Smrt stovek slonů v Botswaně mohly způsobit přírodní toxiny, naznačil rozbor

Pravděpodobnou příčinou záhadného úhynu několika stovek slonů v Botswaně by mohly být podle předběžných testů toxiny přírodního původu. Agentuře Reuters  to sdělil Cyril Taolo, ředitel oddělení pro divokou přírodu národních parků Botswany. Taolo také uvedl, že nyní se odborníci zaměří na možné environmentální příčiny, jako jsou toxiny produkované bakteriemi ve vodních plochách.

Mrtví sloni byli nalezeni v oblasti delty řeky Okavango na severozápadě Botswany. Úřady nejprve hovořily o 154 zvířatech, později se jejich počet zvýšil o dalších více než sto. Jejich těla byla netknutá, což svědčí o tom, že se nestala terčem pytláků, kteří slony loví kvůli klům.

Vzorky tkání mrtvých zvířat byly zaslány k rozboru do několika zemí včetně USA. Z analýz podle Taola zatím vyplývá, že příčinou úhynu nejspíše nebyla infekční choroba.

„Dostali jsme výsledky několika testů ze zahraničí včetně USA. Podle nich je velice nepravděpodobné, že by smrt zapříčinil infekční patogen,“ uvedl Taolo. Vyšetřování již dříve vyloučilo jako možný důvod smrti antrax, tedy sněť slezinnou, která v části Botswany občas postihuje divoká zvířata.

V Botswaně žije téměř třetina všech afrických sloních jedinců a stáda se tam stále zvětšují – zatímco na konci 90. let v zemi žilo 80 tisíc slonů, nyní je jich 130 tisíc. Podle agentury Reuters se o tento příznivý trend zasloužila i dobrá správa rezervací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
17. 8. 2026

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
17. 8. 2026

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
17. 8. 2026

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.