Desítky raket křižují oblohou nad Izraelem. Světelné úkazy, výrazně viditelné hlavně na nočním nebi, jsou důsledkem eskalace konfliktu mezi Palestinci a Izraelci. Zároveň jsou ale také vizitkou sofistikovaného obranného systému židovského státu – Iron Dome (Železná kopule). Ten umí reagovat na vypálené rakety z Pásma Gazy a v bezpečné vzdálenosti je ve vzduchu sestřelit. Už deset let tato technologie dodává Izraelcům pocit bezpečí, byť její efektivita není stoprocentní.
Systém Iron Dome byl spuštěn na jaře roku 2011. První úspěšné sestřely nepřátelských raket přišly vzápětí. Shodou okolností byl tehdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Praze, kde jednal s tehdejším českým premiérem Petrem Nečasem.
„Během mého setkání s panem premiérem došlo k události, která je opravdu mimořádná z vojenského hlediska. Protiraketový systém Iron Dome úspěšně zlikvidoval dvě rakety, dva projektily,“ oznámil izraelský ministerský předseda 7. dubna na tiskové konferenci. „První skutečný test v reálné situaci nastal a systém obstál velmi dobře,“ řekl Netanjahu.
O rok později, v březnu 2012, oznámil Izrael, že systém má devadesátiprocentní účinnost. Železná kopule zvládla i nasazení během vícedenních operací. Během operace Oblakový sloup v listopadu 2012 s úspěchem zachytila na čtyři sta střel vypálených Hamásem.
Iron Dome obstál i během konfliktu v roce 2014, kdy v rámci operace Ochranné ostří v Pásmu Gazy zachytil rovněž devadesát procent střel Hamásu. Do října 2014 zachytily baterie systému více než 1200 nepřátelských raket. Dosud podle serveru Defensenews.com zachytil Iron Dome od svého spuštění přes 2500 raket.
Nezbytnost Železné kopule jako prvku obrany židovského státu se znovu ukázala v posledních dnech. O efektivitě Iron Domu se na vlastní kůži přesvědčil v úterý i štáb České televize v izraelském Aškelonu.
Jak Železná kopule funguje
Iron Dome je provozuschopný nepřetržitě za jakýchkoli povětrnostních podmínek a dokáže reagovat na několik hrozeb současně. Baterii systému tvoří detekční a sledovací radar. Součástí systému je dále řídící centrum a odpalovací jednotka protiraketových střel Tamir. Odpalovací zařízení má baterie v průměru tři až čtyři, každé z nich pak má kontejner na dvacet obranných střel.
V praxi systém díky radaru zjistí letící nepřátelskou raketu a odpálí střelu, jež raketu sestřelí. Železná kopule zvládne eliminovat rakety krátkého doletu, které používají palestinští radikálové – Hamás je odpaluje z Pásma Gazy. Měl by se ale vypořádat i s raketami středního doletu, jimiž disponují Sýrie a libanonské militantní hnutí Hizballáh.
Zneškodnit umí také dělostřelecké granáty o dostřelu až 70 kilometrů a zničit i další vzdušné cíle, například vrtulníky, letadla, drony či střely s plochou dráhou letu.
Po celém Izraeli je nyní rozmístěno nejméně deset baterií protiraketového systému a v plánu je jeho rozšíření i na mořské pobřeží, kde má být umístěn na izraelských korvetách typu Saar a použit k ostraze plynových vrtů ve Středozemním moři.
Na vývoji se podílely USA, radary nakoupila i česká armáda
Na vývoji technologie se podílely také Spojené státy, které každoročně přispívají Izraeli na budování jeho armády několika miliardami dolarů. Systém vyvinula společnost Rafael Advanced Defense Systems s výrobcem letadel Israel Aerospace Industries.
Vývoj řídícího střediska BMC (Battle Management and Weapon Control) měli na starosti softwaroví experti z mPrest, dceřiné firmy výše zmíněné společnosti Rafael – která zase dodala střely Tamir.
- Obranný systém Izraele kromě toho ještě zahrnuje střely Arrow (Šíp) a David's Sling (Davidův prak), které jsou protiváhou raketám dlouhého, respektive středního doletu.
- Zdroj: ČTK
Radary vyvinula společnost Elta Systems, dceřiná firma Israel Aerospace Industries a izraelského ministerstva obrany. Několik jeho kusů v prosinci 2019 koupila také česká armáda.
Izraelská vojenská technologie je ve světě žádaným zbožím. Systém jako první koupili v roce 2016 Ázerbájdžán, dohodu o jeho koupi s Izraelem podepsaly také Indie a Rumunsko. Dvě baterie Iron Dome koupila americká armáda.
- Izrael vydává v současnosti ročně na obranu necelých 22 miliard dolarů (asi 460 miliard korun). Ve své studii o tom informuje Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI). V této statistice se celosvětově Izrael nachází na 14. místě.
- Mnohem zajímavější je ale údaj, kolik procent HDP výdaje pohltí. U Izraele to podle SIPRI v roce 2020 bylo 5,6 procenta.
- Pro srovnání: USA 3,7 procenta, Velká Británie 2,2 procenta. Německo, Itálie nebo Kanada nepřesahují dvě procenta. Česká republika vydává na obranu 1,34 procenta HDP.
- Zdroj: SIPRI
