Růst teplot zvyšuje rozmanitost půdních bakterií. Zjištění pomůže klimatickým modelům

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

„Půda je největší zásobárnou organického uhlíku na Zemi,“ uvádí Andreas Richter, hlavní autor studie a profesor vídeňského Centra pro mikrobiologii a vědu o environmentálních systémech. Mikroorganismy podle něj sice navenek působí nenápadně a tiše, ale o to zásadněji určují globální koloběh uhlíku, protože tuto organickou hmotu rozkládají a tím uvolňují oxid uhličitý.

Předpokládá se, že s rostoucí teplotou budou mikrobiální společenstva oxidu uhličitého uvolňovat více, což dále urychlí změnu klimatu kvůli procesu známému jako zpětná vazba mezi uhlíkem a klimatem v půdě. Podle nové studie je ale toto zvýšené uvolňování uhlíku ve skutečnosti způsobeno aktivací dříve spících bakterií.

Vesmír v půdě

Studie publikovaná v časopise Science Advances představuje podle autorů významný posun v našem chápání toho, jak mikrobiální aktivita v půdě ovlivňuje globální koloběh uhlíku a možné mechanismy zpětné vazby na klima.

„Po desetiletí vědci předpokládali, že tato reakce je způsobena zvýšenou rychlostí růstu jednotlivých mikrobiálních taxonů v teplejším klimatu,“ vysvětluje Richter. V této studii vědci zkoumali místa, kde proces kvůli silnému oteplování už významně probíhá – subarktické travnaté plochy na Islandu, které prošly více než půlstoletím geotermálního oteplování, což vedlo ke zvýšení teploty půdy ve srovnání s okolními oblastmi.

Tým tam odebral půdní jádra a pomocí nejmodernějších technik izotopových sond identifikoval aktivní bakteriální druhy a porovnal rychlost jejich růstu při původní i zvýšené teplotě, přičemž ta druhá byla o šest stupňů Celsia vyšší.

„Viděli jsme, že více než padesát let trvající oteplování půdy zvýšilo růst mikrobů na úrovni společenstev,“ říká Dennis Metze, který se na výzkumu v terénu podílel. „Pozoruhodné ale bylo, že rychlost růstu mikrobů v teplejších půdách byla k nerozeznání od růstu při normálních teplotách.“ Zásadní rozdíl nespočíval v kvantitě, ale v rozmanitosti: teplejší půdy obsahovaly výrazně pestřejší škálu aktivních mikrobiálních druhů.

Jak bude vypadat půda budoucnosti

„Pochopit složitost reakce půdního mikrobiomu na klimatické změny je značně náročné, což z něj často činí černou skříňku v klimatickém modelování,“ dodává Christina Kaiserová, která na výzkumu také pracovala.

Výsledky získané z této studie pomáhají vědcům lépe pochopit velmi složité mikrobiální reakce na oteplování a jsou zásadní pro předpověď vlivu půdního mikrobiomu na budoucí dynamiku uhlíku. Samy o sobě pro nějaké zásadní přepisování klimatických modelů nestačí, ale jsou velmi důležité pro budoucí výzkum, který by mohl v chápání dopadů klimatických změn pokročit dál.

Vědci totiž dnes pracují s modely, jež vycházejí z představ o složení budoucího půdního mikrobiomu, které zřejmě neodpovídají reálnému vývoji. Současné scénáře tedy nemusejí zdaleka přesně popisovat, kolik uhlíku půda pohltí nebo uvolní ani jak se tento proces zrychlí či zpomalí s tím, jak se bude měnit dynamika klimatické změny.

Podle autorů je stejně nejisté, jak budou na tyto neviditelné změny složení půdy reagovat kořeny rostlin, což je další faktor, který je pro lidstvo zásadní – záleží na něm schopnost nasytit více než osm miliard lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 19 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 22 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.