Trump s Putinem jednali na Aljašce, k dohodě o Ukrajině nedospěli

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin jednali na summitu na americké Aljašce. Šéf Bílého domu označil schůzku za extrémně produktivní. Brzy by měl následovat další summit, kterého by se měl podle Trumpa zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa Kremlu by shody dosažené na summitu mohly být odrazovým můstkem pro ukončení války na Ukrajině a také pro obnovení vazeb mezi Moskvou a Washingtonem.

Agentura AFP podotkla, že lídři na summitu nedosáhli průlomu v otázce Ukrajiny a nenabídli novinky ohledně možného příměří.

Šéf Bílého domu na společné tiskové konferenci uvedl, že v následujících hodinách chce o výsledcích jednání informovat zástupce NATO a evropské představitele. Proběhl prý také telefonát s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého chce pozvat na příští summit, jenž se má dle Trumpových slov odehrát brzy. K čemu přesně dospěli, ale nesdělil. Dle Trumpa bude na Ukrajině, aby se „nakonec rozhodla“.

On-line přenos

Summit Trump–Putin

  • Sobota 16. srpna 2025
  • 21:30

    Vážení čtenáři, speciální on-line přenos k summitu Trump–Putin končí. Další vývoj můžete sledovat v rámci našeho běžného zpravodajství.

  • 21:10

    „Když si vzpomínám na určité lekce z historie, tak to byl Adolf Hitler, který pravidelně v roce 1938 říkal, že Sudety jsou jeho posledním požadavkem,“ připomněl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Pokud slyším od agresora Vladimira Putina, že chce jen kousek Doněcké oblasti, tak nemám sebemenší důvod tomu věřit,“ dodal

  • 20:32

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ministr zahraničí Andrij Sybyha nebo premiérka Julija Svyrydenková se snaží vnímat summit Trump–Putin, že aspoň do jisté míry došlo k tomu, co chtěli – vyjednávání o možném míru se posouvají dál, přiblížila zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Trump prý Zelenskému při telefonátu „poradil“, aby uzavřel dohodu o ukončení války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi Fox News. „Musí se uzavřít dohoda. Ano. Podívejte, Rusko je velká mocnost a oni ne. Jsou to skvělí vojáci,“ prohlásil.

Debatu s Putinem Trump označil za „extrémně produktivní“, přinesla prý skvělý pokrok. „Bylo mnoho a mnoho bodů, na kterých jsme se shodli – na většině z nich, řekl bych. U několika důležitých jsme se zatím úplně neshodli, ale dosáhli jsme určitého pokroku,“ vyjádřil své přesvědčení Trump, který se na Putina na začátku tiskové konference usmíval a nechal ho vystoupit jako prvního.

Zároveň ale americký prezident poznamenal, že v „pravděpodobně nejdůležitější“ části jednání shoda nebyla. Ve vystoupení před novináři, které někteří z nich označují za plné nejasných vyjádření, ale neuvedl, o co konkrétně šlo. Je nicméně optimistický, shoda se prý najde. Ruský vládce Trumpa pozval do Moskvy, k čemuž se ale šéf Bílého domu vyjádřil zdrženlivě.

Putin hovořil o „pokroku v urovnání konfliktu“

Putin prohlásil, že „bylo potřeba situaci napravit“. Jednání s americkým prezidentem označil za konstruktivní a užitečné, Ukrajina dle něj byla jedním z témat. Počítá prý s tím, že Kyjev a Evropa nebudou bránit v tom, co nazval pokrokem v urovnání konfliktu. Ten rozpoutalo v únoru 2022 Rusko právě na příkaz Putina. Detaily ani on nesdělil.

18 minut
Události: Summit Trump–Putin
Zdroj: ČT24

Vyjádřil však naději, že dohody uzavřené s Trumpem budou odrazovým můstkem pro urovnání konfliktu na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. „Mám všechny důvody věřit, že pokud se vydáme touto cestou, můžeme co nejdříve dosáhnout ukončení konfliktu na Ukrajině,“ uvedl.

