Čeští vědci pracují na arzenálu zbraní proti Alzheimerově nemoci. Pomoci může test i lék

Nahrávám video

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

Typickými příznaky Alzheimerovy choroby jsou problémy s pamětí, dezorientace nebo změny osobnosti. Přestože případů této nemoci ve vyspělém světě rychle přibývá, zatím proti ní neexistuje spolehlivý lék. Její postup ale lékaři dokážou výrazně zpomalit, nebo dokonce úplně zastavit –⁠ důležité ale je nemoc odhalit včas.

„Čím dřív je to možné rozpoznat, tím dřív je vlastně možno zabránit těm procesům, které poškozují mozek,“ uvádí neurolog Martin Tolar. Nemoc způsobují toxiny, které ničí mozkové buňky. Právě na ně se vědci zaměřují, hledají je v mozkomíšním moku.

„Mozkomíšní mok je velmi komplikovaný systém, je tam spousta solí, spousta proteinů a my vlastně hledáme jehlu v kupce sena,“ vysvětluje Josef Cvačka z Ústavu organické chemie a biochemie.

Klíčem je brzké odhalení nemoci

Vědci teď pracují na metodě, jak vzorky správně připravit, aby se jednoznačně ukázalo, jestli se v těle nežádoucí látky hromadí, nebo ne. Správně upravený vzorek se pak analyzuje v přístroji, který se jmenuje hmotnostní spektrometr. V něm už pak analýza trvá jen několik sekund.

Díky testu může včas začít preventivní léčba –⁠ i na ní pracují čeští vědci. Vyvíjejí látku, která má zabránit tomu, aby v mozku toxické látky vůbec vznikaly. Lék už je ve třetí, tedy poslední fázi klinického testování. „Náš cíl je mít lék, který je schopný preventivně zabránit rozvoji této nemoci, a pomocí testu jsme schopni najít, u koho a jak brzy musíme začít intervenovat. A tak vlastně zabránit tomu, že budou mít Alzheimerovu nemoc,“ říká neuropsycholožka Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti.

Pokud by se to podařilo, znamenalo by to velký zásah do způsobu i kvality života nemocného a zejména jeho rodiny. Pokud vše půjde podle plánu, mohl by se lék k lidem dostat už za tři roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 12 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 15 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 17 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 17 hhodinami
Načítání...