EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění v pondělí požadovaly Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení miliardářů označil za ostudné a neobhajitelné.

Shody na tom, že se sankce prodlouží na delší dobu výměnou za vyškrtnutí dvou zmíněných lidí, bylo dle původních informací dosaženo na pondělním jednání velvyslanců členských států při EU (Coreper) v Bruselu. Následně byla zahájena takzvaná písemná procedura, aby bylo vše formálně schváleno.

Poté se ovšem proti vyškrtnutí postavilo Lotyšsko, píše Reuters. Sankce EU musí schvalovat jednomyslně. Již od úterního rána se konala další jednání a nakonec byla potvrzena původní pondělní shoda. Lotyšsko se poté hlasování zdrželo, což umožnilo dohodu přijmout, napsala agentura Reuters s odvoláním na diplomaty.

Lotyšský premiér Andris Kulbergs podle agentury Reuters uvedl, že francouzský prezident Emmanuel Macron souhlasil se zahájením jednání o zapojení Rigy do francouzské iniciativy v oblasti jaderného odstrašení a vyjádřil odhodlání posílit francouzskou vojenskou přítomnost v pobaltské zemi, zejména v protivzdušné obraně.

Dále se ale musela opět uskutečnit takzvaná písemná procedura. Všechny státy EU v jejím rámci dohodu formálně schválily. Bez tohoto kroku by sankce přestaly o půlnoci platit, což by znamenalo, že vyprší sankce na všech zhruba tři tisíce Rusů.

Ališer Usmanov v roce 2017
Zdroj: Reuters/Sergei Karpukhin

Role Francie

Požadavek na vyškrtnutí Usmanova vzneslo Slovensko, uvedl již dříve bruselský server Politico. Překvapené a pobouřené reakce následně podle Reuters vyvolal krok Francie, která se k Bratislavě přidala. Odvolávala se přitom na obavy o národní bezpečnost. Lucembursko následně začalo požadovat i odstranění Fridmana.

Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí odmítl již dříve celou záležitost komentovat. List Financial Times nicméně napsal, že za postojem Paříže stojí pravděpodobně vyjednávání s Ázerbájdžánem. Francie údajně usiluje o propuštění několika francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu má být součástí této dohody. Baku to minulý týden odmítlo.

„Usmanov a Fridman byli zařazeni na sankční seznam, protože jsou součástí ruského agresivního režimu, který rozpoutal válku proti Ukrajině. Co se změnilo? Nic,“ napsal v pondělí ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X. V úterý krok označil za ostudný a neobhajitelný. „Moskva slaví, protože dosáhla svého: pocitu beztrestnosti, ponížení EU a rozkolu mezi Evropany. Oslavy v Moskvě však lze ještě zmařit. Vyzývám všechny členské státy EU, aby teď oznámily, že na tyto dvě osoby uvalí vlastní národní sankce,“ doplnil.

Vydělali na metalurgii a bankovnictví

Podle žebříčku agentury Bloomberg činil Usmanovův majetek začátkem letošního roku 18,8 miliardy dolarů (asi 395 miliard korun). Miliardář, který zbohatl především díky podnikání spojenému s těžbou a zpracováním kovů, podal v Evropě několik žalob, jejichž cílem bylo zrušení sankcí. Magnát má rovněž majetek v telekomunikačních a internetových společnostech a v médiích. Vlastní také ruský ekonomický deník Kommersant.

Rovněž Fridman patří k nejbohatším ruským podnikatelům. Je spoluzakladatelem Alfa Group a Alfa-Bank, jedné z největších soukromých bank v Rusku. I on sankce napadl u Soudního dvora EU.

Na sankčním seznamu Evropské unie jsou nyní téměř tři tisíce lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU podíl těchto fyzických a právnických osob na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil dalším ruským raketám, Ukrajina údajně zasáhla ruskou chemičku

Ukrajinská metropole Kyjev čelila v noci na pátek dalšímu ruskému raketovému útoku. Starosta města Vitalij Klyčko dosud informoval o zásazích a požárech budov nejméně ve třech čtvrtích, včetně centra hlavního města. Sérii výbuchů hlásil také svědek agentury Reuters. Také svědek agentury Reuters hlásil z Kyjeva sérii výbuchů. Podle zdrojů ruské služby BBC pak Ukrajina udeřila na ruském území, chemický závod u města Dorogobuž v ruské Smolenské oblasti čelil údajnému útoku dronů. Zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.