„Poděkujme Trumpovi za příliv mozků.“ Rakousko získalo špičkové vědce z USA

Rakousko přilákalo na granty 25 špičkových vědců z amerických vysokých škol, na které dopadly škrty současné americké administrativy. Jde o vědce především z prestižních univerzit, jako jsou například Harvardova univerzita, Massachusettský technický institut nebo Princetonská univerzita.

Každý z vědců od úrovně postdoktoranda po profesora získal dvouletý grant ve výši 500 tisíc eur (12,2 milionu korun), uvedla Rakouská akademie věd. Jsou mezi nimi badatelé v oborech fyziky, chemie a biologové.

„Poděkujme (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi za tento příliv mozků,“ prohlásil předseda akademie Heinz Fassmann. „Podařilo se nám přivést tyto vynikající osobnosti ze Spojených států do Rakouska. Přinášejí s sebou nové nápady, nové perspektivy a nové mezinárodní kontakty,“ dodal podle agentury Reuters. Program, který Američany láká na čtrnáct rakouských vědeckých univerzit, dostal jméno APART-USA.

Jména konkrétních vědců zatím předseda akademie nezveřejnil. Reuters připomíná, že prezident Trump má na univerzity spadeno z různých důvodů, ať už jde o jejich kritiku války, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, prosazování práv transgenderových osob nebo programů týkajících se rovnosti a inkluze. Bílý dům uvádí, že i přes škrty budou mít Spojené státy celosvětově největší podíl na financování výzkumu.

Evropa láká americké vědce

Rakousko patří mezi země, které se v reakci na Trumpovu politiku snaží nalákat akademiky působící na amerických univerzitách. V březnu třináct evropských zemí, včetně Německa, Francie a Španělska, vyzvalo Evropskou komisi, aby urychleně podnikla kroky k tomu, aby EU získala vědecké talenty.

Kromě Rakouska jim už nabídla speciální programy například také Francie, která k tomu využila svých univerzit.

Vědci, kteří rakouské granty získali, začnou na univerzitách nebo ve výzkumných institucích této alpské země pracovat ještě letos. „V době, kdy politické zásahy a autoritářské tendence dopadají na vědu a výuku, Rakousko vůči nim zaujímá jasný postoj,“ uvedla rakouská sociálnědemokratická ministryně pro vědu a výzkum Eva-Maria Holzleitnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...