Rusko zakázalo činnost Člověka v tísni. Petříček chce po velvyslanci vysvětlení

Rusko v úterý zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v zemi nežádoucí. Podle státní agentury TASS to oznámilo ruské ministerstvo spravedlnosti. Vedle Člověka v tísni (ČvT) je na seznamu i dalších 18 zahraničních či mezinárodních uskupení. Organizace uvedla, že ji krok ruských úřadů nepřekvapil, doufala ale, že přijde později. Ministr zahraničí Tomáš Petříček označil důvody zařazení na seznam za absurdní a bude ruského velvyslance žádat o vysvětlení.

V oznámení zveřejněném na webu ruského ministerstva se píše, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace“.

Organizace byla na seznam zařazena na základě rozhodnutí zástupce ruského generálního prokurátora z minulého čtvrtka, uvádí dále ministerstvo.

ČvT v prohlášení napsal, že zařazení na seznam pro něj není překvapení. „Zařazení na seznam nežádoucích organizací je samozřejmě nepříjemnost, doufali jsme, že se to stane později, ale nejsme první a ani poslední, komu se to stalo, včetně řady renomovaných a kvalitních organizací, které ruskou občanskou společnost také podporují,“ napsala organizace.

„V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali, a budeme si muset promyslet, jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ dodala.

Pánek: Rusko chce zadusit vlastní občanskou společnost

Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek později upřesnil, že organizace hodlá své aktivity v Rusku zatím jen pozastavit.

„Musíme udělat důkladnou revizi toho, co děláme, jak pracujeme a s kým. Také musíme počkat na reakci našich přátel a partnerů v Rusku, jestli chtějí pokračovat. Myslím, že pozastavit věci, které děláme, je zcela správné a nutné z hlediska revize pohledu na procesy a času potřebného pro ty, které podporujeme. Jinak předpokládám, že budeme v práci pokračovat,“ řekl ve vysílání ČT.

Ruské úřady chtějí podle Pánka „zadusit vlastní občanskou společnost, odříznout ji od informační a morální podpory a od kontaktů v zahraničí“. V podpoře občanské společnosti, která podle něj ruský režim tak dráždí, proto hodlá organizace pokračovat i nadále.

11 minut
Šimon Pánek: Podporujeme občanskou společnost v aktivitách, které ruský režim dráždí
Zdroj: ČT24

Petříček: Rozhodnutí vypovídá o stavu lidských práv v Rusku

Ministr zahraničí Tomáš Petříček považuje důvody zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací za „absurdní“. „Zákaz lidskoprávní organizace svědčí o stavu lidských práv v zemi,“ uvedl. Po návratu z pracovní cesty v Etiopii si hodlá předvolat ruského velvyslance a bude požadovat vysvětlení. Člověka v tísni Petříček označil za „respektovanou organizaci podporující lidská práva a demokracii ve světě“.

Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.

ČvT pomáhal odsouzenému aktivistovi, angažuje se i kolem Krymu

Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018.

Organizace podle ní mimo jiné pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem ředitele čečenské pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva, který byl za údajné držení drog odsouzen letos ke čtyřem letům vězení a poté podmínečně propuštěn. Jeho osvobození žádaly desítky organizací na ochranu lidských práv po celém světě. Titijev držení drog popírá a viní ruské policisty, že mu narkotika podstrčili.

Čečenská pobočka Memorialu se zabývala mimo jiné odhalováním případů únosů a mučení a zveřejňovala informace o pronásledování homosexuálů. Aktivista Titijev dostal v roce 2018 Cenu Václava Havla za lidská práva, již uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Člověk v tísni na svém webu mimo jiné upozorňuje na tažení ruských úřadů proti nevládním organizacím a na alarmující situaci politických vězňů v zemi. Organizace také poukazuje na to, že lidská práva jsou „nezřídka porušována i v souvislosti s ruskou anexí Krymu a pokračujícím konfliktem na východní Ukrajině“.

Právě kolem ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo a který od té doby okupuje, se ČvT také angažuje. Podporuje aktivisty, kteří pomáhají vnitřním uprchlíkům na poloostrově. Podílel se třeba také na organizaci pražské debaty s Refatem Čubarovem, předsedou Medžlisu krymských Tatarů, kteří čelí perzekucím.

Za spolupráci s ČvT hrozí vězení

Seznam zahraničních či mezinárodních organizací, jejichž působení bylo v Rusku zakázáno, byl vytvořen po ruské agresi vůči Ukrajině v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.

Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.

Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září podle agentury RIA Novosti řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací. „Dokonce se začalo s trestním stíháním, zahájena byla čtyři,“ dodal Žafjarov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 5 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 5 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 7 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 7 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...