Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.

Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj agentuře Bloomberg sdělil, že pokud včas nedorazí potřebné finanční prostředky ze zahraničí, bude muset jeho instituce v krajním případě obnovit přímé půjčování peněz ministerstvu financí. Tyto peníze by se pak použily k hrazení platů vojáků a dalších nezbytných výdajů.

Problémy Ukrajiny ohledně financování obrany přicházejí v době, kdy ruský rozpočet těží z růstu cen ropy, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě. Ten koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Konflikt navíc odčerpává vojenské zdroje Spojených států i pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa, což odsouvá do pozadí diplomatické snahy o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou, píše Bloomberg.

Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu na začátku loňského roku prakticky ukončily přímou pomoc Kyjevu. Ponechaly tak platby za zbraně i finanční podporu Kyjeva na bedrech Evropy.

Půjčka od Evropské unie

Evropská unie loni v prosinci schválila, že Ukrajině půjčí 90 miliard eur, Maďarsko však následně tuto půjčku zablokovalo. První peníze z půjčky měly dorazit na Ukrajinu v dubnu, maďarský premiér Viktor Orbán ale hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba.

Osud půjčky zřejmě zůstane dál nejistý přinejmenším do parlamentních voleb v Maďarsku, které jsou plánovány na 12. dubna, píše Bloomberg. Předvolební průzkumy naznačují, že Orbánovu nacionalisticko-konzervativní stranu Fidesz by mohla porazit opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na síti telegram v souvislosti se zablokovanou půjčkou od EU uvedl, že jeho země doufá v „alternativu, která by Ukrajině umožnila přístup k těmto finančním prostředkům“. Dodal, že jinak bude ukrajinská armáda čelit nedostatku financí. Varoval, že nedostatek financí by zasáhl rovněž výrobu dronů a nákupy systémů protivzdušné obrany.

Další komplikace

Kyjev má teď navíc problémy s plněním podmínek čtyřletého úvěrového programu v objemu 8,1 miliardy dolarů (téměř 173 miliard korun), který Ukrajině v únoru schválil Mezinárodní měnový fond. Ukrajinský parlament stále neschválil změny daňových zákonů, které jsou podmínkou pro uvolnění dalších peněz z programu. Kyjev zatím z tohoto programu obdržel 1,5 miliardy dolarů.

Situaci Ukrajiny komplikuje i sílící neochota některých členských států přispívat na nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu. Kyjev odhadl, že na tyto nákupy bude letos potřebovat patnáct miliard dolarů, píše Bloomberg.

Ukrajina bude podle odhadů ukrajinských finančních úřadů letos potřebovat zahraniční pomoc v celkovém objemu 52 miliard dolarů. Předseda finančního výboru ukrajinského parlamentu Danylo Hetmancev minulý měsíc v rozhovoru s časopisem Forbes uvedl, že v případě pokračujících problémů s financováním by mohl Kyjev již v dubnu čelit „finanční tragédii“.

„Situace je napjatá,“ podotkl bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, podle něhož se zdá, že Ukrajina má zdroje do poloviny nebo konce května. „Ale i kdyby nemělo dojít k odblokování oné unijní půjčky na celoevropské úrovni (…), tak by byly s pravděpodobností hraničící s jistotou dojednány bilaterální dvoustranné dohody mezi jednotlivými členskými státy a Ukrajinou,“ domnívá se Bříza, který je přesvědčen o tom, že se Ukrajina za dva měsíce nezhroutí a nebude muset vyhlásit bankrot.

Nahrávám video
Bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Haiťany terorizují drony. Cílí i na děti

Haiti čelí nebývalé vlně násilí spojeného s gangy. Zpacifikovat zločinecké skupiny má pomoci nová mezinárodní mise, jež dostala pravomoc zatýkat. Nahradí tak síly vedené Keňou, které neuspěly a čelí obvinění ze sexuálních útoků. Místní policie ve spolupráci se soukromou vojenskou firmou mezitím systematicky vraždí údajné ozbrojence včetně dětí pomocí dronů. Lidskoprávní organizace poukazují na civilní oběti. Nezletilí tvoří podle OSN polovinu členů gangů.
před 9 mminutami

Japonsko usnadní vývoz zbraní, média hovoří o zásadní změně poválečné politiky

Vláda japonské premiérky Sanae Takaičiové schválila změny usnadňující vývoz zbraní. V úterý o tom informovala agentura Kjódó. Agentura AP to označila za zásadní obrat v dosavadní poválečné pacifistické politice Japonska. Kritici naopak tvrdí, že postup vlády porušuje japonskou ústavu, kterou se tato asijská země zříká války.
před 48 mminutami

Prodloužení příměří s Íránem je velmi nepravděpodobné, řekl Trump

Prodloužení dvoutýdenního příměří s Íránem je velmi nepravděpodobné, pokud do té doby nedojde k uzavření dohody, řekl prezident USA Donald Trump Bloombergu. Příměří dle něj vyprší ve středu večer východoamerického času (v noci na čtvrtek SELČ). Trump zároveň v rozhovoru s listem New York Post (NYP) vyjádřil ochotu setkat se s vysokými íránskými představiteli, pokud při mírových jednáních mezi Washingtonem a Teheránem v Pákistánu nastane průlom.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Otrávených balení s dětskou výživou by mohlo být podle médií až dvanáct

Otrávených balení s dětskou výživou potravinářského výrobce HiPP by mohlo být až dvanáct, dosud se přitom hovořilo o šesti baleních, z nichž pět se policii podařilo zajistit. Informují o tom rakouská média včetně veřejnoprávní stanice ORF, konkrétní zdroje ale neuvádějí. Případ vydírání firmy HiPP, která má sídlo v Německu, se bezprostředně týká Česka, Slovenska a Rakouska, kde se skleničky s výživou kontaminovanou jedem na krysy našly.
před 3 hhodinami

Americká ministryně práce opouští Trumpovu vládu

Americká ministryně práce Lori Chavezová-DeRemerová končí ve vládě prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury AP to oznámil Bílý dům. Chavezová-DeRemerová je třetí členkou Trumpova kabinetu, která opouští vládní funkci. V minulosti se potýkala s několika skandály, mimo jiné s obviněním ze zneužití moci, poměru s podřízeným a pitím alkoholu v práci.
před 5 hhodinami

Tim Cook opustí post generálního ředitele společnosti Apple

Tim Cook po patnácti letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to v pondělí oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
před 6 hhodinami

Konec bojů, nebo jen pauza? Libanonci se vracejí domů s obavami z další eskalace

Desetidenní příměří z velké části zastavilo válku mezi Izraelem a teroristickým Hizballáhem podporovaným Íránem, která se vyvinula z konfliktu mezi Spojenými státy a Teheránem. Libanonci, kteří byli nuceni uprchnout ze svých domovů, se vracejí, aby zkontrolovali škody, které ostřelování na jejich domech způsobilo. Odklízejí trosky, pátrají po obětech a pohřbívají mrtvé. Současně si však kladou otázku – co když se válka za deset dní vrátí?
před 7 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala nakrátko osvobodit

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a zhruba dvě hodiny plula zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete. Kolem poledne ale znova uvázl na mělčině, již počtvrté. Hladina vody navíc opět klesá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...