Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.

Evropská komise tvrdí, že díky dohodě vznikne společný trh se zhruba 700 miliony spotřebiteli. „Od prvního dne jsou snížená cla a otevírají se nové tržní příležitosti,“ uvedla už ve čtvrtek předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Komise uvedla, že dohoda ihned povede „k odstranění či výraznému snížení cel na klíčové vývozy zemí EU, jako jsou auta, léky, víno, alkohol a olivový olej“. Celkem tak má vést k odstranění cel na 91 procent vývozu EU do zemí skupiny Mercosur.

Nové obchodní příležitosti si od dohody slibují i latinskoamerické státy. Smlouvu již ratifikovaly všechny čtyři země Mercosuru – Argentina, Brazílie, Paraguay i Uruguay.

V některých sektorech ale dohoda vzbudila obavy. To se týká především evropských zemědělců, kteří se obávají levnějších dovozů z Latinské Ameriky. Zastánci ujednání poukazují na to, že se počítá s ochrannými mechanismy při nadměrných importech z druhé strany oceánu.

Evropská komise čelí kritice

Kritiku vyvolal i krok Evropské komise uvést dohodu v platnost, ačkoliv o ní ještě nehlasoval Evropský parlament (EP). Není jasné, kdy se europoslanci k ratifikaci dostanou. Letos totiž EP rozhodl, že dohodu nechá přezkoumat Soudním dvorem EU. Do jeho verdiktu nemůže plenární schůze europarlamentu o textu hlasovat.

Jednání o smlouvě trvala od konce 90. let minulého století a byla velice náročná. Nakonec vznikly dva texty. Obchodní dohoda, jejíž ratifikace je snadnější, protože se týká pouze oblastí, které má v kompetenci Evropská komise. Dojednala se i druhá, širší dohoda, která zasahuje do kompetencí sdílených s členskými státy. O tomto druhém textu tak budou muset hlasovat i národní parlamenty.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 3 mminutami

Německé úřady vyšetřují dva útoky na rozvodny, mohlo jít podle nich o sabotáže

Německé úřady vyšetřují dva úterní útoky na rozvodny na východě a na západě země. V obou případech se domnívají, že šlo o sabotáže. V úterý ráno neznámí pachatelé způsobili zkrat v rozvodně u elektrárny Jänschwalde v Braniborsku, ve středu policie ještě informovala o úmyslně způsobeném zkratu v rozvodně v Bergheimu v Severním Porýní-Vestfálsku.
08:21Aktualizovánopřed 35 mminutami

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 1 hhodinou

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 1 hhodinou

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 2 hhodinami

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.