Cenu Arnošta Lustiga ve středu převzal od prezidenta Petra Pavla biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. Podle poroty se nebál zastat svých kolegů a bojoval proti dezinformacím o vakcínách proti covidu-19. „Nějaký druh odvahy potřebujeme všichni a pořád. Je občas obtížné vůbec vystrčit hlavu ven a říkat něco na veřejnosti,“ sdělil Konvalinka v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.
„Je to veliké ocenění. Je to věc, kterou si dost dobře vlastně nemůžete ani zasloužit, protože ti předchozí laureáti byli opravdu mimořádné osobnosti, které přežily válku, přežily holocaust, byly ve válečném ohrožení – to je něco, s čím já se vůbec nemohu srovnávat,“ okomentoval Konvalinka s pokorou své ocenění. Cenu Arnošta Lustiga každý rok získá jeden Čech, který se podle organizačního výboru zasloužil o rozvoj celospolečenských hodnot.
Podle poroty laureát představuje hodnoty odvahy a svobody slova. Odvaha je podle Konvalinky ve vědě potřeba, ostatně nejen ve vědě. „Dnes stačí jen říct, že viry existují, vakcíny zachraňují lidské životy, že bychom si měli na viry dávat pozor a chránit se vakcínami, a už dostáváte zleva, zprava,“ říká biochemik.
Podle jeho názoru má tento problém přesah do celé společnosti. „Když se přestaneme být schopni domlouvat na základních (vědeckých) principech, tak se asi těžko budeme schopni domluvit na principech zastupitelské demokracie nebo ústavního systému,“ míní. „Myslím, že demokracie, ve které žijeme, je založena na osvícenských ideálech a na racionalismu. A když tohle ztratíme a začneme důvěřovat emocím a nějakému vůdci, tak o to přijdeme,“ dodává Konvalinka.
Jak sám podotýká, občas mu dochází trpělivost s lidmi, kteří zpochybňují veškeré poznání a hodnoty. „Nevadí mi, když lidé věří hloupostem, já také občas věřím hloupostem, víra je docela hezká věc. Mně vadí uměle vytvářená mlha od lidí, kteří nevěří vůbec ničemu,“ říká biochemik. Takoví lidé se podle jeho názoru úmyslně snaží přesvědčit společnost, že nic není pravda, a chtějí tak „rozleptat“ důvěru mezi lidmi.
České Silicon Valley
O takové atmosféře podle Konvalinky hovoří například jeho kolegové z USA, kteří se kvůli ní v poslední době častěji než dříve poohlíží po kariéře v Evropě. Také na ústav, kde je Konvalinka ředitelem, se do mezinárodních konkurzů minulý týden přihlásili kandidáti i z Harvardu, Stanfordu a dalších světových špičkových univerzit. „Většina z nich potvrdila, že jedním z důvodů, proč k nám přicházejí, kromě toho, že náš ústav je respektovaný a zajímavý, je, že atmosféra v USA a podmínky pro vědu se stávají horšími,“ přiblížil jejich motivaci Konvalinka.
V Česku by podle uznávaného biochemika mohlo vzniknout „malé Silicon Valley“, čímž odkazuje na oblast v USA s vysokou koncentrací významných technologických firem. „Řada ústavů na tom pracuje. Jsem optimista, už jsou investoři, kteří jsou ochotní u nás investovat do start-upů,“ říká.
Potřeba je dle něj větší podpora, „ani ne tak finanční, ale legislativní, větší svoboda, u lidí větší tolerance k neúspěchu, riskování“. „Silicon Valley je především nastavení psychologie, odvaha riskovat, především soutěživost a snaha něco dokázat. Já to u našich mladých kolegů cítím, potřebujeme větší podporu a dokážeme to,“ věří biochemik.
Samotného ho nepřestává udivovat, kolik skvělých nápadů přichází z jeho ústavu. Rýsují se podle něj i některé prakticky využitelné objevy. „Máme tam věci, které se týkají toho, jak dostat geny přímo do buněk, máme vynikající patentované věci, které se tykají radioizotopů, které se používají v medicíně, máme tam velmi zajímavé inhibitory některých nových virů. Nápadů je tam spousta,“ popisuje Konvalinka s nadšením.
