EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění v pondělí požadovaly Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení miliardářů označil za ostudné a neobhajitelné.

Shody na tom, že se sankce prodlouží na delší dobu výměnou za vyškrtnutí dvou zmíněných lidí, bylo dle původních informací dosaženo na pondělním jednání velvyslanců členských států při EU (Coreper) v Bruselu. Následně byla zahájena takzvaná písemná procedura, aby bylo vše formálně schváleno.

Poté se ovšem proti vyškrtnutí postavilo Lotyšsko, píše Reuters. Sankce EU musí schvalovat jednomyslně. Již od úterního rána se konala další jednání a nakonec byla potvrzena původní pondělní shoda. Lotyšsko se poté hlasování zdrželo, což umožnilo dohodu přijmout, napsala agentura Reuters s odvoláním na diplomaty.

Lotyšský premiér Andris Kulbergs podle agentury Reuters uvedl, že francouzský prezident Emmanuel Macron souhlasil se zahájením jednání o zapojení Rigy do francouzské iniciativy v oblasti jaderného odstrašení a vyjádřil odhodlání posílit francouzskou vojenskou přítomnost v pobaltské zemi, zejména v protivzdušné obraně.

Dále se ale musela opět uskutečnit takzvaná písemná procedura. Všechny státy EU v jejím rámci dohodu formálně schválily. Bez tohoto kroku by sankce přestaly o půlnoci platit, což by znamenalo, že vyprší sankce na všech zhruba tři tisíce Rusů.

Ališer Usmanov v roce 2017
Zdroj: Reuters/Sergei Karpukhin

Role Francie

Požadavek na vyškrtnutí Usmanova vzneslo Slovensko, uvedl již dříve bruselský server Politico. Překvapené a pobouřené reakce následně podle Reuters vyvolal krok Francie, která se k Bratislavě přidala. Odvolávala se přitom na obavy o národní bezpečnost. Lucembursko následně začalo požadovat i odstranění Fridmana.

Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí odmítl již dříve celou záležitost komentovat. List Financial Times nicméně napsal, že za postojem Paříže stojí pravděpodobně vyjednávání s Ázerbájdžánem. Francie údajně usiluje o propuštění několika francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu má být součástí této dohody. Baku to minulý týden odmítlo.

„Usmanov a Fridman byli zařazeni na sankční seznam, protože jsou součástí ruského agresivního režimu, který rozpoutal válku proti Ukrajině. Co se změnilo? Nic,“ napsal v pondělí ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X. V úterý krok označil za ostudný a neobhajitelný. „Moskva slaví, protože dosáhla svého: pocitu beztrestnosti, ponížení EU a rozkolu mezi Evropany. Oslavy v Moskvě však lze ještě zmařit. Vyzývám všechny členské státy EU, aby teď oznámily, že na tyto dvě osoby uvalí vlastní národní sankce,“ doplnil.

Vydělali na metalurgii a bankovnictví

Podle žebříčku agentury Bloomberg činil Usmanovův majetek začátkem letošního roku 18,8 miliardy dolarů (asi 395 miliard korun). Miliardář, který zbohatl především díky podnikání spojenému s těžbou a zpracováním kovů, podal v Evropě několik žalob, jejichž cílem bylo zrušení sankcí. Magnát má rovněž majetek v telekomunikačních a internetových společnostech a v médiích. Vlastní také ruský ekonomický deník Kommersant.

Rovněž Fridman patří k nejbohatším ruským podnikatelům. Je spoluzakladatelem Alfa Group a Alfa-Bank, jedné z největších soukromých bank v Rusku. I on sankce napadl u Soudního dvora EU.

Na sankčním seznamu Evropské unie jsou nyní téměř tři tisíce lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU podíl těchto fyzických a právnických osob na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skončilo jednání mezi Sim, Trumpem a Putinem, tvrdí čínská státní média

Americký prezident Donald Trump jednal v čínském Šen-čenu s ruským vládcem Vladimirem Putinem a čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem. Všechny tři země by se podle Siho měly zaměřit na spolupráci při řešení globálních problémů. Podobně se vyjádřil také Trump. Lídři mají podle něj jedinečnou pozici k jednání o omezení jaderných zbraní. Putin pak prohlásil, že společným úsilím je možné dosáhnout globální stability. Státníci měli diskutovat i o válkách na Ukrajině a v Íránu.
03:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena i železniční doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 46 mminutami

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok, který mohl ohrozit osobní údaje jejích zaměstnanců. Hackeři podle serveru Politico využili nástroj umělé inteligence k odhalování zranitelnosti v počítačových systémech. Útok narušil fungování některých interních služeb Komise a jeho plným rozsahem se úřady stále zabývají. Útok byl podle bruselského serveru natolik závažný, že se jím ve středu během svého pravidelného jednání zabývali i eurokomisaři.
před 1 hhodinou

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 2 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.