„Poděkujme Trumpovi za příliv mozků.“ Rakousko získalo špičkové vědce z USA

Rakousko přilákalo na granty 25 špičkových vědců z amerických vysokých škol, na které dopadly škrty současné americké administrativy. Jde o vědce především z prestižních univerzit, jako jsou například Harvardova univerzita, Massachusettský technický institut nebo Princetonská univerzita.

Každý z vědců od úrovně postdoktoranda po profesora získal dvouletý grant ve výši 500 tisíc eur (12,2 milionu korun), uvedla Rakouská akademie věd. Jsou mezi nimi badatelé v oborech fyziky, chemie a biologové.

„Poděkujme (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi za tento příliv mozků,“ prohlásil předseda akademie Heinz Fassmann. „Podařilo se nám přivést tyto vynikající osobnosti ze Spojených států do Rakouska. Přinášejí s sebou nové nápady, nové perspektivy a nové mezinárodní kontakty,“ dodal podle agentury Reuters. Program, který Američany láká na čtrnáct rakouských vědeckých univerzit, dostal jméno APART-USA.

Jména konkrétních vědců zatím předseda akademie nezveřejnil. Reuters připomíná, že prezident Trump má na univerzity spadeno z různých důvodů, ať už jde o jejich kritiku války, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, prosazování práv transgenderových osob nebo programů týkajících se rovnosti a inkluze. Bílý dům uvádí, že i přes škrty budou mít Spojené státy celosvětově největší podíl na financování výzkumu.

Evropa láká americké vědce

Rakousko patří mezi země, které se v reakci na Trumpovu politiku snaží nalákat akademiky působící na amerických univerzitách. V březnu třináct evropských zemí, včetně Německa, Francie a Španělska, vyzvalo Evropskou komisi, aby urychleně podnikla kroky k tomu, aby EU získala vědecké talenty.

Kromě Rakouska jim už nabídla speciální programy například také Francie, která k tomu využila svých univerzit.

Vědci, kteří rakouské granty získali, začnou na univerzitách nebo ve výzkumných institucích této alpské země pracovat ještě letos. „V době, kdy politické zásahy a autoritářské tendence dopadají na vědu a výuku, Rakousko vůči nim zaujímá jasný postoj,“ uvedla rakouská sociálnědemokratická ministryně pro vědu a výzkum Eva-Maria Holzleitnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025
Načítání...