V Botswaně umírají stovky slonů. Příčiny jsou neznámé, některá zvířata padají mrtvá k zemi

V oblasti delty řeky Okavango v Botswaně přibývá mrtvých slonů, u kterých není jasná příčina úhynu. Úřady už jich potvrdily nejméně 275, zatímco před dvěma týdny jich bylo hlášeno 154. Příčina úhynu se stále vyšetřuje, pytláctví už ale úřady vyloučily, protože těla mrtvých zvířat byla netknutá. Informovala o tom agentura Reuters.

Vzorky tkáně mrtvých slonů byly odeslány k rozboru do Zimbabwe, Jihoafrické republiky a Kanady, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Ředitel národních parků Cyril Taolo podle agentury AFP oznámil, že zatím bylo vyloučeno pytláctví, jelikož sloni byli nalezeni s kly. Nešlo ani o antrax, tedy sněť slezinnou, která v této části Botswany divoká zvířata občas postihuje.

Na začátku května organizace Sloni bez hranic (EWB) informovala, že na základě svých leteckých průzkumů dospěla k závěru, že v oblasti hynou sloni všech věkových kategorií. Někteří živí sloni, které organizace pozorovala, se zdáli být slabí, letargičtí a vyhublí.

„Někteří sloni působili dezorientovaně, měli potíže s chůzí, projevovali známky částečného ochrnutí nebo kulhání,“ uvedl ředitel EWB Mike Chase. Jeden slon podle něj chodil v kruhu a nedokázal změnit směr, přestože ho k tomu pobízeli další členové stáda.

Mrtví sloni v Botswaně
Zdroj: Reuters

Příčiny smrtí se vyšetřují

EWB ve své zprávě uvedla, že zaznamenala 356 mrtvých slonů. Ředitel Chase zdůraznil, že je nutné urychleně zjistit, zda uhynuli následkem otravy či nemoci. Otrava je ale také nepravděpodobná, protože v okolí mrtvých slonů nebyli pozorováni žádní mrtví mrchožrouti – kdyby sežrali otávené sloní maso, musela by se jejich těla vyskytovat opodál.

Zprávu s datem 19. června obdržela média ve středu, poznamenala agentura AFP. EWB ve zprávě uvádí, že zhruba 70 procent těchto slonů uhynulo asi před měsícem, zatímco zbývajících 30 procent během dvou týdnů před sepsáním zprávy.

V Africe se kvůli pytláctví stavy slonů snižují, v Botswaně tomu tak ale není. Žije v ní téměř třetina všech afrických slonů a stáda se tam stále zvětšují – zatímco na konci 90. let v zemi žilo zhruba 80 000 slonů, nyní je jich kolem 130 tisíc. Agentura Reuters dodává, že se o to zasloužila dobrá správa rezervací.

Mezi místními zemědělci ale sloni dobrou pověst nemají, protože jim někdy ničí úrodu. Prezident Mokgweetsi Masisi loni zrušil pětiletý zákaz lovu, který zavedl jeho předchůdce Ian Khama. Letos však lovecká sezona kvůli koronaviru vůbec nezačala, protože se mnoho zájemců do země kvůli zavřeným hranicím nedostalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 2 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 5 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
včera v 11:03

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
včera v 10:01

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...