Trump s Putinem jednali na Aljašce, k dohodě o Ukrajině nedospěli

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin jednali na summitu na americké Aljašce. Šéf Bílého domu označil schůzku za extrémně produktivní. Brzy by měl následovat další summit, kterého by se měl podle Trumpa zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa Kremlu by shody dosažené na summitu mohly být odrazovým můstkem pro ukončení války na Ukrajině a také pro obnovení vazeb mezi Moskvou a Washingtonem.

Agentura AFP podotkla, že lídři na summitu nedosáhli průlomu v otázce Ukrajiny a nenabídli novinky ohledně možného příměří.

Šéf Bílého domu na společné tiskové konferenci uvedl, že v následujících hodinách chce o výsledcích jednání informovat zástupce NATO a evropské představitele. Proběhl prý také telefonát s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého chce pozvat na příští summit, jenž se má dle Trumpových slov odehrát brzy. K čemu přesně dospěli, ale nesdělil. Dle Trumpa bude na Ukrajině, aby se „nakonec rozhodla“.

On-line přenos

Summit Trump–Putin

  • Sobota 16. srpna 2025
  • 21:30

    Vážení čtenáři, speciální on-line přenos k summitu Trump–Putin končí. Další vývoj můžete sledovat v rámci našeho běžného zpravodajství.

  • 21:10

    „Když si vzpomínám na určité lekce z historie, tak to byl Adolf Hitler, který pravidelně v roce 1938 říkal, že Sudety jsou jeho posledním požadavkem,“ připomněl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Pokud slyším od agresora Vladimira Putina, že chce jen kousek Doněcké oblasti, tak nemám sebemenší důvod tomu věřit,“ dodal

  • 20:32

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ministr zahraničí Andrij Sybyha nebo premiérka Julija Svyrydenková se snaží vnímat summit Trump–Putin, že aspoň do jisté míry došlo k tomu, co chtěli – vyjednávání o možném míru se posouvají dál, přiblížila zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Trump prý Zelenskému při telefonátu „poradil“, aby uzavřel dohodu o ukončení války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi Fox News. „Musí se uzavřít dohoda. Ano. Podívejte, Rusko je velká mocnost a oni ne. Jsou to skvělí vojáci,“ prohlásil.

Debatu s Putinem Trump označil za „extrémně produktivní“, přinesla prý skvělý pokrok. „Bylo mnoho a mnoho bodů, na kterých jsme se shodli – na většině z nich, řekl bych. U několika důležitých jsme se zatím úplně neshodli, ale dosáhli jsme určitého pokroku,“ vyjádřil své přesvědčení Trump, který se na Putina na začátku tiskové konference usmíval a nechal ho vystoupit jako prvního.

Zároveň ale americký prezident poznamenal, že v „pravděpodobně nejdůležitější“ části jednání shoda nebyla. Ve vystoupení před novináři, které někteří z nich označují za plné nejasných vyjádření, ale neuvedl, o co konkrétně šlo. Je nicméně optimistický, shoda se prý najde. Ruský vládce Trumpa pozval do Moskvy, k čemuž se ale šéf Bílého domu vyjádřil zdrženlivě.

Putin hovořil o „pokroku v urovnání konfliktu“

Putin prohlásil, že „bylo potřeba situaci napravit“. Jednání s americkým prezidentem označil za konstruktivní a užitečné, Ukrajina dle něj byla jedním z témat. Počítá prý s tím, že Kyjev a Evropa nebudou bránit v tom, co nazval pokrokem v urovnání konfliktu. Ten rozpoutalo v únoru 2022 Rusko právě na příkaz Putina. Detaily ani on nesdělil.

Nahrávám video

Vyjádřil však naději, že dohody uzavřené s Trumpem budou odrazovým můstkem pro urovnání konfliktu na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. „Mám všechny důvody věřit, že pokud se vydáme touto cestou, můžeme co nejdříve dosáhnout ukončení konfliktu na Ukrajině,“ uvedl.

