Libanonské militantní hnutí Hizballáh odpálilo na Izrael skoro dvě desítky raket, na což izraelská armáda reagovala útoky na místa odpalu v Libanonu. Hizballáh, který je podporován Íránem, svůj útok označil za odpověď na čtvrteční nálety Izraele. Ten uvedl, že s Libanonem nechce válku, ačkoliv by i na tuto možnost byl připraven. Libanonská armáda později oznámila, že čtyři členové Hizballáhu zodpovědní za odpálení raket byli zadrženi.
Z Libanonu opět padaly rakety na Izrael, k útoku se přihlásil Hizballáh
Rakety vypálené z Libanonu rozezněly sirény na severu Izraele i v části Golanských výšin, kterou Izrael okupuje. Většinu střel podle izraelské armády zastavil izraelský protiraketový systém nazývaný Železná kupole (Iron Dome). Zbývající rakety dopadly na otevřené prostranství. Oběti na životech ani škody hlášeny nebyly.
Hizballáh uvedl, že odpálil deset raket. Podle izraelské armády jich bylo devatenáct, z nichž tři dopadly ještě v Libanonu a deset sestřelil izraelský protiraketový systém.
Rakety podle hnutí Hizballáh mířily na oblast Har Dov, známou také jako farmy Šibáa. Toto sporné území leží mezi Izraelem, Libanonem a Sýrií a Izrael ho má spolu s Golanskými výšinami pod kontrolou od roku 1967.
Útočníky zadrželi
Bojovníkům Hizballáhu se při návratu z odpaliště v oblasti Šúajá postavili do cesty místní obyvatelé. Video, které se objevilo na sociálních sítích a které odvysílalo několik libanonských televizních stanic, ukazuje, jak se v Šúaji skupina mužů shromáždila kolem modrého nákladního vozu, na němž byly naloženy raketomety. Libanonská armáda následně uvedla, že zadržela čtyři lidi, kteří odpálili rakety, a raketomety jim zabavila.
Napětí na izraelsko-libanonské hranici panuje již několikátý den. Také ve středu byly z jižního Libanonu odpáleny tři rakety, dvě z nich dopadly na izraelské území a jedna nepřekonala hranici. Izrael krátce nato začal libanonské cíle ostřelovat a v noci na čtvrtek podnikl nálety.
Izraelský premiér Naftali Bennett v reakci na páteční ostřelování narychlo svolal jednání představitelů izraelské obrany. „Nechceme situaci eskalovat do otevřené války, určitě jsme na to ale připraveni,“ uvedl podle AP mluvčí izraelské armády Amnon Šefler.
Narušení křehkého příměří
Vzájemné ostřelování narušuje období klidu trvající od roku 2006, kdy Izrael a Hizballáh po měsíc sváděly boje. Eskalace napětí zároveň přichází v době, kdy se nová izraelská vládní koalice složená z osmi stran snaží udržet křehké příměří, které v květnu ukončilo jedenáct dní bojů s radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
Mírová mise OSN v Libanonu (UNFIL), jejíž síly jsou rozmístěné na jihu země na hranici s Izraelem, varovala před závažností vývoje posledních dní. „Je to velmi vážná situace. Vyzýváme všechny zapojené strany, aby složily zbraně,“ citovala misi AP.
Izrael dlouhodobě považuje Hizballáh, který má podporu Íránu, za největší bezprostřední vojenskou hrozbu. Odhaduje, že organizace má k dispozici přes 130 tisíc raket a střel, které jsou schopny zasáhnout jakékoli místo v Izraeli.
