Čeští vládní politici se zastali humanitární organizace Člověk tísni, kterou v úterý zařadilo Rusko na seznam nežádoucích organizací. Kromě ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který vzápětí avizoval, že si kvůli kroku Moskvy předvolá ruského velvyslance, vyjádřil organizaci podporu také premiér Andrej Babiš (ANO). Člověk v tísni ovšem zdaleka není první nevládní organizací, které Rusko zakázalo působit na svém území. Od anexe Krymu je již devatenáctá.
Moskva vypověděla Člověka v tísni již podruhé. Poprvé zrušila české organizaci registraci v roce 2005, zdůvodnila to údajnou podporou čečenských teroristů. Návrat úřady umožnily po dvou letech. Nyní zdůvodnilo Rusko svůj krok údajným porušováním zákona „o opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod občanů Ruské federace“.
Organizace nalezla hlasité zastání u českých politiků. „Odůvodnění ze strany Ruské federace pokládám za absurdní. Také jsem už avizoval, že si kvůli tomu chci předvolat ruského velvyslance v Praze,“ zdůraznil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Premiér Babiš (ANO) poté uvedl, že je krokem Moskvy překvapen. „Člověk v tísni se angažuje na celé planetě – pozitivně. Takže my tu organizaci hodnotíme pozitivně,“ poznamenal. Další vývoj ponechá v rukou ministra Petříčka.
Člověk v tísni kancelář ani zaměstnance v Rusku nemá
V samotném Člověku v tísni jsou však překvapeni méně. V Rusku se organizace soustředila především na podporu lidských práv. Podporovala například pronásledované opoziční aktivisty zadržené při demonstracích. Podle vedoucího mediálního oddělení organizace Tomáše Urbana jim poskytovala právní pomoc a podporovala jejich rodiny.
„Je to svým způsobem informace o tom, že naše práce tam zřejmě má smysl,“ vnímá zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací jeho ředitel Šimon Pánek.
Program na podporu lidských práv spustil Člověk v tísni v roce 2009, podle loňské výroční zprávy spolupracoval se 77 novináři, 55 právníky a devíti dalšími nevládními organizacemi. Vlastní kanceláře ani zaměstnance přitom v Rusku nemá, podporu a pomoc poskytuje na dálku nebo pořádá školení v Česku.
Ruská strana se ke svému kroku blíže nevyjádřila. Ministerstvo spravedlnosti na dotaz ČT pouze zopakovalo základní zveřejněnou informaci a odkázalo na generální prokuraturu. Ta ale mlčí zcela.
Moskva nicméně svým postupem zvýšila počet organizací na seznamu, který vznikl v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu a následném zavedení protiruských sankcí, na devatenáct. Organizace, které se dostaly na index, nesmí v Rusku působit, a zároveň Rusům, kteří by spolupracovali s organizací, která se přes zákaz nestáhne, hrozí až šestiletý trest vězení.
Na seznam se před českou organizací dostala například Nadace otevřené společnosti amerického filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců. Problémy ale mají i domácí organizace financované ze zahraničí. Musí se registrovat jako zahraniční agenti.
„Snaží se vás vytěsnit na okraj. Nebudou se s vámi bavit úředníci, nemůžete organizovat semináře a jiné akce,“ přiblížil, co to znamená, Oleg Orlov z organizace Memorial.
Zákaz v Rusku i v Doněcku
Člověk v tísni oznámil, že svoji činnost v Rusku pozastaví, nicméně stále je považuje za jednu ze zemí, kde pomáhá. „Pozastavujeme svoji práci, ale to neznamená, že bychom – stejně jako kdekoliv jinde na světě – chtěli zastavit práci. Někdo, kdo chce ještě zvýšit represe proti občanské společnosti, používá ty možnosti, které má,“ konstatoval Šimon Pánek.
Organizace nemůže kromě Ruska působit ani v části Doněcké oblasti na Ukrajině, kterou nemá pod kontrolou kyjevská vláda. Po roce 2014 začal Člověk v tísni poskytovat lidem na obou stranách fronty v povstaleckých regionech jídlo, vodu, přístřeší i psychologicko-sociální pomoc. Povstalecké vedení Doněcku mu ale před třemi lety akreditaci odebralo. V povstalecké části Luhanské oblasti Ukrajiny organizace působí stále.
