Rusko zakázalo činnost Člověka v tísni. Petříček chce po velvyslanci vysvětlení

Rusko v úterý zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v zemi nežádoucí. Podle státní agentury TASS to oznámilo ruské ministerstvo spravedlnosti. Vedle Člověka v tísni (ČvT) je na seznamu i dalších 18 zahraničních či mezinárodních uskupení. Organizace uvedla, že ji krok ruských úřadů nepřekvapil, doufala ale, že přijde později. Ministr zahraničí Tomáš Petříček označil důvody zařazení na seznam za absurdní a bude ruského velvyslance žádat o vysvětlení.

V oznámení zveřejněném na webu ruského ministerstva se píše, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace“.

Organizace byla na seznam zařazena na základě rozhodnutí zástupce ruského generálního prokurátora z minulého čtvrtka, uvádí dále ministerstvo.

ČvT v prohlášení napsal, že zařazení na seznam pro něj není překvapení. „Zařazení na seznam nežádoucích organizací je samozřejmě nepříjemnost, doufali jsme, že se to stane později, ale nejsme první a ani poslední, komu se to stalo, včetně řady renomovaných a kvalitních organizací, které ruskou občanskou společnost také podporují,“ napsala organizace.

„V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali, a budeme si muset promyslet, jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ dodala.

Pánek: Rusko chce zadusit vlastní občanskou společnost

Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek později upřesnil, že organizace hodlá své aktivity v Rusku zatím jen pozastavit.

„Musíme udělat důkladnou revizi toho, co děláme, jak pracujeme a s kým. Také musíme počkat na reakci našich přátel a partnerů v Rusku, jestli chtějí pokračovat. Myslím, že pozastavit věci, které děláme, je zcela správné a nutné z hlediska revize pohledu na procesy a času potřebného pro ty, které podporujeme. Jinak předpokládám, že budeme v práci pokračovat,“ řekl ve vysílání ČT.

Ruské úřady chtějí podle Pánka „zadusit vlastní občanskou společnost, odříznout ji od informační a morální podpory a od kontaktů v zahraničí“. V podpoře občanské společnosti, která podle něj ruský režim tak dráždí, proto hodlá organizace pokračovat i nadále.

Video Člověk v tísni má zákaz činnosti v Rusku
video

Šimon Pánek: Podporujeme občanskou společnost v aktivitách, které ruský režim dráždí

Petříček: Rozhodnutí vypovídá o stavu lidských práv v Rusku

Ministr zahraničí Tomáš Petříček považuje důvody zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací za „absurdní“. „Zákaz lidskoprávní organizace svědčí o stavu lidských práv v zemi,“ uvedl. Po návratu z pracovní cesty v Etiopii si hodlá předvolat ruského velvyslance a bude požadovat vysvětlení. Člověka v tísni Petříček označil za „respektovanou organizaci podporující lidská práva a demokracii ve světě“.

Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.

ČvT pomáhal odsouzenému aktivistovi, angažuje se i kolem Krymu 

Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018.

Organizace podle ní mimo jiné pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem ředitele čečenské pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva, který byl za údajné držení drog odsouzen letos ke čtyřem letům vězení a poté podmínečně propuštěn. Jeho osvobození žádaly desítky organizací na ochranu lidských práv po celém světě. Titijev držení drog popírá a viní ruské policisty, že mu narkotika podstrčili.

Čečenská pobočka Memorialu se zabývala mimo jiné odhalováním případů únosů a mučení a zveřejňovala informace o pronásledování homosexuálů. Aktivista Titijev dostal v roce 2018 Cenu Václava Havla za lidská práva, již uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Člověk v tísni na svém webu mimo jiné upozorňuje na tažení ruských úřadů proti nevládním organizacím a na alarmující situaci politických vězňů v zemi. Organizace také poukazuje na to, že lidská práva jsou „nezřídka porušována i v souvislosti s ruskou anexí Krymu a pokračujícím konfliktem na východní Ukrajině“.

Právě kolem ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo a který od té doby okupuje, se ČvT také angažuje. Podporuje aktivisty, kteří pomáhají vnitřním uprchlíkům na poloostrově. Podílel se třeba také na organizaci pražské debaty s Refatem Čubarovem, předsedou Medžlisu krymských Tatarů, kteří čelí perzekucím.

Za spolupráci s ČvT hrozí vězení 

Seznam zahraničních či mezinárodních organizací, jejichž působení bylo v Rusku zakázáno, byl vytvořen po ruské agresi vůči Ukrajině v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.

Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.

Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září podle agentury RIA Novosti řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací. „Dokonce se začalo s trestním stíháním, zahájena byla čtyři,“ dodal Žafjarov.