Rusko zakázalo činnost Člověka v tísni. Petříček chce po velvyslanci vysvětlení

Rusko v úterý zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v zemi nežádoucí. Podle státní agentury TASS to oznámilo ruské ministerstvo spravedlnosti. Vedle Člověka v tísni (ČvT) je na seznamu i dalších 18 zahraničních či mezinárodních uskupení. Organizace uvedla, že ji krok ruských úřadů nepřekvapil, doufala ale, že přijde později. Ministr zahraničí Tomáš Petříček označil důvody zařazení na seznam za absurdní a bude ruského velvyslance žádat o vysvětlení.

V oznámení zveřejněném na webu ruského ministerstva se píše, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace“.

Organizace byla na seznam zařazena na základě rozhodnutí zástupce ruského generálního prokurátora z minulého čtvrtka, uvádí dále ministerstvo.

ČvT v prohlášení napsal, že zařazení na seznam pro něj není překvapení. „Zařazení na seznam nežádoucích organizací je samozřejmě nepříjemnost, doufali jsme, že se to stane později, ale nejsme první a ani poslední, komu se to stalo, včetně řady renomovaných a kvalitních organizací, které ruskou občanskou společnost také podporují,“ napsala organizace.

„V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali, a budeme si muset promyslet, jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ dodala.

Pánek: Rusko chce zadusit vlastní občanskou společnost

Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek později upřesnil, že organizace hodlá své aktivity v Rusku zatím jen pozastavit.

„Musíme udělat důkladnou revizi toho, co děláme, jak pracujeme a s kým. Také musíme počkat na reakci našich přátel a partnerů v Rusku, jestli chtějí pokračovat. Myslím, že pozastavit věci, které děláme, je zcela správné a nutné z hlediska revize pohledu na procesy a času potřebného pro ty, které podporujeme. Jinak předpokládám, že budeme v práci pokračovat,“ řekl ve vysílání ČT.

Ruské úřady chtějí podle Pánka „zadusit vlastní občanskou společnost, odříznout ji od informační a morální podpory a od kontaktů v zahraničí“. V podpoře občanské společnosti, která podle něj ruský režim tak dráždí, proto hodlá organizace pokračovat i nadále.

11 minut
Šimon Pánek: Podporujeme občanskou společnost v aktivitách, které ruský režim dráždí
Zdroj: ČT24

Petříček: Rozhodnutí vypovídá o stavu lidských práv v Rusku

Ministr zahraničí Tomáš Petříček považuje důvody zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací za „absurdní“. „Zákaz lidskoprávní organizace svědčí o stavu lidských práv v zemi,“ uvedl. Po návratu z pracovní cesty v Etiopii si hodlá předvolat ruského velvyslance a bude požadovat vysvětlení. Člověka v tísni Petříček označil za „respektovanou organizaci podporující lidská práva a demokracii ve světě“.

Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.

ČvT pomáhal odsouzenému aktivistovi, angažuje se i kolem Krymu

Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018.

Organizace podle ní mimo jiné pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem ředitele čečenské pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva, který byl za údajné držení drog odsouzen letos ke čtyřem letům vězení a poté podmínečně propuštěn. Jeho osvobození žádaly desítky organizací na ochranu lidských práv po celém světě. Titijev držení drog popírá a viní ruské policisty, že mu narkotika podstrčili.

Čečenská pobočka Memorialu se zabývala mimo jiné odhalováním případů únosů a mučení a zveřejňovala informace o pronásledování homosexuálů. Aktivista Titijev dostal v roce 2018 Cenu Václava Havla za lidská práva, již uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Člověk v tísni na svém webu mimo jiné upozorňuje na tažení ruských úřadů proti nevládním organizacím a na alarmující situaci politických vězňů v zemi. Organizace také poukazuje na to, že lidská práva jsou „nezřídka porušována i v souvislosti s ruskou anexí Krymu a pokračujícím konfliktem na východní Ukrajině“.

Právě kolem ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo a který od té doby okupuje, se ČvT také angažuje. Podporuje aktivisty, kteří pomáhají vnitřním uprchlíkům na poloostrově. Podílel se třeba také na organizaci pražské debaty s Refatem Čubarovem, předsedou Medžlisu krymských Tatarů, kteří čelí perzekucím.

Za spolupráci s ČvT hrozí vězení

Seznam zahraničních či mezinárodních organizací, jejichž působení bylo v Rusku zakázáno, byl vytvořen po ruské agresi vůči Ukrajině v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.

Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.

Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září podle agentury RIA Novosti řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací. „Dokonce se začalo s trestním stíháním, zahájena byla čtyři,“ dodal Žafjarov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X následně napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 3 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 5 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 14 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 15 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...