Izrael schválil příměří s Hamásem, klid zbraní má začít v noci na pátek

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Obě strany se zavázaly ke klidu zbraní od páteční druhé hodiny ranní místního času, píše agentura Reuters. Stalo se tak po jednání izraelského bezpečnostního kabinetu, který deklaroval, že na návrh „vzájemného a bezpodmínečného“ klidu zbraní, který předložil Egypt, přistoupil jednomyslně.

Podle agentury AP rozhodnutí předcházel silný tlak ze strany Spojených států. Klid zbraní má ukončit jedenáct dní trvající izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy.

Několik minut po oznámení se podle Reuters na několika místech v Izraeli u hranic s Gazou opět rozezněly výstražné sirény. Zpravodaj Reuters v Gaze slyšel letecký úder. Bezprostředně však nebyly hlášeny žádné oběti.

Izraelská Stanice 12 ještě před potvrzením příměří informovala, že Hamás v uplynulých hodinách zpřísnil své požadavky. Údajně chtěl, aby se Izrael podílel na obnově Gazy po izraelském bombardování. Další jeho požadavky se podle téhož zdroje týkají Chrámové hory a Jeruzaléma, na ně prý ale Izrael nepřistoupí.

8 minut
Desátý den konfliktu v Izraeli
Zdroj: ČT24

Na příměří tlačil Bílý dům

Na brzké ukončení bojů ve středečním telefonátu s premiérem Benjaminem Netanjahuem naléhal americký prezident Joe Biden. Předseda izraelské vlády později řekl, že vojenské akce budou pokračovat, dokud nebude splněn jejich cíl, což je zničení infrastruktury Hamásu a likvidace vůdců hnutí.

Izraelský list Maariv získal vyjádření nejmenovaného člena Netanjahuovy strany Likud, podle něhož premiér konflikt záměrně protahuje, aby zabránil opozičnímu politikovi Jairu Lapidovi sestavit kabinet. V židovském státě se totiž během března konaly volby a Netanjahuovi se nepodařilo zformovat vládní koalici. Po něm dostal šanci Lapid, avšak koaliční jednání kvůli bojům stagnují.

„Netanjahu operaci v Gaze protahuje, protože Lapid má nyní mandát k sestavení vlády. Jeho skutečným přáním není zničit Hamás. Spěchá k pátým volbám za dva roky a udělal si z této země rukojmí. Jeho podpora v Likudu slábne,“ napsal s odvoláním na svůj zdroj Maariv.

Útoky v noci na čtvrtek

Izraelské letectvo v noci na čtvrtek znovu bombardovalo cíle v systému podzemních tunelů, které využívá radikální hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovala o tom armáda židovského státu. Ta kromě toho útočila na rampy pro odpalování raket, továrnu na výrobu zbraní nebo dům jednoho z velitelů teroristické organizace. Hamás po půlnoci ostřeloval Izrael raketami, později k ránu už další útoky hlášeny nebyly.

Izraelská armáda uvádí, že Hamás systém tunelů (takzvané „Metro“) budoval celá léta. Měří prý stovky kilometrů a organizace ho využívá k přesunům bojovníků, munice i potravin. Někde v něm mohou jezdit i vozidla. Izraelské letectvo se zaměřuje na uzlová místa tunelové sítě a další strategické body. Velká část Metra leží pod městem Gaza na severu palestinského teritoria.

Následky izraelských náletů ve městě Gaza
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

Násilí mezi Izraelem a Hamásem od minulého pondělka eskalovalo nejvíce od poslední války v roce 2014. Některé státy se snaží obě strany přivést ke klidu zbraní a k vyjednávacímu stolu. Přední politický představitel Hamásu Músá abú Marzúk ve středu uvedl, že konec bojů očekává do jednoho či dvou dnů.

Mezi celkovými 230 oběťmi hlášenými z palestinské strany, je podle nové bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze 65 nezletilých a zraněno je 1710 lidí. Podle izraelských zdrojů je mezi mrtvými i 160 členů teroristických skupin zejména Hamásu a Islámského džihádu.

Do Izraele ve čtvrtek přijel český ministr zahraničí Jakub Kulhánek a jeho slovenský kolega Ivan Korčok. Oba dali najevo solidaritu s židovským státem. Zemi také navštívil šéf německé diplomacie Heiko Maas, který označil tamní situaci za vážnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 47 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...