„Poděkujme Trumpovi za příliv mozků.“ Rakousko získalo špičkové vědce z USA

Rakousko přilákalo na granty 25 špičkových vědců z amerických vysokých škol, na které dopadly škrty současné americké administrativy. Jde o vědce především z prestižních univerzit, jako jsou například Harvardova univerzita, Massachusettský technický institut nebo Princetonská univerzita.

Každý z vědců od úrovně postdoktoranda po profesora získal dvouletý grant ve výši 500 tisíc eur (12,2 milionu korun), uvedla Rakouská akademie věd. Jsou mezi nimi badatelé v oborech fyziky, chemie a biologové.

„Poděkujme (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi za tento příliv mozků,“ prohlásil předseda akademie Heinz Fassmann. „Podařilo se nám přivést tyto vynikající osobnosti ze Spojených států do Rakouska. Přinášejí s sebou nové nápady, nové perspektivy a nové mezinárodní kontakty,“ dodal podle agentury Reuters. Program, který Američany láká na čtrnáct rakouských vědeckých univerzit, dostal jméno APART-USA.

Jména konkrétních vědců zatím předseda akademie nezveřejnil. Reuters připomíná, že prezident Trump má na univerzity spadeno z různých důvodů, ať už jde o jejich kritiku války, kterou Izrael vede v Pásmu Gazy, prosazování práv transgenderových osob nebo programů týkajících se rovnosti a inkluze. Bílý dům uvádí, že i přes škrty budou mít Spojené státy celosvětově největší podíl na financování výzkumu.

Evropa láká americké vědce

Rakousko patří mezi země, které se v reakci na Trumpovu politiku snaží nalákat akademiky působící na amerických univerzitách. V březnu třináct evropských zemí, včetně Německa, Francie a Španělska, vyzvalo Evropskou komisi, aby urychleně podnikla kroky k tomu, aby EU získala vědecké talenty.

Kromě Rakouska jim už nabídla speciální programy například také Francie, která k tomu využila svých univerzit.

Vědci, kteří rakouské granty získali, začnou na univerzitách nebo ve výzkumných institucích této alpské země pracovat ještě letos. „V době, kdy politické zásahy a autoritářské tendence dopadají na vědu a výuku, Rakousko vůči nim zaujímá jasný postoj,“ uvedla rakouská sociálnědemokratická ministryně pro vědu a výzkum Eva-Maria Holzleitnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...