Toxiny

Prodejci chemických látek po celém světě moc dobře vědí, jaká rizika by se mohla ukrývat v látkách, které dodávají. Mají proto desítky let nastavené mechanismy, jež slouží k tomu, aby si nemohli „padouši“ objednat například nějakou smrtící biologicko-chemickou zbraň. Teď ale tyto bariéry kvůli vlivu umělých inteligencí padají, ukázalo cvičení biotechnologických expertů, o kterém informoval časopis Science.

Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.

Když oceány zasáhnou vlny veder, písně plejtváků se stávají nejen vzácnějšími, ale také tiššími. Vědci se obávají, že s oteplujícím se světem se stanou oceány mnohem prázdnějším místem.

Toxikologické informační středisko od června eviduje už přes osmdesát případů otravy nebo podezření na otravu houbami. Polovinu případů tvořily děti. Podle zjištění České televize se lidé nejčastěji potýkali s problémy způsobenými nesprávným skladováním nebo úpravou běžně jedlých druhů.

Nelehký úkol vyvinout účinné a dostupné hadí protijedy si vytyčil dánsko-americký tým vědců. Běžně se tyto život zachraňující látky vyrábí z toxinů získaných z živých hadů. Jde ale o náročný a drahý proces, kvůli kterému v mnoha regionech světa nejsou účinné protilátky na uštknutí dostupné. Vědcům by v práci měla pomoci umělá inteligence, která by měla umožnit vytvořit léčiva na míru pro hadí toxiny. Probíhající testy na laboratorních myších vykazují slibné výsledky – po podání protijedu jich přes osmdesát procent přežije hadí útok. Tým doufá, že by novou techniku výroby sera proti specifickým hadím jedům mohl nabídnout pro komerční využití nejpozději do pěti let.

S podezřením na otravu houbami se od září obrátilo na toxikology už 332 lidí. To je dvakrát více než za stejné období vloni. Nejvíce telefonátů přijalo Toxikologické informační středisko letos v říjnu, kdy vyřídilo 230 konzultací. Nejčastěji lidé volají kvůli zažívacím potížím.

Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší disertační práce a zároveň Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala mladá vědkyně Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V oceněné práci analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence.

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.

Pravděpodobnou příčinou záhadného úhynu několika stovek slonů v Botswaně by mohly být podle předběžných testů toxiny přírodního původu. Agentuře Reuters  to sdělil Cyril Taolo, ředitel oddělení pro divokou přírodu národních parků Botswany. Taolo také uvedl, že nyní se odborníci zaměří na možné environmentální příčiny, jako jsou toxiny produkované bakteriemi ve vodních plochách.