Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění v pondělí požadovaly Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení miliardářů označil za ostudné a neobhajitelné.
Shody na tom, že se sankce prodlouží na delší dobu výměnou za vyškrtnutí dvou zmíněných lidí, bylo dle původních informací dosaženo na pondělním jednání velvyslanců členských států při EU (Coreper) v Bruselu. Následně byla zahájena takzvaná písemná procedura, aby bylo vše formálně schváleno.
Poté se ovšem proti vyškrtnutí postavilo Lotyšsko, píše Reuters. Sankce EU musí schvalovat jednomyslně. Již od úterního rána se konala další jednání a nakonec byla potvrzena původní pondělní shoda. Lotyšsko se poté hlasování zdrželo, což umožnilo dohodu přijmout, napsala agentura Reuters s odvoláním na diplomaty.
Lotyšský premiér Andris Kulbergs podle agentury Reuters uvedl, že francouzský prezident Emmanuel Macron souhlasil se zahájením jednání o zapojení Rigy do francouzské iniciativy v oblasti jaderného odstrašení a vyjádřil odhodlání posílit francouzskou vojenskou přítomnost v pobaltské zemi, zejména v protivzdušné obraně.
Dále se ale musela opět uskutečnit takzvaná písemná procedura. Všechny státy EU v jejím rámci dohodu formálně schválily. Bez tohoto kroku by sankce přestaly o půlnoci platit, což by znamenalo, že vyprší sankce na všech zhruba tři tisíce Rusů.
Role Francie
Požadavek na vyškrtnutí Usmanova vzneslo Slovensko, uvedl již dříve bruselský server Politico. Překvapené a pobouřené reakce následně podle Reuters vyvolal krok Francie, která se k Bratislavě přidala. Odvolávala se přitom na obavy o národní bezpečnost. Lucembursko následně začalo požadovat i odstranění Fridmana.
Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí odmítl již dříve celou záležitost komentovat. List Financial Times nicméně napsal, že za postojem Paříže stojí pravděpodobně vyjednávání s Ázerbájdžánem. Francie údajně usiluje o propuštění několika francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu má být součástí této dohody. Baku to minulý týden odmítlo.
„Usmanov a Fridman byli zařazeni na sankční seznam, protože jsou součástí ruského agresivního režimu, který rozpoutal válku proti Ukrajině. Co se změnilo? Nic,“ napsal v pondělí ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X. V úterý krok označil za ostudný a neobhajitelný. „Moskva slaví, protože dosáhla svého: pocitu beztrestnosti, ponížení EU a rozkolu mezi Evropany. Oslavy v Moskvě však lze ještě zmařit. Vyzývám všechny členské státy EU, aby teď oznámily, že na tyto dvě osoby uvalí vlastní národní sankce,“ doplnil.
Vydělali na metalurgii a bankovnictví
Podle žebříčku agentury Bloomberg činil Usmanovův majetek začátkem letošního roku 18,8 miliardy dolarů (asi 395 miliard korun). Miliardář, který zbohatl především díky podnikání spojenému s těžbou a zpracováním kovů, podal v Evropě několik žalob, jejichž cílem bylo zrušení sankcí. Magnát má rovněž majetek v telekomunikačních a internetových společnostech a v médiích. Vlastní také ruský ekonomický deník Kommersant.
Rovněž Fridman patří k nejbohatším ruským podnikatelům. Je spoluzakladatelem Alfa Group a Alfa-Bank, jedné z největších soukromých bank v Rusku. I on sankce napadl u Soudního dvora EU.
Na sankčním seznamu Evropské unie jsou nyní téměř tři tisíce lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU podíl těchto fyzických a právnických osob na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
