Tomančák, který na X napsal, že přijetí Sabatiniho rozbije křehkou vědeckou komunitu v Česku. Pro Českou televizi to upřesnil: „Případ Davida Sabatiniho rozděluje vědeckou komunitu v USA. Obávám se, že kolegové na ÚOCHB udělali svým rozhodnutím z tohoto čistě amerického problému problém český. A česká věda má svých problémů dost.“ Poznamenal, že osobně s tímto rozhodnutím nesouhlasí: „Znám a respektuji lidi a instituce, které udělaly rozhodnutí zbavit Davida Sabatiniho vedoucích funkcí ve vědě. Jsem přesvědčen, že pro to měli pádné důvody. První reakce jsou celkem očekávaně velmi negativní. A obávám se, že obzvláště v USA nebudou ve veřejné diskusi rozlišovat mezi ÚOCHB a dalšími institucemi v malé České republice.“
„Přijeďte dělat výzkum do východní Evropy, tady se vás nic ptát nebudou,“ komentoval situaci Petr Nguyen z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. S ironickým příspěvkem přišlo sdružení Věda žije:
Obsáhle pro Českou televizi komentovala Sabatiniho nástup socioložka Marcela Linková, která se věnuje výzkumu a hodnocení vědecké práce z genderové perspektivy. „Já to jako problematické vnímám, právě z toho důvodu, že doktor Sabatini povede laboratoř a bude opět odpovědný za juniorní kolegyně a kolegy. Z veřejně dostupných informací, které mi jsou k dispozici, si nejsem jistá, do jaké míry došlo na straně doktora Sabatiniho k reflexi toho, co se stalo a že mít sex s podřízenou, na jejíž kariéru máte vliv, je špatně – a navíc u toho porušíte pravidla svého zaměstnavatele.“ Ředitel Konvalinka je si však jist že si Sabatini svůj prohřešek uvědomuje a bude dodržovat etická pravidla, řekl v Událostech, komentářích.
Podle Linkové k věci přistupuje další problém: že se v České republice v této oblasti postupuje velice pomalu a kauzy, které se zde v uplynulých letech řešily, jsou extrémní ve své závažnosti. „Navíc ÚOCHB je přední institucí českého výzkumu. Jak se tedy mohou cítit osoby, které takové chování zažily? Budou mít důvěru v to, že by instituce jejich situaci řešila? Před vedením ÚOCHB tedy stojí v tomto ohledu velká výzva – vytvořit důvěru mezi svými pracujícími, že by takové situace řešil.“ Současně ale Linková přiznává, že chápe důvody, proč se ÚOCHB rozhodl dát Sabatinimu druhou šanci. „Obecně si myslím, že je důležité vytvářet prostor pro to, aby se lidé ze svých chyb mohli poučit a jít dál. Chyby děláme všichni, i hodně velké chyby. Jak už jsem ale naznačila, jsou zde ale klíčové dva aspekty. Jedním je sebereflexe a přijetí odpovědnosti za vlastní selhání. To bývá pro lidi obtížné, ale bez toho vlastně k posunu nemůže dojít. Druhý je ten, aby s informacemi o chování doktora Sabatiniho na bývalém pracovišti vedení ÚOCHB aktivně pracovalo.“
A vidí také možnosti, jak by ústav mohl s touto situací nakládat. „Je zřejmé, že ústav bude pod drobnohledem. Podle informací, které mám k dispozici, pracuje ÚOCHB na vytvoření interních opatření pro tyto případy, kromě toho, že již mají nastavené pozice tzv. ethics proxies. Věřím, že i z toho, že na jmenování doktora Sabatiniho se už objevily reakce, které jsou i velice kritické, bude ÚOCHB k tomuto přistupovat vysoce odpovědně.“
Podle ní jsme v České republice v této otázce v situaci, kdy vysoké školy a instituce z větší části nemají definované to, co je nepřijatelné a nevhodné chování. „Rozhodně zde též panuje nižší citlivost k tomu, co přijatelné není, a případy z posledních let napovídají, že může jít i o generační rozdíly ve vnímání těchto hranic. Co bych ráda zdůraznila, je, že roste podíl institucí, které tomuto tématu věnují pozornost,“ uvedla.
