„Poděkujme Trumpovi za příliv mozků.“ Rakousko získalo špičkové vědce z USA

Rakousko přilákalo na granty 25 špičkových vědců z amerických vysokých škol, na které dopadly škrty současné americké administrativy. Jde o vědce především z prestižních univerzit, jako jsou například Harvardova univerzita, Massachusettský technický institut nebo Princetonská univerzita.

Každý z vědců od úrovně postdoktoranda po profesora získal dvouletý grant ve výši 500 tisíc eur (12,2 milionu korun), uvedla Rakouská akademie věd. Jsou mezi nimi badatelé v oborech fyziky, chemie a biologové.

„Poděkujme (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi za tento příliv mozků,“ prohlásil předseda akademie Heinz Fassmann. „Podařilo se nám přivést tyto vynikající osobnosti ze Spojených států do Rakouska. Přinášejí s sebou nové nápady, nové perspektivy a nové mezinárodní kontakty,“ dodal podle agentury Reuters. Program, který Američany láká na čtrnáct rakouských vědeckých univerzit, dostal jméno APART-USA.

Jména konkrétních vědců zatím předseda akademie nezveřejnil. Reuters připomíná, že prezident Trump má na univerzity spadeno z různých důvodů, ať už jde o jejich kritiku války, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, prosazování práv transgenderových osob nebo programů týkajících se rovnosti a inkluze. Bílý dům uvádí, že i přes škrty budou mít Spojené státy celosvětově největší podíl na financování výzkumu.

Evropa láká americké vědce

Rakousko patří mezi země, které se v reakci na Trumpovu politiku snaží nalákat akademiky působící na amerických univerzitách. V březnu třináct evropských zemí, včetně Německa, Francie a Španělska, vyzvalo Evropskou komisi, aby urychleně podnikla kroky k tomu, aby EU získala vědecké talenty.

Kromě Rakouska jim už nabídla speciální programy například také Francie, která k tomu využila svých univerzit.

Vědci, kteří rakouské granty získali, začnou na univerzitách nebo ve výzkumných institucích této alpské země pracovat ještě letos. „V době, kdy politické zásahy a autoritářské tendence dopadají na vědu a výuku, Rakousko vůči nim zaujímá jasný postoj,“ uvedla rakouská sociálnědemokratická ministryně pro vědu a výzkum Eva-Maria Holzleitnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...