Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).
„Austrálie a Nový Zéland se do iniciativy PURL také zapojí, a to jako první partneři NATO,“ řekl Rutte po jednání v Bruselu. Podle ministra zahraničí v demisi Jana Lipavského (nestr. za ODS) šéf NATO informoval o zapojení 24 zemí.
Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) umožňuje nakupovat americkou vojenskou techniku na podporu ukrajinské obrany proti ruské agresi. Za zbraně Washingtonu platí členské země NATO.
Účast v iniciativě je pro členské země NATO dobrovolná. Jednotlivé balíky mají hodnotu pět set milionů dolarů (více než deset miliard korun) a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ prohlásil Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí, je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského vůdce Vladimira Putina“.
Rutte: Ukrajina musí být v co nejlepší pozici
Při příchodu na rokování v alianční centrále v Bruselu Rutte prohlásil, že naprosto souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v tom, že „mlýnek na maso“, kterým je válka na Ukrajině, musí skončit. Je podle něj důležité dosáhnout toho, aby Ukrajina byla při vyjednávání v co nejlepší pozici. Cestou k tomu je dát Rusku najevo, že na Ukrajinu budou dále proudit zbraně, a zajistit, aby protiruské sankce skutečně byly cítit.
„Je důležité, že zbraně na Ukrajinu stále míří a pokračuje i další podpora včetně dánsko-litevské iniciativy investovat do obranného průmyslu na Ukrajině, včetně české muniční iniciativy a veškeré další bilaterální podpory pro Kyjev,“ řekl novinářům Rutte.
Šéf NATO věří, že i v příštím roce se na spojeneckou iniciativu podaří dávat kolem miliardy dolarů měsíčně, ideálně celkem až patnáct miliard (311 miliard korun). Zároveň ocenil konzultace a „neustálý kontakt“ se Spojenými státy o mírovém procesu.
Přímo o probíhajících mírových jednáních mezi Američany a Ukrajinci a Američany a Rusy se podle Lipavského ve středu nediskutovalo. „Určitě vítám americkou snahu o jednání v této věci. Nicméně musíme zůstat obezřetní, neprodat Ukrajinu, neprodat sami sebe,“ upozornil Lipavský.
Během pracovního oběda se k ministrům připojil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Podle Lipavského jeho ukrajinský protějšek hovořil zejména o tom, jakou pomoc nyní Kyjev potřebuje. „Ukrajina má nedostatek protileteckých prostředků, ale zároveň dokáže nabídnout kvalitní spolupráci ve výrobě dronů i sdílení know-how,“ uvedl dosluhující ministr.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna před začátkem diskusí řekl, že jeho země je připravena poslat vojáky na Ukrajinu, pokud bezpečnostní záruky v mírové dohodě, o níž se nyní jedná, budou obsahovat ustanovení o mírových silách.
Šéf německé diplomacie Wadephul také vyjádřil přesvědčení, že ruský vládce Vladimir Putin zatím nedal najevo žádnou skutečnou připravenost vyjednávat o míru. „Putin nadále usiluje o podkopání evropské a euroatlantické bezpečnosti. Chce zkoušet naši připravenost k obraně. Chce nás rozdělit, aby oslabil naši alianci,“ míní Wadephul, podle něhož se mu to ale nepovede.
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance budou na svém zasedání v Bruselu řešit pokračující pomoc Ukrajině a také navyšování obranných výdajů. Do sídla NATO nedorazil americký ministr zahraničí Marco Rubio, zastupuje ho jeho náměstek Christopher Landau, který již v úterý 2. prosince povečeřel právě s Ruttem. Podle šéfa NATO má Rubio nabitý program a „nic by za tím nehledal“. Negativně to nevnímá ani Lipavský.
Rusko nejedná o míru, Rusko hraje o čas, uvedl český ministr zahraničí
Dosavadní diplomatická jednání ukazují, že Rusko jen hraje o čas, uvedl před jednáním v sídle NATO ministr zahraničí Lipavský. Kdyby chtělo jednat o míru, zastavilo by podle něj vojenské akce. Lipavský během jednání plánuje hovořit i o české muniční iniciativě. Chce zmínit potřebu zapojení dalších zemí, protože jde podle něj o významný zdroj munice pro Ukrajinu.
Úterní diplomatická jednání mezi americkou a ruskou stranou žádný posun nepřinesla. Podle Lipavského je ale v tomto ohledu klíčové, že s Američany komunikuje i evropská strana a že z prvotních návrhů zmizely části, které se týkaly přímo NATO či zemí Evropské unie.
„Evropa není ve slabém postavení, dáváme na podporu Ukrajiny skutečně hodně zdrojů politických, ekonomických i vojenských. Myslím, že to je něco, co musí Spojené státy ve výsledku také reflektovat,“ uvedl český ministr. „Takže pokud se Spojené státy americké vydaly touto cestou hledání určitého politického řešení, nezatracujme to, ale hlídejme si své zájmy,“ dodal.
Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius v nedávném rozhovoru uvedl, že Evropané potřebují vlastní mírový plán pro Ukrajinu a měli by přestat čekat na to, až Američané převezmou veškerou iniciativu. „Já mám mírový plán, že Rusové mají vypadnout z Ukrajiny,“ reagoval ministr Lipavský. „Dosavadní jednání ukazují, že Rusové hrají jenom o čas. Kdyby chtěli jednat o míru, tak zastaví vojenské akce, zastaví bombardování, zastaví zabíjení civilistů,“ dodal. Podle něj se nyní jedná jen o tom, zda budou, či nebudou splněny ruské válečné cíle. „Celých těch tři a půl roku slyšíme z Kremlu stejnou píseň, a to není mírové jednání,“ doplnil.
Česko se do iniciativy nazvané Seznam prioritních požadavků Ukrajiny zatím nezapojilo. „Já mohu odkázat pouze k vyjádření premiéra Petra Fialy, který již v létě říkal, že v tuto chvíli se česká vláda nezapojí, a pak je to otázka na budoucí vládu,“ uvedl Lipavský.
Belgie odmítá návrhy EK ohledně využití zmrazených ruských aktiv
Návrhy Evropské komise ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině zajištěné ruskými zmrazenými aktivy nezohledňují obavy Belgie. V Bruselu to prohlásil belgický ministr zahraničí Maxime Prévot a opět zdůraznil, že belgické obavy jsou oprávněné. Země, která má nad většinou zmrazených ruských aktiv v Evropě kontrolu, žádá plné ošetření rizik. Ve středu 3. prosince by Komise měla zveřejnit právní návrhy související s reparační půjčkou, po kterých členské státy dlouho volaly, a hned odpoledne se jimi začnou zabývat velvyslanci členských států při EU.
Problematiku finančních potřeb Ukrajiny do roku 2027 řeší Evropská komise, která hledá, jak překonat odpor části členských zemí vůči takzvané reparační půjče, zajištěné ruskými aktivy v Unii zmrazenými v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. O věci by měli na prosincovém summitu rozhodnout šéfové států a vlád Unie, na své poslední schůzce se nedohodli. Plán tehdy odmítla právě Belgie, kde se většina ruských aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik. Ukrajina přitom finanční podporu potřebuje nejpozději ve druhé čtvrtině roku 2026.
Komise přišla v říjnu s plánem, kdy by na záruky za takzvanou reparační půjčku Ukrajině ve výši až 185 miliard eur (4,5 bilionu korun) byla využita ruských aktiva zmrazená na účtech v Evropě po začátku ruské agrese vůči Ukrajině. Ukrajina by úvěr splatila až poté, co by Kyjev od Moskvy dostal válečné reparace.
Podle Komise takový postup neznamená konfiskaci ruských peněz. Moskva reagovala slovy o krádeži a Belgie se obává případného ruského úspěchu, pokud by Rusko unijní postup právně napadlo.
Prévot, který se v Bruselu účastní jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO o podpoře napadené země, potvrdil trvající odmítavý postoj Belgie. Řekl, že návrh Komise neodpovídá obavám Belgie, je nadále „nejhorší možností“ a že jeho země požaduje, aby byla plně pokryta rizika. „Máme pocit frustrace z toho, že nás nikdo nevyslyšel,“ citovala ministra agentura AFP.
Prévot podle agentury Reuters zdůraznil, že Belgie nadále usiluje o alternativní řešení vůči navrhované reparační půjčce. Nechce si však podle něj znepřátelit evropské partnery nebo Ukrajinu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v Bruselu vyjádřil přesvědčení, že řešení ohledně zmrazených aktiv se najde, pokud země budou stát při sobě. Belgické obavy přitom podle něj berou partneři velmi vážně.
Držení zmrazených ruských aktiv je navázáno na sankce, které EU vůči Rusku přijímá a každých šest měsíců prodlužuje. Prodlužování sankčních balíčků přitom musí být jednomyslné. Belgie má obavy mimo jiné z toho, že by některé ze zemí EU, například Maďarsko či Slovensko, mohly v budoucnu prodloužení sankcí vetovat, což by znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv a Belgie by tak musela finance Rusku okamžitě vrátit.
Komise ale našla cestu, jak jednomyslnost obejít a má v plánu odkázat se na článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci“. Unijní exekutiva má podle všeho v plánu tento článek interpretovat tak, že vzhledem k tomu, co je v sázce, bude pro prodloužení sankcí stačit kvalifikovaná většina států.
Jeden z diplomatů, na které se odvolává server Politico, uvedl, že tato strategie je způsobem, jak „zajistit podporu Belgie“. Právníci EU se shodují, že flexibilní formulace článku 122 ospravedlňuje přepracování požadavků na jednomyslnost, protože zrušení sankcí by způsobilo chaos v evropské ekonomice.