Naopak podle ní chybí jasné postupy pro nahlašování případů a instituce si také často nejsou jisté ohledně možných sankcí. „Nejsem si vědomá, že by zde existovala vysoká škola nebo výzkumný ústav, který by přímo zakazoval sexuální vztahy mezi studujícími a vyučujícími nebo mezi osobami v nadřízené a podřízené pozici. Často zde slyšíme argument, že jde o dvě dospělé osoby, které vědí, co dělají. Je ale nutné si uvědomit, že tyto vztahy jsou z principu vztahy závislými. Studující nebo juniorní vědkyně a vědci jsou závislí na pedagozích a vedoucích či školitelích.“
Naprosto klíčová je podle ní jasná otevřená komunikace a přístup zaměřený na oběť. „Ten přístup totiž pomáhá vytvářet kulturu, kdy je možné otevřeně hovořit o formách chování, které už jsou za hranou a řešit je citlivě k nahlašující osobě. Samozřejmostí by měla být ochrana nahlašujících osob před zastrašováním či vydíráním. K tomu bohužel velice často dochází,“ dodává.
„Potížista“ v Praze
„Přijali jsme ho do funkce seniorského vedoucího ústavu; jde o standardní tříletou smlouvu s možností prodloužení,“ uvedl Konvalinka pro Českou televizi. Ackmanův přislíbený dar pro Sabatiniho neměl na jeho přijetí podle Konvalinky žádný vliv. „Jeho práci budeme financovat podobně jako jiné seniorní skupiny. Očekává se, že potom bude získávat granty.“ O ně by měl soutěžit podobně jako jakýkoliv jiný vědec – může se tedy ucházet například o granty české Akademie věd, soukromé, ale i evropské.
Hlavním důvodem přijetí byly podle Konvalinky Sabatiniho vědecké zkušenosti a také podobnost jeho výzkumu tomu pražskému. „Je to pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších žijících biologů. Jeho vědecké projekty se skvěle doplňují s chemií, kterou umíme my. Toho si všimli mí kolegové, kteří strávili roky na Harvardu a MIT. Z toho vyústila spolupráce, díky které teď doktor Sabatini u nás je,“ argumentuje Konvalinka.
Podle Konvalinky navíc Sabatini odešel kvůli porušení pravidla, které na evropských univerzitách vůbec neexistuje – tedy nenahlášení vztahu se studentkou. Nebojí se ani toho, že by angažování tohoto vědce poškodilo pověst české vědy – naopak to podle něj může mít pozitivní důsledky. „Těch zpráv je několik. Za prvé, že česká věda je tak dobrá, že může přilákat špičkové vědce ze zahraničí. Za druhé, že jsme tak sebevědomá instituce, že zvládneme i nepříjemné PR, které se může objevit. Jsem přesvědčen, že dlouhodobě se to české vědě vyplatí.“
Samotný Sabatini pro Českou televizi uvedl, že poslední dva roky pro něj byly velmi náročné, šlo pro něj o nejsložitější období v životě. Uvedl tak, že si Prahu vybral sám, nikoliv proto, že by měl nouzi o nabídky. Měl několik dalších nabídek z různých zemí, včetně USA a několika evropských států.
Jako problematickou nevidí jeho akvizici ani předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Ta je v tomto případě důležitá proto, že ÚOCHB právě pod Akademii věd spadá. Sabatini je podle ní naprostá špička v oboru molekulární biochemie. „O tom není pochyb. Náš ústav se s ním dohodl, že nastoupí na pozici vedoucího vědecké skupiny. Protože jsou naše ústavy samostatné právnické osoby, tak je to plně v jejich kompetenci.“
O vědcově minulosti ví, že není bez poskvrny. „Vím, že s ním byly nějaké problémy ve Spojených státech. On se z části provinil, ale z informací, které mám, tak součástí jeho provinění nebylo žádné násilí. Nejsem v pozici, abych přikazovala našim ústavům, koho mohou a koho nemohou přijmout. Ale v tomto případě říkám s plnou vážností, že s postupem ÚOCHB souhlasím.“
O situaci má dostatek informací; uvedla, že na ÚOCHB jeho výběr velice pečlivě zvažovali a projednali to s oběma svými radami, které tam mají, i s pověřenkyní pro etický kodex. „Z mého pohledu je všechno v pořádku. Pan profesor Sabatini samozřejmě bude povinný dodržovat všechna pravidla, která platí pro všechny ostatní zaměstnance. Včetně dodržování etického kodexu vědeckého pracovníka a etického kodexu, který se týká vztahu mezi genderem,“ dodala předsedkyně Akademie věd.
O situaci ví i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Pro Českou televizi uvedla: „Výběr a angažování vědců je plně v kompetenci jednotlivých ústavu Akademie věd. Pevně věřím tomu, že Ústav organické chemie a biochemie AV ČR přezkoumal řádně situaci doktora Sabatiniho a na základě důkladného posouzení učinil rozhodnutí, které se odvíjelo nejen od jeho vědeckých kvalit, ale i od jeho morálního profilu.“