V projektu možného centra pro virologii navázal spolupráci Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) s Masarykovou univerzitou v Brně. Počítá se i s dalšími partnery. Stále je však třeba získat peníze na stavbu budovy. Pokud vznikne, spolupracovalo by pracoviště na převodu poznatků do praxe s Centrem translačního výzkumu, které plánuje zřídit ÚOCHB v těsné blízkosti, popsala předsedkyně Akademie věd (AV) Eva Zažímalová.
Český virologický ústav se začíná rýsovat. Spolupracovat chce Akademie věd a Masarykova univerzita
Vybudování virologického centra by mělo provázat rozptýlený oborový výzkum v Česku a pomoci proti budoucím epidemiím. V prosinci jeho vznik podpořil Akademický sněm AV, hlavní slovo bude mít vláda. Vybudování a vybavení centra by podle Zažímalové, v závislosti na rozsahu, vyšlo na zhruba pět miliard korun.
Zažímalová řekla, že nyní se pracuje na zabezpečení „měkké části“ projektu – tedy zavedení a provázání spolupráce některých pracovišť. Na ni budou peníze požadovány z kapitoly Národního plánu obnovy, která cílí na podporu především zdravotnického výzkumu. „Toto by sloužilo jako distribuovaná infrastruktura, jakožto základ pro spolupráci uvnitř centra v budoucnosti, ale rozhodně to není základ technické části vlastního centra,“ podotkla. Kromě ÚOCHB a Masarykovy univerzity se v projektu Národního institutu pro virologii a bakteriologii do budoucna počítá i se spoluprací vědců z Univerzity Karlovy, Biologického centra AV a dalších institucí.
Centrum musí být plně samostatné
Předsedkyně uvedla, že centrum má smysl jen tehdy, pokud během let vznikne dobře vybavená budova s příslušně chráněnými laboratořemi, velkokapacitními kultivačními prostory a špičkovými přístroji. Kromě lidských a veterinárních virů by se podle ní měla část výzkumu soustředit i na viry rostlinné. „Protože z hlediska ekonomiky mají rostlinné viry potenciál udělat obrovské škody,“ řekla Zažímalová, která je odbornicí na experimentální botaniku.
„Naše představa je taková, že pokud by stát dal část peněz na vybudování dobře vybaveného centra, mohl by si zajistit, že v momentě, kdy nastane akutní situace, centrum poskytne své kapacity,“ dodala předsedkyně. Jako příklad uvedla nynější problém s kapacitou sekvenování a zjišťování podílu variant koronaviru v populaci. Podle Zažímalové by bylo velmi užitečné, pokud by se na budovu centra v Národním plánu obnovy našly peníze.
Napojení na existující instituce
Pokud se podaří virologické centrum připravit, mohlo by podle Zažímalové spolupracovat s Centrem translačního výzkumu, jehož vybudování v horizontu několika let plánuje právě ÚOCHB. „Když se pojme virologie šířeji, nejen z hlediska studia virů, ale i z hlediska léků a případně vakcín proti virům, tak to má velmi blízko k aplikacím,“ zdůraznila vědkyně. Právě kontakt mezi oběma pracovišti by tak podle ní byl velmi užitečný.
ÚOCHB nicméně plánuje vybudovat Centrum translačního výzkumu z vlastních peněz pocházejících z patentů týmu chemika Antonína Holého. Zažímalová upozornila na to, že podle zákona o veřejných výzkumných institucích může z takových peněz ústav financovat jen svůj vlastní výzkum. Peníze na virologické centrum tak musí instituce získat odjinud.
Inspirace Německem
Řada expertů konstatovala, že České republice chybí v připadě nutnosti reagovat na nakažlivé choroby odborná a kvalitní instituce, která by byla centrem výzkumu, informací a spolupráce odborníků z různých oborů.
Jako vzor se uvádí německý Institut Roberta Kocha, což je specializovaný spolkový ústav pro kontrolu a prevenci nemocí se sídlem v Berlíně.
Institut Roberta Kocha
Byl založen na konci 19. století ještě jako Královský pruský institut pro infekční nemoci, a protože ho zpočátku vedl lékař a mikrobiolog Robert Koch, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, dostal později jeho jméno.
Spadá pod spolkové ministerstvo zdravotnictví. Radí odborné veřejnosti a vládě například při prevenci a řešení ohnisek infekčních onemocnění, jako je nyní pandemie covidu-19, nebo pandemie prasečí chřipky v roce 2009 a epidemie bakterie Escherichia coli O104:H4 v roce 2011. Ústav má v Německu na starosti také sledování zdravotního stavu a podávání zpráv o zdravotním stavu, které se týkají nepřenosných nemocí: ve velkých monitorovacích studiích sleduje zdravotní stav dospělých a dětí v Německu.