Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Krymské zdrojové centrum od roku 2015 hájí práva krymských Tatarů jakožto původního obyvatelstva ukrajinského poloostrova, který Rusko okupuje. Ukrajinská organizace pomáhá politickým vězňům a „podporuje kulturní, vzdělávací, advokační a demokratické iniciativy týkající se Krymu a krymskotatarského národa“.
Moskva toto ukrajinské centrum loni v únoru zařadila na seznam nežádoucích organizací. Ten ruské úřady vytvořily v roce 2015 po anexi Krymu a vyhlášení západních protiruských sankcí. Seznam v současné době čítá 243 institucí, nachází se mezi nimi také české – Člověk v tísni či CEELI Institute. Organizace, které se na listu ocitly, nesmí působit v Rusku a tamní obyvatelé s ní nesmí spolupracovat, hrozí jim až šestileté vězení.
Obvinění z vlastizrady či špionáže roste
Krymskotatarské zdrojové centrum v analýze porušování lidských práv na poloostrově za první polovinu tohoto roku informovalo o nárůstu obvinění z vlastizrady, špionáže a diskreditace armády. Z toho posledního je obviněno vysoké procento žen – téměř polovina z celkového počtu, zmínil server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Organizace za uvedené období zaznamenala 23 prohlídek, 65 zadržení a 79 případů výslechů. Perzekuce ze strany ruských orgánů činných v trestním řízení se dotýkají také představitelů původního krymskotatarského obyvatelstva, poznamenává RFE/RL s tím, že ruské praktiky jsou systémové. Celkový počet zatčení za první polovinu roku je 101.
„Skrytá“ zadržení a psychický nátlak
Krymskotatarské centrum dále upozornilo na využívání nových represí proti tamním obyvatelům. Jednou z nich jsou takzvaná „skrytá“ zadržení, kdy je člověk unesen a jeho příbuzní dlouho nevědí, kde se nachází a z čeho je obviněn, popsal pro RFE/RL vedoucí centra Eskender Barijev.
Barijev uvedl jako příklad manželský pár ze Sevastopolu – muž byl zadržen na svém pracovišti ve městě Alupka, jeho žena poté, co odvedla své dítě do školy. Ani u jednoho z nich není známo, kde se nyní nachází.
Vedoucí krymskotatarského centra také zdůraznil, že při zadržování osob bezpečnostní složky někdy nabízí vyjednávání – propuštění někoho z blízkých výměnou za spolupráci.
Ochránci práv dále zaznamenali nárůst případů, při kterých byl použit psychický nátlak. Barijev sdělil, že politickým vězňům jsou podsouvány falešné zprávy o smrti blízkých, podávány psychotropní látky či jsou podněcováni k udávání ostatních zatčených.
Rozšířené udavačství
Právě role udávání, společně s propagandistickými skupinami, je na okupovaném poloostrově rozšířená. V souvislosti s tím upozornil server RFE/RL na takzvaný „krymský Směrš“ – on-line komunitu, v jejímž čele stojí ruský propagandista žijící na Krymu a která píše udání na lidi.
Na základě těchto udání jsou poté zahajovány procesy proti těm, kteří publikují proukrajinské příspěvky, vyjadřují podporu napadené zemi či jen zpívají její písně, informuje RFE/RL. Podle serveru se v soudních rozhodnutích mluví například o známé skladbě Červená kalina (Červona kalyna) jako písni ukrajinských nacionalistů.
Do postihování obyvatel Krymu jsou dle RFE/RL zapojeny všechny ruské orgány činné v trestním řízení. Seznamy „neloajálních“ mají být předávány Federální službě bezpečnosti (FSB), která může v případě potřeby zahájit nový případ.
Podpora Ukrajině
Navzdory ruskému tlaku na tamní obyvatele se počet „diskreditujících“ případů nesnižuje, píše RFE/RL. Podle Olgy Skripnikové, vedoucí Krymské skupiny pro lidská práva, která je rovněž na zmíněném ruském seznamu „nežádoucích“, to svědčí o tom, že na poloostrově zůstává proukrajinské obyvatelstvo.
„I když si uvědomují rizika, lidé nadále vyjadřují podporu Ukrajině nebo vystupují proti ruské válce,“ řekla RFE/RL Skripniková.
„Vidíme, že od roku 2022 je mnohem více lidí, kteří začali aktivně pomáhat Ukrajině nebo jí vyjadřovat podporu, a to navzdory všem rizikům,“ dodala Skripniková.
Kritika ze strany Rady Evropy
Výbor ministrů Rady Evropy v březnu vyzval ruské orgány, aby okamžitě na okupovaném poloostrově obnovily uplatňování ukrajinských zákonů, ukončily všechny správní postupy, které Evropský soud pro lidská práva shledal v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech.
Rada EU dále požaduje propuštění všech ukrajinských politických vězňů, jejichž lidská práva byla na Krymu omezena, a všech nezákonně zadržovaných ukrajinských vojáků, etnických Ukrajinců, krymských Tatarů a novinářů.
Výbor zdůraznil, že Rusko v roce 2014 nezákonně rozšířilo uplatňování svého práva na Krym, čímž porušilo Evropskou úmluvou o lidských právech. Připomněl, že nezákonná anexe ukrajinského poloostrova a Sevastopolu Ruskou federací představuje porušení mezinárodního práva.
