I kdyby Netanjahu skončil, éra velkých mírových konferencí se nevrátí, míní reportér Szántó

Nahrávám video

Izrael ve volbách vybírá nové složení parlamentu. Bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó v Interview ČT24 poznamenal, že Izraelci chtějí politicky zkušené lídry a vojenské hrdiny. Bývalý šéf armády Benjamin Gantz, který má šanci zvítězit, sice má politické zkušenosti, ale nevyrovná se úřadujícímu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který je podle Szántó v zemi vnímán jako nejtěžší politická váha. A i kdyby Netanjahu skončil, nelze očekávat návrat období podobného 90. letům s velkými mezinárodními mírovými konferencemi.

Mír s Palestinci je podle Jakuba Szántó ve volbách spíš menšinovým tématem a platí to už několik posledních voleb. „Teď momentálně Izrael jako poměrně běžná moderní země řeší takové věci jako nezaměstnanost, vysoké daně, nedostatek sociálního bydlení a astronomické nájmy ve velkých městech,“ podotkl.

Mír případně hraje roli spíš u Gantze. „Naopak Netanjahu přišel s poměrně bezprecedentním prohlášením, kde vychází vstříc výrazně pravicovým nábožensko-nacionalistickým kruhům, že v případě, že vyhraje, tak anektuje osady na Západním břehu. Pravděpodobně tím naráží na to, že má evidentně výrazně větší podporu v Bílém domě, než kdy izraelský premiér měl,“ popsal Szántó.

Podporou z USA vyvažuje Netanjahu vyšetřování kvůli korupci

Přesun americké ambasády do Jeruzaléma a uznání svrchovanosti Izraele nad Golanskými výšinami mají podle někdejšího zpravodaje výrazný vliv. „Oba tyto kroky jsou chápány jako velmi silný trumf Benjamina Netanjahua, které by mu mohly do určité míry získat další hlasy, které by jinak byly věnovány spíš menším stranám,“ míní Szántó.

Zároveň to pro Netanjahuovu image představuje protipól negativním aspektům – vyšetřování kvůli korupci, která jsou zaměřená buď na něj, nebo jeho okolí.

Jistotu pokračujícího mandátu však Netanjahu nemá. Zřejmě bude potřebovat hlasy dalších stran, ale klíčovým hráčem bude i prezident Reuven Rivlin, který rozhodne o tom, kdo sestaví vládu.

I kdyby ale hypoteticky Netanjahu skončil, bylo by podle Szántó naivní si představovat, že by se vrátilo období 90. let s velkými mezinárodními mírovými konferencemi a obrovskými izraelskými ústupky.

„To se nestane. Gantz je voják. Je to pragmatik, není to jestřáb ve smyslu Ariela Šarona, jednoho z dalších generálů, který se stal premiérem, ale zároveň je to člověk, pro nějž je nejpodstatnější obrana Izraele,“ přiblížil. Připouští, že by Gantz mohl být ochoten k nějakým pragmatickým ústupkům, ale je prý velmi těžké říct, jestli by to znamenalo mír s Palestinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 11 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 12 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 12 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...