Šéf Kremlu označil Ukrajince za bratrský národ a tvrdil, že Rusko má upřímný zájem na ukončení konfliktu. Navzdory tomu pokračuje Moskva v úderech na ukrajinské obyvatelstvo a ničí tamní kritickou infrastrukturu. „Zároveň jsme však přesvědčeni, že aby bylo urovnání týkající se Ukrajiny udržitelné a dlouhodobé, musí být odstraněny všechny základní příčiny krize,“ prohlásil Putin. Je podle něj zapotřebí zohlednit „obavy“ Ruska a obnovit to, co nazval „spravedlivou rovnováhou v bezpečnostní sféře v Evropě a na světě“.

Tato vyjádření jsou podle agentury Reuters známkou toho, že nadále odmítá příměří.

Putin uvedl, že dle něj existuje obrovský potenciál pro budování obchodního a investičního partnerství mezi oběma zeměmi v oblastech, jako jsou energetika, technologie a průzkum vesmíru. A také v Arktidě.

Nepřítomnost ukrajinského prezidenta Zelenského na aljašském summitu vyvolala v Evropě obavy, že se Moskva a Washington pokusí rozhodnout o osudu Ukrajiny za jejími zády. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Darčijev mezitím podle Reuters řekl, že se brzy budou konat nové konzultace, jejichž cílem bude řešit témata způsobující napětí mezi USA a Ruskem.

Putin opustil americkou základnu na Aljašce po zhruba tříhodinovém jednání. Zanedlouho z místa odletěl také šéf Bílého domu. Oba státníci tak Aljašku opustili přibližně po pěti hodinách, dodal server BBC. Původně bylo oznámeno, že po jednání se obě delegace zúčastní společného oběda, to se ale podle všeho nestalo.

Trump se po Putinově odchodu vrátil do místnosti, kde se konalo bilaterální jednání, dodala BBC. Podle americké CBS dal rozhovor moderátorovi konzervativní televize Fox Seanu Hannitymu. Prezident USA v něm uvedl, že nechce dál vidět umírat lidi na Ukrajině a že byla nalezena shoda v několika bodech. Hovořil také o plánované schůzce, která by měla primárně proběhnout mezi Putinem a Zelenským. Zmínil rovněž, že je na Ukrajině, aby se „nakonec rozhodla“.

Připustil ovšem, že na tomto jednání bude možná také přítomen. Po skončení natáčení rovněž nastoupil do letadla a odcestoval.

Nejistý konec

Na výsledky summitu reagovala také světová média. Po vyjádřeních obou státníků, kteří společnou tiskovou konferenci opustili, aniž by novináři mohli položit své dotazy, vydal komentář například list The New York Times. Podle něj je v případě Trumpa „velmi nezvyklé“, aby médiím neodpovídal.

Trump doufá, že příměří ve válce, kterou Putin zahájil před třemi a půl lety, přinese mír do regionu a posílí jeho pověst globálního mírotvůrce hodného Nobelovy ceny míru, připomněl Reuters.

Pro Putina byl summit – první mezi ním a americkým prezidentem od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 – již velkým vítězstvím, bez ohledu na jeho výsledek, soudí americká média. Šéf Kremlu tak může setkání vykreslit jako důkaz, že se roky trvající snahy Západu izolovat Rusko rozpadly a že Moskva znovu zaujímá své právoplatné místo u stolu mezinárodní diplomacie.

Na Putina vydal v souvislosti s únosy stovek ukrajinských dětí do Ruska zatykač Mezinárodní trestní soud. Rusko tato obvinění popírá, Kreml je označil za neplatná. Z tohoto ohledu však návštěva Aljašky nebyla pro ruského vládce problematická, neboť Rusko a Spojené státy autoritu soudu neuznávají.

Trump několik dní před summitem pohrozil sankcemi proti Moskvě a sekundárními sankcemi proti zemím, které kupují její ropu – především Indii a Číně, pokud nebudou podniknuty žádné kroky k ukončení války na Ukrajině. Dosud však Trump své hrozby nenaplnil, přestože Putinovi stanovil termín pro souhlas s příměřím na začátku tohoto měsíce.

Den před summitem také Putin nastínil možnost něčeho, co Trump podle Reuters chce – nové dohody o kontrole jaderných zbraní, která by nahradila poslední platnou dohodu, jejíž platnost vyprší v únoru. Není nicméně jasné, zda byla tato otázka v pátek projednána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skupina 14 zemí odsuzuje Izrael kvůli dalším osadám na Západním břehu

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69.
před 5 mminutami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025
Načítání...