Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší disertační práce a zároveň Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala mladá vědkyně Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V oceněné práci analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence.
Česká vědkyně popsala toxiny, kterými zápasí bakterie v Antarktidě. Mohly by vést k náhradě antibiotik
Každý rok zemře po celém světě na nemoci související s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům asi pět milionů pacientů. Do roku 2050 se toto číslo ale pravděpodobně ještě nejméně zdvojnásobí. Proto se na výzkum nových antimikrobiálních látek soustředí velká pozornost nejen vědců, ale také farmaceutických firem.
Mezi jedny z nejslibnějších potenciálních léčiv patří i bakteriociny – antimikrobiální proteiny vyráběné samotnými bakteriemi.
Umí se zaměřovat na velmi konkrétní látku, takže kdyby se využily v léčbě, daly by se použít proti konkrétnímu patogenu. Kateřina Snopková ve své disertační práci zkoumala, jak vypadají „boje“ mezi střevními bakteriemi a antarktickými bakteriemi, jimž se říká pseudomonády. Bakteriociny, které při těchto interakcích objevila, pak popsala na molekulární úrovni a také určila, jaký mají potenciál při léčbě.
2 minuty
Nejlepší studentské práce dostávají ceny Wernera von Siemense
Chladnomilné kmeny
Moderní věda ukázala, že bakteriociny mají velký potenciál nejen v klinické terapii a veterinární medicíně, ale třeba i v ochraně kulturních plodin nebo v potravinářství. Tam všude totiž konkrétní kmeny bakterií požírají vše živé, co člověk naopak potřebuje chránit.
Už dnes se využívají bakteriociny jako součást probiotických bakterií a také při konzervaci potravin, ať už ve vyčištěné podobě, anebo jako součást bakteriálních kultur mléčného kvašení.
Snopková ve své práci ukázala, že právě polární prostředí je skvělým zdrojem látek, které by se daly využít ve velkém boji lidstva proti škodlivým mikrobům.
„Kateřina Snopková se v rámci své práce zaměřila na málo probádanou část mikrobiálního světa, představovaného chladnomilnými a environmentálními mikroorganismy. Ukázalo se, že u těchto organismů nefungují mnohé běžně používané laboratorní nástroje, a tak tento výzkum představoval řadu na sebe navazujících výzev. Všechny tyto výzvy Kateřina překonala,“ vyzdvihuje přínos práce její školitel, profesor David Šmajs.
Výzkum v Antarktidě
Za nejzajímavější moment své disertační práce Snopková považuje, že se jí podařilo vycestovat do Antarktidy, kde mohla sbírat vlastní vzorky pro další zpracování.
„Doufám, že svou prací přispívám k dobrému jménu českého polárního výzkumu, jenž je v lokálním kontextu opravdu unikátní. Za nejzajímavější výsledek považuji to, že se potvrdilo, že nedotčené prostředí Antarktidy je opravdu velmi cenné z hlediska nových antimikrobiálních látek, z nichž některé inhibují i multirezistentní bakterie,“ doplnila.
Do soutěže Wernera von Siemense se Kateřina Snopková přihlásila proto, aby zvýšila povědomí o problému antibiotické rezistence a o možnostech jejího řešení. Současně však také chtěla vědět, jak její práce obstojí v konkurenci nejlepších disertačních prací.