Šéf Kremlu označil Ukrajince za bratrský národ a tvrdil, že Rusko má upřímný zájem na ukončení konfliktu. Navzdory tomu pokračuje Moskva v úderech na ukrajinské obyvatelstvo a ničí tamní kritickou infrastrukturu. „Zároveň jsme však přesvědčeni, že aby bylo urovnání týkající se Ukrajiny udržitelné a dlouhodobé, musí být odstraněny všechny základní příčiny krize,“ prohlásil Putin. Je podle něj zapotřebí zohlednit „obavy“ Ruska a obnovit to, co nazval „spravedlivou rovnováhou v bezpečnostní sféře v Evropě a na světě“.

Tato vyjádření jsou podle agentury Reuters známkou toho, že nadále odmítá příměří.

Putin uvedl, že dle něj existuje obrovský potenciál pro budování obchodního a investičního partnerství mezi oběma zeměmi v oblastech, jako jsou energetika, technologie a průzkum vesmíru. A také v Arktidě.

Nepřítomnost ukrajinského prezidenta Zelenského na aljašském summitu vyvolala v Evropě obavy, že se Moskva a Washington pokusí rozhodnout o osudu Ukrajiny za jejími zády. Ruský velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Darčijev mezitím podle Reuters řekl, že se brzy budou konat nové konzultace, jejichž cílem bude řešit témata způsobující napětí mezi USA a Ruskem.

Putin opustil americkou základnu na Aljašce po zhruba tříhodinovém jednání. Zanedlouho z místa odletěl také šéf Bílého domu. Oba státníci tak Aljašku opustili přibližně po pěti hodinách, dodal server BBC. Původně bylo oznámeno, že po jednání se obě delegace zúčastní společného oběda, to se ale podle všeho nestalo.

Trump se po Putinově odchodu vrátil do místnosti, kde se konalo bilaterální jednání, dodala BBC. Podle americké CBS dal rozhovor moderátorovi konzervativní televize Fox Seanu Hannitymu. Prezident USA v něm uvedl, že nechce dál vidět umírat lidi na Ukrajině a že byla nalezena shoda v několika bodech. Hovořil také o plánované schůzce, která by měla primárně proběhnout mezi Putinem a Zelenským. Zmínil rovněž, že je na Ukrajině, aby se „nakonec rozhodla“.

Připustil ovšem, že na tomto jednání bude možná také přítomen. Po skončení natáčení rovněž nastoupil do letadla a odcestoval.

Nejistý konec

Na výsledky summitu reagovala také světová média. Po vyjádřeních obou státníků, kteří společnou tiskovou konferenci opustili, aniž by novináři mohli položit své dotazy, vydal komentář například list The New York Times. Podle něj je v případě Trumpa „velmi nezvyklé“, aby médiím neodpovídal.

Trump doufá, že příměří ve válce, kterou Putin zahájil před třemi a půl lety, přinese mír do regionu a posílí jeho pověst globálního mírotvůrce hodného Nobelovy ceny míru, připomněl Reuters.

Pro Putina byl summit – první mezi ním a americkým prezidentem od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 – již velkým vítězstvím, bez ohledu na jeho výsledek, soudí americká média. Šéf Kremlu tak může setkání vykreslit jako důkaz, že se roky trvající snahy Západu izolovat Rusko rozpadly a že Moskva znovu zaujímá své právoplatné místo u stolu mezinárodní diplomacie.

Na Putina vydal v souvislosti s únosy stovek ukrajinských dětí do Ruska zatykač Mezinárodní trestní soud. Rusko tato obvinění popírá, Kreml je označil za neplatná. Z tohoto ohledu však návštěva Aljašky nebyla pro ruského vládce problematická, neboť Rusko a Spojené státy autoritu soudu neuznávají.

Trump několik dní před summitem pohrozil sankcemi proti Moskvě a sekundárními sankcemi proti zemím, které kupují její ropu – především Indii a Číně, pokud nebudou podniknuty žádné kroky k ukončení války na Ukrajině. Dosud však Trump své hrozby nenaplnil, přestože Putinovi stanovil termín pro souhlas s příměřím na začátku tohoto měsíce.

Den před summitem také Putin nastínil možnost něčeho, co Trump podle Reuters chce – nové dohody o kontrole jaderných zbraní, která by nahradila poslední platnou dohodu, jejíž platnost vyprší v únoru. Není nicméně jasné, zda byla tato otázka v pátek projednána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 39 mminutami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 2 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 10 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.